Nejvýznamnější řecký režisér nemůže točit v Akropoli. Vadí mrtvoly

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.

Yorgos Lanthimos je na nejlepší cestě získat jako první řecký režisér Oscara za nejlepší film. Nominací na prestižní sošku – nejen v té nejsledovanější kategorii – má celkem šest za čtyři filmy: Špičák, Humr, Favoritka a Chudáčci. Poslední jmenovaný titul s chystaným snímkem Bugonia spojuje nejen žánr sci-fi komedie, ale také účast Emmy Stoneové.

Jde o anglicky mluvený remake dvacet let starého jihokorejského snímku Zachraňte zelenou planetu. Pojednává o dvou mužích, kteří pod vlivem konspiračních teorií unesou ředitelku farmaceutické společnosti, protože jsou přesvědčeni, že je ve skutečnosti mimozemšťankou, jejímž cílem je zničit Zemi. V kinech, i českých, by se měla Bugonia začít promítat letos v listopadu.

Sedmdesát těl

Filmovou novinku chtěl Lanthimos částečně natáčet v Akropoli, UNESCO chráněné památce starověkého Řecka, která na skalním návrší v Athénách přečkala dobrých dva a půl tisíce let. Ve filmu mělo mezi propylejemi, tedy monumentální vstupní branou, a Parthenonem, hlavním chrámem zasvěceným bohyni Athéně, ležet sedmdesát mrtvých těl. Přičemž není jasné, zda by šlo o figuríny, nebo komparsisty. Mezi nimi by pobíhaly kočky.

Řecké ministerstvo kultury mělo nejprve v úmyslu Lanthimosův film podpořit. Jako uznání, jak významným tvůrcem Lanthimos – mimochodem rodák z Athén – je, mu dokonce odpustilo standardní poplatek za natáčení v Akropoli ve výši necelých dvou tisíc eur za den.

Neslučitelné s hodnotami

Podmínkou ale byl souhlas Ústřední archeologické rady. Ten ovšem filmaři nedostali, a tak ministerstvo žádost zamítlo s vysvětlením, že „zamýšlené scény nejsou slučitelné se symbolikou… a hodnotami, které Akropole přestavuje“. Jakou symboliku a hodnoty přesně mají na mysli, členové rady nespecifikovali.

Podle The National Herald, novin vydávaných řeckou komunitou v USA, roli sehrály i obavy, že by kvůli filmování bylo nutné turisty vyhledávanou památku ze značné části uzavřít. Natáčet v Athénách se mělo začít 10. dubna, štáb už dříve filmoval v Anglii nebo v Atlantě.

Yorgos Lanthimos a Emma Stoneová na cenách Oscar
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Lanthimosův tým svou žádost zopakoval, ale ministerstvo v ní nenašlo údajně dostatečné důvody k novému přehodnocení archeologickou radou. Ta filmařům navrhla alespoň alternativy v blízkosti Akropole, kde by podobné scény nevadily.

Jenže za ideální místo tvůrci považovali Akropoli, uvádějí řecké noviny Kathimerini. Produkční společnost v reakci na rozhodnutí tak nakonec herce a štáb nasmlouvané pro scény v této památce zrušila, stejně jako pronájem natáčecí techniky.

V Akropoli točila Lorenová i Mortensen

Získat povolení k natáčení v jedné z nejvýznamnějších starověkých památek není snadné, nicméně některým produkcím se to podařilo.

Ve filmu Chlapec na delfínu objeví Sophia Lorenová na dně Egejského moře starověkou sochu zobrazující výjev z názvu filmu. Dostane se do střetu dvou zájmů: jestli umělecký poklad prodat, nebo darovat Řecku. Snímek z roku 1957 byl první americkou produkcí, která získala povolení k natáčení v Akropoli.

I Athény se navzdory názvu filmu staly na konci osmdesátých let dějištěm Povídek z New Yorku, kde se o svůj pohled na světovou metropoli podělili Martin Scorsese, Francis Ford Coppola a Woody Allen, který si ve svém příběhu také zahrál. Zahrnutí Akropole do filmu s tak významnými tvůrci podtrhuje celosvětovou úctu k tomuto místu, poznamenává řecký deník To Vima.

Do starověké památky zavítali před deseti lety také Viggo Mortensen a Kirsten Dunstová, když se v koprodukčním thrilleru Smrt v labyrintu zapletli do podvodu a vraždy. Zhruba ve stejné době se Akropole objevila v dramatu Před půlnocí odehrávajícím se během dovolené v Řecku. Nelítostná manželská bilance získala nominaci na Oscara za scénář, na němž se vedle režiséra Richarda Linklatera podíleli také představitelé ústředního páru: Julie Delpyová a Ethan Hawke.

Nepovolený sex

Před třemi lety vyvolal rozruch půlhodinový snímek Xeparthenon (což v řečtině lze vyložit jako „deflorace“), který bez souhlasu vznikl v athénské památce. Akropole měla symbolizovat patriarchát a nacionalismus, zatímco v historicky a architektonicky ceněných kulisách souložili dva maskovaní muži. Akt se jim zřejmě podařilo nafilmovat během prohlídky.

Snímek se promítal před rozšířením na univerzitě v Soluni, ministerstvo kultury s ním vyjádřilo nesouhlas s tím, že archeologická lokalita „není vhodná pro jakýkoliv druh aktivismu nebo jiné činnosti, které by vedly k pohoršení a projevovaly neúctu k památce“. A správci Akropole instalovali kvůli monitorování památky dalších sto padesát kamer.

Filmaři zkopírovali Koloseum i Vatikán

Akropoli a podobně významné historické stavby ovšem častěji ve filmech zastupují repliky. Platilo to třeba v historickém dramatu Gladiátor pro římské Koloseum, které filmoví architekti částečně postavili na Maltě a částečně bylo dotvořeno digitálně. Podobně se postupovalo i při pokračování příběhu z gladiátorské arény.

Z filmu Gladiátor II
Zdroj: CinemArt

Stejně tak se Andělé a démoni, tedy adaptace jedné ze spikleneckých knih Dana Browna, nemohla natáčet přímo ve Vatikánu. Zákaz přišel po zveřejnění prvního snímku Šifra mistra Leonarda, v němž tvrzení o Kristově svatbě a dětech katolickou církev mírně řečeno zaskočilo.

Tvůrci speciálních efektů si s problémem, jak získat materiál, aby mohli papežské budovy a interiéry památek na Svatopetrském náměstí digitálně replikovat, poradili po svém – lidé ze štábu se vydávali za turisty a pořídili desetitisíce fotografií a hodiny videozáznamů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...