„Nepůsobí jako trpící národ.“ Režisér vzal tři skeptiky na válečnou Ukrajinu

Nahrávám video

Jednu z prvních projekcí a debatu s diváky má za sebou režisér dokumentu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Do centra válečného konfliktu vyrazil filmový štáb v říjnu loňského roku se třemi protagonisty, fanoušky ruského vůdce Vladimira Putina, aby se přesvědčili, jak vypadá válka na Ukrajině, na vlastní oči. „Vidím poprvé v životě sídliště, kde není vůbec nikdo,“ sděluje ve filmu jeden z nich.

„Pro mě (Ukrajinci) nepůsobí jako trpící národ, kterému létají denně rakety nad hlavou,“ říká jedna z protagonistek nového dokumentu Velký vlastenecký výlet. Také tvrdí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „jezdí po světě a žebrá o peníze na prohranou válku“. Ona sama se obává hlavně „zelených, liberálních“ ideologií.

Když Kvapil dokument plánoval, nekladl si prý za cíl otevírat lidem, jako je právě ona, oči. „Vycházel jsem z vlastní zkušenosti člověka, který natáčí dokumenty. Když se na některé věci díváte ve zpravodajství, tak je to něco jiného, než když jste na místě,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Trojici, již vzal na Ukrajinu, našel přes inzerát. Stálo v něm, že stojí o ty, kteří mají pochybnosti o válce. „Hledali jsme lidi, kteří nějakým způsobem zastávají to, čemu se říká antisystémové postoje. Zpochybňují pomoc Ukrajině nebo vyloženě fandí Rusku a Putinovi. Sešlo se nám jich šedesát (zájemců o účast, pozn. red.),“ říká režisér.

Jeden z vybraných účastníků například v dokumentu tvrdí, že „leccos projel“ a poznal mnoho Rusů, z nichž „nikdo neudělal podraz“. „Hodně věcí tomu předcházelo,“ říká o současné plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu, s čímž souhlasí další hrdina dokumentu, podle nějž „Rusům nic jiného nezbylo“. V takovém smyslu invazi do sousední země obhajuje ruská propaganda.

Nejsou pasivní pozorovatelé

Pro lidi, kteří zpochybňují příčiny války, má Kvapil svým způsobem pochopení. Říká, že některé životní situace jsou „podhoubím“ pro takové názory. Ve filmu například jeden z protagonistů odhalí, že až se vrátí z cesty na Ukrajinu, doma ho nebude nikdo čekat. Hrdinové filmu také podle Kvapila projevili statečnost, že do napadané země jeli. Sám by ale prý nechtěl žít ve světě, kde by jejich názory vyhrávaly.

„Myslím, že během natáčení o spoustě věcí pochybovali, honila se jim spousta věcí hlavou,“ popisuje, jak ve střižně sledoval detaily obličejů svých protagonistů. Trojice ve filmu neplatí za pasivní pozorovatele, dění sama natáčí, vyptává se Ukrajinců – ať už v charkovském metru, kde jsou provizorní školní třídy, nebo u masových hrobů v Izjumu. Slyší o zavalených lidech po ruských úderech, někdy se musí sami skrýt kvůli sirénám avizujícím útok.

I přes válečnou realitu je v nich patrná určitá skepse. „Určitě (Rusové) nezasahují nemocnice, protože chtějí zabít nemocné,“ padne ve filmu. V jiných, pozdějších pasážích ale zase Ukrajincům vyjadřují úctu, objímají je, říkají, že se vzdělávají nebo obohacují.

Podle Kvapila nejde někoho kompletně obrátit. „Myslím si, že je možné nějakým důsledným dialogem něco změnit, ale to by byl dialog v řádu let. A neskutečné množství energie,“ sděluje.

Pro něj osobně byly nejsilnější rozhovory s místními. „My jsme natáčeli chvíli, ale oni v tom žijí už čtvrtým rokem. Byli jsme ve školách, kde jsou tomu malé děti vystaveny neustále. (...) Mohl jsem se hanbou propadnout, když nám děkovali za tu práci, protože, chápete, oni tam umírají a já točím blbé filmy,“ prohlašuje Kvapil.

Oficiální premiéru bude mít dokument 21. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...