Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Nahrávám video

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.

Zneužívání, manipulace, násilí a mezi nimi touha po lásce, uznání a soucitu. To zajímalo Gadda už v jeho seriálovém debutu. Vyprávěl v něm o vlastních peripetiích se ženou, která ho měla stalkovat. Žena, která měla sloužit jako předobraz postavy stalkerky, se proti tomu vymezila a zažalovala společnost Netflix o 170 milionů dolarů.

Nehledě na to se ze seriálu Sobík stal globální hit. Získal mimo jiné tři ceny BAFTA, dva Zlaté globy a šest prestižních televizních cen Emmy. Mezinárodní úspěch Gaddovi otevřel dveře k další tvorbě. V nové šestidílné minisérii Poloviční chlap se zaměřil na mužství a maskulinitu, zejména tu toxickou. I tentokrát si v seriálu zahrál jednu z hlavních rolí.

Jamie Bell a Richard Gadd v seriálu Poloviční chlap
Zdroj: Facebook/HBO Max

Příběh začíná uprostřed svatebního veselí na statku. Svatebčané poskakují do rytmu skotských lidových písní, zatímco v odlehlé stodole se schyluje k doslova krvavému střetu. Ruben, v podání Richarda Gadda, přichází nezván na svatbu Nialla, v podání Jamieho Bella. Je zjevné, že oba nevlastní bratři mezi sebou mají nevyřešenou minulost. Po úsporném ale kryptickém monologu Ruben udeří Nialla do tváře tak silně, že temenem narazí do zdi. Další rána pěstí už posílá oba protagonisty i diváky na cestu jejich společnou historií.

Podrobnosti nejen o tom, jak seriál vznikal, přidal osobně v rozhovoru pro ČT Richard Gadd:

Váš velký úspěch, minisérie Sobík, je příběh přímo z vašeho života. Je i v případě Polovičního muže a jeho témat nějaká osobní linka?

Ne. Poloviční muž je čistá fikce. Velmi jsem si užíval psaní něčeho smyšleného. Ačkoli, veškeré psaní je do jisté míry autobiografické. Každý spisovatel a scenárista si půjčuje ze svého vlastního života nebo světonázoru. Takže v tomto smyslu tam nějaká linka je, ale žádné skutečné předobrazy postav a podobně...

Co vás tedy obrazně řečeno posadilo ke klávesnici a přimělo vás začít psát? Pokud se nepletu, tak jste tenhle příběh napsal ještě před Sobíkem...

Ano, přesně tak. Myslím, že ten impuls bylo prosté tvůrčí pnutí. Mívám takovéto nápady každou chvíli, a když mi neutkví na několik dní, tak si řeknu, že asi nestojí za další prozkoumávání.

Ze seriálu Poloviční chlap
Zdroj: Facebook/HBO Max

Nápad na tuhle sérii přišel někdy v roce 2019. Zdálo se mi, že se tehdy hodně diskutovalo o násilí ze strany mužů a mužském vzteku. Tak jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé vzít dva zlomené muže, vydat se do jejich minulosti a hledat příčiny. Po několika dnech ve mně tahle tvůrčí touha rostla. Pamatuju si, že jsem jednou cestou metrem začal vymýšlet úvodní scénu ve stodole, která vlastně zůstala téměř nezměněná. Zapisoval jsem si ji do telefonu a nedokázal jsem přestat.

Povedlo se vám během práce na seriálu nějak nahlédnout nebo třeba i spatřit řešení skutečných problémů současných mužů?

Nepíšu, abych na něco hledal odpověď, a k žádné jsem nedošel ani u této série. Přijde mi, že to může působit trochu falešně, když se televizní tvorba snaží nabízet odpovědi na složité problémy. Já psal spíš proto, abych tohle komplexní a zauzlované téma maskulinity objevoval.

Sám jsem měl na začátku psaní spoustu otázek a po dopsání jsem jich měl ještě víc. Nedošel jsem nějakých jasných konkrétních závěrů. Myslím, že obecně se třeba dá říct, že se mužům špatně vyjadřují emoce. Sám jsem se s tím potýkal. Kromě toho jsem ale po ničem specifickém nepátral. Chtěl jsem prostě zanořit prsty do všeho toho nepořádku a čekat, co z něj vytáhnu.

V době našeho rozhovoru ještě Poloviční muž neměl premiéru, takže nevíme, kolik diváků přitáhne, ale vaše předchozí dílo bylo velký hit. Co si myslíte, že na vašich příbězích lidi přitahuje? Jsou přece jen dost znepokojivé...

Z určitého pohledu to jsou asi strašné zkušenosti, ale já to tak nevidím. Vidím je spíš jako nějaké náročné situace. Na takové situace narazíte v jakýchkoli novinách nebo v televizních zprávách. O tom je život a já si myslím, že lidi chtějí vidět odraz skutečného života.

Ze seriálu Poloviční chlap
Zdroj: Facebook/HBO Max

Moje seriály nejsou jen o zneužívání a násilí. Nad tímhle vším ukazují lidskost, lidi, kteří ve svých životech zápolí. Publikum tohle dokáže rozpoznat. Každá lidská bytost je směs dobrého a špatného, každý je na něco pyšný a za něco se stydí. Někdy tuhle smršť emocí prožije za jediný den.

Myslím, že proto diváky moje dílo zajímá, protože tohle všechno reflektuje. Řada seriálů to zjednodušuje jen na dobro a zlo: „Tohle je klaďas, tohle zase záporák. Záporák musí být poražen a klaďas bude žít šťastně až do smrti.“ Takhle život nefunguje. Nemyslím si, že diváky láká násilí, ani že je odrazuje. Přichází pro lidskost a kvůli ní zůstanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...