Národní galerie chystá spolupráci s Centre Pompidou. A Babiš sní o pražské filiálce

Nahrávám video

Národní galerie (NGP) v pondělí podepsala memorandum o spolupráci s Centre Pompidou a první díla z věhlasné pařížské výstavní síně by měla vystavovat na začátku roku 2021. Informoval o tom ředitel galerie Jiří Fajt. Osud pražské pobočky francouzského muzea, o níž v minulosti jevil zájem premiér Andrej Babiš, je nicméně v tuto chvíli mlhavý.

Česko-francouzská galerijní spolupráce by měla stát na výměně děl, odborníků i umělců mezi oběma institucemi. V Paříži se na tom počátkem týdne shodl prezident elitního pařížského muzea Serge Lasignes s ředitelem Národní galerie Jiřím Fajtem, podle kterého dojde k uzavření smlouvy o spolupráci do konce tohoto roku. 

Obě výstavní síně již fúzi svého potenciálu testovaly, výsledkem byla třeba loňská velká přehlídka děl Františka Kupky, a sjednávané partnerství by takovou spolupráci mělo ještě prohloubit. První prezentací sbírek Centre Pompidou v NGP bude podle Fajta v Salmovském paláci v roce 2021 výstava asi šesti desítek pařížských „highlightů“, tedy uměleckých děl, která patří k ozdobám sbírky ze čtvrtého pařížského obvodu. 

„Budeme si vypůjčovat (exponáty) z fantastické sbírky Centre Pompidou, vždycky půjde ale o dialog. Budeme k tomu doplňovat díla od českých umělců anebo umělců středovýchodní Evropy,“ uvádí Fajt.

„Francouzská strana nás vnímá jako hlavní referenční instituci pro celý tento evropský region,“ dodává ředitel NGP s tím, že další společné projekty v nejbližší době budou spíš drobnější – jmenuje například společnou konferenci o moderním a soudobém umění ve středoevropském regionu. 

Sen o pobočce

Na spolupráci s Paříží byl přitom v Praze nejvyšší politický zájem. O úzké spolupráci mezi oběma galerijními institucemi opakovaně hovořil český premiér Andrej Babiš, který o projektu jednal loni s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, a Prahu nedávno navštívil i šéf Pompidouova centra Lasvignes. 

„O získání spolupráce s Centre Pompidou usilují některá světová města velice dlouho. Třeba Šanghaj osm let,“ upozorňuje ministerský předseda. Ambice české metropole navíc nezůstávají jen u spolupráce, politici stojí i o otevření pařížské umělecké filiálky. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) tak při své březnové návštěvě Paříže řekl, že pobočka Centre Pompidou by mohla být v Praze otevřena zhruba za dva roky.

Mezi Prahou a Paříži

Nová galerijní budova měla vyrůst nedaleko nádraží v pražských Dejvicích a plány počítaly se zhruba dvaceti tisíci metry čtverečními výstavní plochy. „Bylo by výborné, že v Praze od (sametové) revoluce konečně postavíme něco výborného,“ prohlašoval premiér ještě na sklonku loňského roku. 

Pozemky, na kterých měla galerie vyrůst, ovšem mají i dnes různé majitele. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových po analýze smluv podal trestní oznámení a případ víc komentovat nechce.

Odborníci na galerijní a muzejní provoz navíc upozorňují, že získat licenci Centre Pompidou je velmi obtížné. Nejenže o ni usiluje mnoho světových muzeí a galerií, otevření pobočky většinou předchází mnohaletá vyjednávání a několikaletý zkušební provoz. 

Premiér proto momentálně sklízí kritiku opozice. „Podpis smlouvy s mezinárodní galerií je určitě důležitý, Centre Pompidou je prestižní mezinárodní instituce. Za tím vším se skrývá další splasknutá bublina Andreje Babiše, protože premiér mluvil v souvislosti s touto smlouvou o pobočce Centra Pompidou v Praze, o nové galerijní budově,“ upozornil poslanec ODS Martin Baxa.

Čeští galeristé nicméně hodnotí i dosavadní posun česko-francouzského partnerství vlídně. „Vytváří se osa mezi Prahou a Paříží a po ní budou oběma směry běhat nejrůznější projekty, od výstav po semináře, konference, rozhovory s umělci, performativní aktivity,“ řekl k podepsanému memorandu Fajt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...