Muž, který se díval na hvězdy a sám hvězdou byl. Milana Rastislava Štefánika připomíná výstava

Nahrávám video

Milan Rastislav Štefánik se zásadně podílel na vzniku Československa, jeho profese a zájmy ale sahaly od domorodců na Tahiti až ke hvězdám. Loni od Štefánikovy smrti uplynulo sto let, na letošní rok připadá připomínka 140. výročí jeho narození. Slovenské národní muzeum ve spolupráci s Národním muzeem v Praze proto připravily výstavu věnovanou této významné česko-slovenské osobnosti.

Výstava představuje Štefánika jako astronoma, etnografa, vynálezce, letce, pilota, vojáka, diplomata, a dokonce i kouzelníka. „Byl opravdu mnohotvárnou osobností,“ potvrzuje ředitel Slovenského národního muzea Branislav Panis.

Ad astra

„Postavil si hlavu proti otci a šel studovat astronomii do Prahy,“ připomíná, jak začala cesta rodáka ze slovenské kopaničářské vísky do velkého světa. Už jako vystudovaný astronom se přestěhoval do Paříže. Šestkrát zdolal Mont Blanc, aby pomohl provozovat observatoř na nejvyšší hoře Evropy. 

Vysněný ráj ale našel na Tahiti, kam se vydal pozorovat Halleyovu kometu. Domorodci mu říkali „muž, který se dívá na hvězdy“.  Život na polynéském ostrově ho natolik okouzlil, že tu dokonce chtěl vytvořit slovenskou kolonii.

Sběratel a kouzelník

Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout mimo jiné dřevoryty, které objevil v plotě jednoho z domů v Polynésii. Ukázalo se, že jejich autorem je Paul Gauguin. Dnes jsou součástí sbírek Národní galerie.

Že byl Štefánik vášnivým sběratelem, dokládá i napodobenina jeho pařížského bytu. „Vypadá spíš jako byt vetešníka, jsou v něm stovky předmětů,“ podotýká Peter Barta ze Slovenského národního muzea. Mezi exponáty návštěvníci najdou třeba velký zrcadlový dalekohled nebo kouzelnický klobouk a karty – památku na počáteční protloukání v Paříži, kdy si Štefánik přivydělával jako kouzelník.

Opomíjený Čechoslovák

Tahitský ráj vystřídaly ovšem boje první světové války. Štefánik sloužil ve francouzské armádě, jako pilot a později meteorolog. Zásadní roli sehrál i při vzniku československých legií. A jeho kontakty s předními politiky Francie a Itálie usnadnily cestu ke vzniku Československa.

„Bez Štefánika bychom republiku – ani současnou Českou republiku – neměli. Podle mě na něj trochu zapomínáme,“ podotýká ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který je rád, že výstava Štefánikův význam Čechům připomíná.

Ze samostatného československého státu se ale dlouho radovat nemohl. Zemřel sedm měsíců po jeho vzniku při pokusu o přistání, když se vracel letadlem z Itálie do Bratislavy. Štefánikova náhlá smrt vyvolala řadu spekulací. Kromě nešťastné náhody se hovořilo o atentátu, a dokonce o sebevraždě.

Z výstavy Milan Rastislav Štefánik. Generál-osvoboditel
Zdroj: Národní muzeum

Po tragické smrti se také rychle šířil kult Štefánika coby národního hrdiny. Komunistický režim se naopak zakladatele Československa snažil jako antikomunistu vymazat z dějin. Po roce 1989 se na čestné místo v historii státu opět vrátil. A loni vyhrál v rodné zemi anketu o největšího Slováka.

Výstava, která se jeho životu i zásluhám věnuje, se v červenci přestěhovala z Bratislavského hradu do Nové budovy Národního muzea v Praze. Prohlédnout si ji zájemci mohou do konce srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...