La Scala zahájí sezonu ruskou operou o carovi. Putina tím neoslavujeme, brání se kritice

Rozhodnutí předního operního domu La Scala zahájit novou sezonu operou Boris Godunov vyvolalo nesouhlas hned po oznámení a kritické hlasy jsou slyšet stále. Uvedení díla ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského kritizuje ukrajinský konzul. Vedení La Scaly se obhajuje, že nastudování trvalo několik let a že rozhodně není zamýšleno jako propaganda Ruska, nebo dokonce namířené proti Ukrajině. Premiéra je plánována na 7. prosince.

Ukrajinský konzul v Miláně Andrij Kartyš žádost o změnu programu zdůvodnil tím, že by se jeden z nejslavnějších operních domů světa měl vyhnout možné ruské propagandě.

Kartyš míní, že Moskva po invazi na Ukrajinu „využívá kulturu k tomu, aby dodala váhu svým tvrzením o velikosti a moci“. Vyzdvihování ruské kultury v době trvající války je tak podle něj špatným signálem. 

Podle konzula je ukrajinská komunita v Itálii velmi zklamaná a organizuje i petici s žádostí o nahrazení ruských představení. Výběr opery Boris Godunov byl prý vnímán velmi negativně i na Ukrajině. Chápe prý, že změna zahájení sezony je obtížná, zklamání se váže k „nedostatku ochoty“ o tom vůbec uvažovat.

„Nikoho tím neoslavujeme a už vůbec ne (ruského vládce Vladimira) Putina. Je to směšné,“ odmítá umělecký ředitel opery Dominique Meyer. S ukrajinským konzulem se prý osobně nepotkal, obě instituce si ale vyměnily dopisy, které nebyly zveřejněny.

Kartyš podle uměleckého šéfa opery útočí na přátele. „Svou náklonnost jsme prokázali, uspořádali jsme velký benefiční koncert ve prospěch obětí války na Ukrajině,“ připomněl Meyer akci, která vynesly 400 tisíc eur (9,7 milionu korun). La Scala také přijala děti z kyjevské taneční školy a hostila jejich rodiče, zmínil umělecký šéf.

Opera o moci

Meyer také poukazuje na to, že Borise Godunova si La Scala vybrala k nastudování dávno před začátkem války na Ukrajině. Tou mistrovské podobenství o diktaturách, které nikdy neskončí dobře, spíše ještě získalo na aktuálnosti.

Opera Boris Godunov vychází z osudů skutečného ruského cara tohoto jména, jenž vládl na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Operní dílo složil Musorgskij, jenž je rovněž autorem libreta, na motivy stejnojmenné Puškinovy tragédie.

Boris Godunov v La Scale
Zdroj: Facebook/Teatro alla Scala/Brescia - Amisano

„Musorgskij touto operou zpochybnil moc, to je jeden z důvodů, proč je správné ji inscenovat,“ míní i režisér inscenace Kasper Holten. Borise Godunova líčí jako příběh o moci a cynismu.

Problematické obsazení

Z Ruska pocházejí i představitelé hlavních rolí, pěvci Ildar Abdrazakov a Anna Denisovová. Meyer obhajuje i jejich obsazení tím, že jsou umělci, nikoliv politické osobnosti. Ovšem Abdrazakov svým jménem zaštiťuje nadaci, která na oficiálním webu jako své partnery uvádí mimo jiné ruské ministerstvo kultury a také banky Gazprombank a VTB, na něž se vztahují sankce.

Jeden z nejslavnějších operních domů na světě už před pár měsíci uvedl, že nemá v plánu kulturní bojkot Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu a volbou uváděných děl chce oddělit kulturu od politiky. „Nezapojím se ani do honu na čarodějnice ani do bojkotu ruských děl,“ uvedl už dříve Meyer. „Neschovávám se, když čtu Puškina,“ dodal. 

Nicméně v březnu La Scala zrušila vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva, který odmítl odsoudit ruské napadení Ukrajiny. Gergijev je znám tím, že má blízko k Putinovi a v minulosti podporoval jeho politiku.

Na dotaz novinářů, jaký je rozdíl mezi uvedením ruské opery s ruskými protagonisty a Gergijevovým případem, Meyer odpověděl, že La Scala na dirigenta pohlíží téměř jako na politika. „Je něco jako ruský ministr kultury. Jiní umělci jsou v odlišné pozici. Dostávají ceny a ocenění, ale to z nich nedělá stoupence války,“ vysvětlil svůj pohled.

Gergijev kvůli odmítnutí odsoudit Putinovu agresi přišel o angažmá i v dalších evropských zemích. Jeho vystoupení zrušil mimo jiné také festival Dvořákova Praha. Naopak ruského dirigenta se zastala operní pěvkyně a jeho krajanka Anna Nětrebková. Podle ní nebylo správné nutit umělce k veřejným vystoupením proti své vlasti.

Návrat Nětrebkové

Operní hvězda, která žije v Rakousku, tehdy o invazi mluvila jen opatrně a řekla, že „chce, aby válka skončila“, ale „není politická osoba“ a nehodlá tak veřejně vyjadřovat své názory a hanět svou vlast. Zrušila několik vystoupení na Západě, o další příležitosti přišla z rozhodnutí pořadatelů. Například v La Scale přišla o titulní roli v opeře Adriana Lecouvreur.

Italský operní dům ji přivítal, až když se nakonec přece jen proti Rusku veřejně vyslovila. „Výslovně odsuzuji válku proti Ukrajině a v myšlenkách jsem s oběťmi této války a s jejich rodinami,“ uvedla Nětrebková v prohlášení. Použitím slova „válka“ se výrazně odklonila od ruské oficiální linie, která invazi do sousední země označuje jako „speciální vojenskou operaci“.

Uznávaná sopranistka se několikrát setkala s Putinem, který patří k jejím obdivovatelům, nikdy mu ale otevřeně nevyjádřila podporu. Kontroverze vzbudily ovšem fotografie, na kterých pěvkyně v roce 2015 pózuje s vlajkou proruských separatistů.

Anna Nětrebková s Vladimirem Putinem při výročí Marrinského divadla (2008)
Zdroj: AP/Dmitry Lovetsky/ČTK

Problematicky vyzněl rovněž její dar jednoho milionu rublů separatistickému vůdci Olegu Carjovovi, který Nětrebková obhajovala s tím, že šlo o příspěvek na provoz doněcké opery. V pozdějším rozhovoru pro deník Le Monde řekla, že se ničím neprovinila a že „jedinou chybou bylo to, že se více neinformovala o situaci na Donbase“.

„Žádali mě, abych se vyslovila proti Vladimiru Putinovi. Odpověděla jsem, že mám ruský pas, že on je stále prezidentem a že nic takového veřejně pronášet nemůžu. Tak jsem odmítla,“ uvedla také v rozhovoru. Do La Scaly se Nětrebková vrátila v květnu se svým prvním tamním klavírním recitálem. Na programu byla díla ruských skladatelů Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova, Sergeje Rachmaninova a Petra Iljiče Čajkovského.

Ne všechny kulturní instituce vyjádření Nětrebkové přesvědčila o tom, že myslí kritiku Ruska vážně. Například Metropolitní opera v New Yorku dál trvá na tom, že umělkyni vystupovat nenechá. Prozatím pozastavila všechny její smlouvy až do května 2026. Role Nětrebkové, včetně Pucciniho Turandot, převzala ukrajinská sopranistka Ljudmila Monastyrská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...