Koudelku v Národní galerii střídají další hvězdy české fotografie, na programu je i mystifikace StB

Národní galerie Praha ve čtvrtek večer zahájí novou výstavní sezonu. Veletržní palác představí vloni založený fotografický spolek 400 ASA. Ze současného umění ukáže práce Adély Babanové nebo třeba britského dokumentaristy Adama Curtise. V dubnu začne výstava Josefa Šímy a květen bude patřit výstavě Sasko-Čechy: Jak blízko, tak daleko. Od června pak bude palác Kinských hostit sbírku francouzského impresionismu dánského muzea Ordrupgaard.

Spolek 400 ASA navazuje na tradici české dokumentární fotografie. Výstava v Národní galerii představí tvorbu sedmi zakládajících členů – Alžběty Jungrové, Antonína Kratochvíla, Karla Cudlína, Jana Dobrovského, Tomkiho Němce, Jana Mihalička a Martina Wágnera. Jejich díla vystřídají v pátém patře Veletržního paláce jiného českého fotografa, dosud tam byly k vidění snímky Josefa Koudelky.

Společného jmenovatele našli fotografové ze spolku 400 ASA v realismu, s nímž pohlížejí na svět a zachycují jeho proměnlivost. Výstava představuje každého z autorů dvou generací monotematicky, výsekem z jediné části jeho rozsáhlé tvorby. 

Představení jejich fotografií bude ve čtvrtek večer součástí takzvaného Grand Openingu. Ty pořádá Národní galerie dvakrát do roka, cílem je mimo jiné přitáhnout k výstavám větší pozornost.

Součástí večera bude i performance Kathariny Grosseové ve Velké dvoraně, kde na konci března skončí její výstava Zázračný obraz. V Malé dvoraně pak Grosseovou vystřídá hudební skupina Vložte kočku.

Výstavy zmapují akci StB nebo cestu za vlastní identitou

Ve Veletržním paláci také ve čtvrtek začne audiovizuální prezentace Budoucí palác, která se vztahuje k architektonické soutěži na přestavbu funkcionalistické stavby, již Národní galerie Praha vyhlásila. Výstava bude zdarma přístupná v době trvání soutěže.

Přízemí paláce se věnuje cyklům současného umění pod názvem Moving Image Department. Tentokrát mu vévodí hraný dokument Neptun Adély Babanové, který vypráví příběh mystifikační akce StB o tom, jak v roce 1964 údajně vylovila tajné nacistické listiny ze dna šumavského Černého jezera.

Nahrávám video

Akce s krycím názvem Neptun byla jednou z dezinformačních kampaní Státní bezpečnosti. Jejím cílem bylo mystifikovat a ovlivnit veřejné mínění v Československu a v zahraničí a diskreditovat některé západní politiky. Babanová ve svém projektu zkoumá přitažlivost smyšlenek.

Galerie také nabídne tvorbu předního britského dokumentaristy Adama Curtise a českých autorů Jana Šerých a Daniela Pitína.

Projekt Introducing pak představuje Viktora Dedka, studenta sochařského ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V projektu nazvaném Místo rodiny, který vznikl přímo pro prostory prezidentského salonku Veletržního paláce, se autor vydává po stopách vlastní identity.

Viktor Dedek - Místo rodiny
Zdroj: Národní galerie Praha

V dubnu vystaví galerie ve Valdštejnské jízdárně dílo Josefa Šímy – jeho Cestu k Vysoké hře.  Květen se zaměří na české pohraničí, ve Šternberskému paláci se otevře výstava Sasko-Čechy: Jak blízko, tak daleko, která zmapuje tisícileté soužití tamních Čechů s Němci. Od června pak bude palác Kinských hostit sbírku impresionismu dánského muzea Ordrupgaar.

„Řekl bych, že mezinárodní projekty budou dominovat. Letos představíme třeba i indické umění. Prioritou ale bude otevření dvou nových sbírkových prezentací, to je zásadní událost pro kažé muzeum umění,“ zdůraznil generální ředitel galerie Jiří Fajt.

Nahrávám video

Loni navštívilo Národní galerii celkem 711 928 lidí, v předchozím roce to bylo 690 tisíc lidí, jak vyplývá z výročních zpráv. Návštěvnost roste od roku 2014, kdy do jejího čela v půlce roku nastoupil Jiří Fajt. V roce 2014 do galerie přišlo 380 tisíc lidí. „Za mého působení se více než ztrojnásobila návštěvnost galerie. Ale ještě nejsme na maximu, náš potenciál se zatím nevyčerpal,“ tvrdí ředitel Fajt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...