Nejhorší, okomentoval Trump portrét od britské malířky. Ten od Putina ho dojal

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.

Šest let visel na stěně Kapitolu v Coloradu vedle portrétů dalších bývalých amerických prezidentů i ten Donalda Trumpa. Vznikl po jeho prvním prezidentském období.

Když se Trump do úřadu letos vrátil, svou podobiznu zkritizoval. Zatímco obraz zachycující jeho předchůdce Baracka Obamu popsal jako „krásný“, proti svému portrétu se ohradil jako proti nejhoršímu ze všech. Usoudil, že autorka jeho podobiznu „záměrně zkreslila“ nebo „musela s postupujícím věkem přijít o talent“. Obraz byl ze stěn Kapitolu svěšen.

Kdo může za Trumpův portrét

Trump z vystavení díla viní demokratického guvernéra Colorada Jareda Polise. Ve svém vyčítavém příspěvku ho označuje za „radikálně levicového“ a mimo jiné píše, že „by se měl stydět“. Polisův mluvčí pro denverský zpravodajský server 9News vyjádřil překvapení, že „prezident Spojených států je obdivovatelem našeho Kapitolu a jeho uměleckých děl“ a že coloradský úřad vítá „jakoukoliv příležitost, jak zlepšit zážitek návštěvníků“.

Magazín Time poznamenává, že malbu nenechal ale pořídit Polis ani žádný jiný politický oponent republikánů. Financování portrétů v Kapitolu zajišťují obvykle soukromé dary, na ten Trumpův nicméně žádné peníze nepřišly. Místo na stěně tak zůstalo prázdné do doby, kdy se do budovy vplížil aktivista z neziskové organizace a před zeď vyhrazenou Trumpově portrétu postavil stojan s portrétem Putina jako varování před ruským vlivem na prezidenta.

Věc se dostala do novin a upozornila tím i na absenci Trumpovy podobizny, což vedlo ke sbírce, z níž se – především díky příspěvkům republikánských podporovatelů – obraz zaplatil.

Boardmanová už malovala Obamu

Zvěčněním Trumpa byla pověřena Sarah A. Boardmanová, původem Britka žijící v Colorado Springs. Výběr byl logický – výtvarnice už zachytila Baracka Obamu poté, co zemřel autor více než čtyřicítky předchozích podobizen amerických prezidentů. Realistickému pojetí předchůdcových maleb se Boardmanová pokusila přizpůsobit svůj styl. Předlohou jí byla fotografie Donalda Trumpa schválená poradním výborem pro coloradský Kapitol.

Sarah A. Boardmanová
Zdroj: ČTK/Zuma Press/Profimedia/Jesse Paul

Iniciátora sbírky, republikána Kevina Granthama, Trumpova stížnost překvapila. Zatímco Trump tvrdil, že mu volají lidé, jimž se portrét nelíbí, Grantham žádný nesouhlas neslyšel. „Vystavme portrét, který bude vyhovovat jak obyvatelům Colorada, tak prezidentovi Spojených států,“ dodal nicméně. 

Trump není ovšem jediným amerických prezidentem, kdo nebyl se svým zpodobněním spokojen. Theodor Roosevelt prohlásil, že na portrétu od francouzského umělce Théobalda Chartrana z roku 1902 vypadá jako „mňoukající kočka“. Dílo ukryl ve skříni a následně nechal zničit, aby se na stěnu v Bílém domě už vrátit nemohlo.

Trumpova kritika mi ničí kariéru, říká portrétistka

Tak daleko Trump zatím nezašel. Každopádně kritiku umělecké památky na své první prezidentské působení pronesl veřejně. Slyšela ji tedy nejen autorka, britská malířka Sarah A. Boardmanová, ale i všichni ostatní. Portrétistka se teď kvůli Trumpově nelichotivému posudku obává konce umělecké kariéry trvající čtyři dekády. Tvrdí, že kritická slova „přímo a negativně“ ovlivňují zakázky. Dodala, že až do této doby měla na svou práci výrazně pozitivní ohlasy, což se ovšem změnilo.

Ohradila se zároveň proti Trumpovu vyjádření naznačujícímu, že mu chtěla záměrně uškodit. Zdůraznila, že prezidentův portrét namalovala bez „politické předpojatosti nebo jakékoli snahy karikovat portrétovaného“.

Oficiální portrét z vězení

Trump si svůj – v přeneseném i doslovném slova smyslu – obraz pečlivě střeží. Jak chce být viděn, naznačuje oficiální fotografický portrét, který zveřejnil letos v lednu před svou inaugurací.

Oficiální fotografický portrét Donalda Trumpa
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Odkazoval na policejní – a později virální – snímek pořízený v roce 2023, kdy byl Trump obviněn z ovlivňování výsledků voleb o tři roky dříve ve státě Georgia, což popřel. Oficiální fotografie působí nasvícením i Trumpovým výrazem dramaticky, podle některých až „zlověstně“, jiní vidí především dojem serióznosti. Každopádně jde o působivý záběr.

„Laskavý“ dárek od Putina

V době, kdy Trump deklaroval svou nelibost ohledně díla od Sarah Boardmanové, obdržel další svůj portrét – zadavatelem byl tentokrát Vladimir Putin. Ruský vůdce obraz šéfovi Bílého domu předal prostřednictvím jeho zmocněnce Steve Witkoffa, který se s Putinem v březnu sešel Moskvě po jednání s ruskými představiteli o tom, jak ukončit válku na Ukrajině. 

Witkoff olejomalbu dovezl do Washingtonu, kde Trumpa, prozradil zmocněnec, podobizna od „předního ruského umělce“ dojala a označil ji za „laskavou“ pozornost, jak uvedl Witkoff v rozhovoru s konzervativním moderátorem Tuckerem Carlsonem. On sám olejomalbu popsal jako „krásnou“.

Nejde zřejmě o první obraz amerického prezidenta na zakázku Putinova Kremlu. V roce 2014 Putin údajně poslal plátno k devadesátým narozeninám tehdy už bývalé hlavy státu George Bushe staršího.

Trumpův obličej se objevil v březnu také na výstavě v Petrohradu, kde obličej amerického prezidenta spojil umělec Alexej Sergienko s tváří Putina. Obraz nazval Mír světu
Zdroj: Reuters/Anton Vaganov

Talíře, míč i znak se „štěnicí“

Dárek od Putina dostali dříve i jiní úřadující američtí prezidenti – Joe Biden obdržel lakovanou truhlu pro psaní a luxusní pero, Obamovi prý z Ruska přišly porcelánové talíře a šálky na espresso. Trump se během prvního funkčního období mohl radovat z míče (který dal následně svému synovi).

Na pozornostech mezi státníky není ostatně nic zvláštního, ovšem načasování obrazu po Trumpově kritice portrétu z Kapitolu dává celé situaci poněkud pikantní rozměr.

Obraz zaslaný z Moskvy s velkou pravděpodobností nechali v Bílém domě zkontrolovat kvůli možným odposlechům. Poučením z historie může být danajský dar v podobě vyřezávaného státního znaku, který v roce 1945 darovaly sovětské děti tehdejšímu velvyslanci USA v Sovětském svazu Averellu Harrimanovi. Šest let zdobil úředníkovu kancelář, než americké ministerstvo zjistilo, že skrývá odposlouchávací zařízení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...