Nová budova Národní galerie nebude. Babiš už na sporném pozemku pod Hradem stavět nechce

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie.

Jako možné místo pro novou budovu Národní galerie pozemek u stanice metra Hradčanská a poblíž dejvického nádraží zmiňovali premiér Babiš, ředitel galerie Jiří Fajt i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Babiš však nyní oznámil, že tento projekt už není v plánu.

„Jediný projekt, který je na stole, je rekonstrukce Národního galerie (Veletržního paláce), protože je to taky památka. S žádnou jinou alternativou se nepočítá,“ řekl Babiš po jednání v Národní galerii, které se týkalo její spolupráce s pařížským Centre Pompidou.

„Nejsou to pozemkové problémy,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda komplikovaná situace na pozemcích u stanice Hradčanská vedla k rozhodnutí od záměru stavby pro Národní galerii ustoupit. Rekonstrukce Veletržního paláce má podle něj přednost, protože budova je významnou památkou a opravy potřebuje.

Pozemek v Dejvicích patří z velké části Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), která podepsala smlouvu o budoucím prodeji pozemků s developerskou společností Amádeus Real. V registru smluv je uvedena cena 283 milionů korun, podle některých expertů se však cena pozemků pohybuje až kolem miliardy korun. SŽDC říká, že smlouva byla uzavřena předčasně a hledá cestu, jak od ní odstoupit.

Babiš chce pro Prahu pobočku Centre Pompidou

Premiér současně uvedl, že chce pro Prahu získat licenci jedné z nejslavnějších světových galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou. O spolupráci této instituce s Národní galerií jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a také ředitelem Národní galerie Fajtem. Prvním krokem je podle Babiše memorandum o spolupráci, které by mohlo být uzavřeno do května.

Lasvignes si v pátek prohlédl Veletržní palác, který by po plánované rekonstrukci měl být hlavním sídlem Národní galerie. Lidé z vedení galerie ho provedli především sbírkami moderního českého umění a představili mu také francouzskou sbírku s díly slavných francouzských modernistů zakoupenou českým státem za první republiky.

Nahrávám video

„Pokračujeme v projektu, který vznikl při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona 26. října 2018 v rámci oslav stého výročí vzniku Československa,“ připomněl Babiš. Tehdy podle něj vznikla myšlenka spolupráce s Centre Pompidou.

„Centre Pompidou je dneska značka a veškerá muzea na světě usilují o spolupráci a získání té značky,“ zdůraznil Babiš. Se Sergem Lasvignesem jednal už loni v listopadu v Paříži. 

Projekt spolupráce s Centre Pompidou je podle Babiše důležitý pro Národní galerii i pro českou kulturu a její zviditelnění ve světě. „Chceme spolupracovat dlouhodobě. Praha by se mohla stát, když to dobře dopadne, centrem a propojením mezi zeměmi V4 a Francií,“ uvedl.

Národní galerie pod vedením Fajta s Centre Pompidou již spolupracuje, jedním z výsledků byla například loňská výstava Františka Kupky. Partnerství, které se nyní vyjednává, zakotvuje ještě užší spolupráci. Mělo by umožnit prezentaci pařížských sbírek v Praze i možnost vystavování českého umění ve Francii. První prezentací sbírek Centre Pompidou v Národní galerii bude podle Fajta výstava v Salmovském paláci v roce 2021, která představí asi šest desítek pařížských „highlightů“.

„Přistoupili jsme k tomu – a je to i v intencích vize Národní galerie – že se nebudeme soustřeďovat jen na území České republiky, ale budeme se snažit stát se referenční institucí pro celý region středovýchodní Evropy. To ostatně od nás francouzská strana očekává,“ komentoval to Fajt.

Pobočka Centre Pompidou, o jejímž možném zřízení v Praze Babiš mluví, je od roku 2010 ve francouzských Metách jako Centre Pompidou-Metz, od roku 2015 je pobočka také ve španělské Malaze. Ta za licenci slavné značky platí francouzské centrále přes milion eur ročně.

Zájem o úzkou spolupráci s Centre Pompidou je ve světě značný. Během své loňské návštěvy Číny oznámil Macron, že se letos otevře další pobočka v Šanghaji. Projektu předcházelo pětileté vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...