Kroniku v Prosetíně píše robot. „Z nouze cnost,“ doufá starosta, který s nápadem přišel

Nahrávám video

Více než sto let platí zákon, že české obce musejí vést svou kroniku. Zájem o funkci obecního kronikáře ale upadá a ruční zapisování, které stále mnoho obcí preferuje, už také není tak snadnou disciplínou, jak by se mohlo zdát. V Prosetíně na Chrudimsku problém s chybějícím kronikářem vyřešili moderním přístupem – do práce zapojili robota.

K nahrazení člověka částečně strojem dovedla vedení Prosetína nouze. „Nesehnali jsme člověka ochotného se kronikaření věnovat za ty peníze desítky hodin,“ říká starosta Michal Vychroň (ČSSD).

Dodává, že robot funguje spíše jako prodloužená ruka. „Texty stejně tvoří člověk, jde o to, aby je jenom někdo úhledně, zdobně a rychle napsal. Tuto rutinní práci jsme předali stroji,“ upřesnil.

Robotické rameno pak perem, tužkou či jakoukoliv psací potřebou za pár minut zvládne zápis, který by člověku zabral několik hodin. Včetně obrázků. „V zásadě je to věcí softwaru. Můžete čerpat z jakýchkoliv fotek, dokonce ze svých nebo scanovat obrázky namalované dětmi třeba na základní škole. S tím vším si robot poradí,“ popisuje Vychroň.

Zájem mají i další obce

Nápad začal starosta s titulem inženýra rozvíjet během lockdownů za pandemie covidu-19. Se synem tehdy postavili první verzi. Sofistikovanějšího robota schopného komunikovat s profesionálním grafickým – a nejlépe bezplatným – programem našli až v Americe.

Náklady na robota, v porovnání s obvyklou částkou vyplácenou kronikářům, se podle Vychroně vrátí zhruba za tři roky. Předpokládá, že by tak mohl být řešením i pro další obce, kde se potýkají s podobným problém, zájem už je.

Sám prosetínský starosta počítá pro robotického kronikáře jen s dočasným úvazkem. „V žádném případě nejde o přežitek,“ říká o povinném vedení obecních kronik.

„Je to jedna z velmi důležitých věcí samosprávy. Ačkoliv jsem technik srdcem i duší, tak si myslím, že robot je jen mezihra. Sním o tom, že se zase objeví nějaký kronikář a dvacet třicet let tady v obci povede kroniku. Toto je opravdu z nouze cnost.“

Zákon stanoví, že kronika se může vést ručně i elektronicky, ovšem v tom případě s následným vytištěním. Přibýt musí aspoň jeden zápis „o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím“ za kalendářní rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...