Obraz od Mistra vyšebrodského oltáře půjde do dražby. Chtěla ho Národní galerie, jednání selhalo

Národní galerie prozatím nezíská do svých sbírek deskový obraz s námětem zvěstování Páně, který podle odborníků stvořil Mistr vyšebrodského oltáře. Její jednání s Nadačním fondem Richarda Fuxy, který obraz vlastní, selhalo. Středověké dílo proto půjde do dražby, oznámila mluvčí fondu Pavlína Stránská.

Nadační fond má povolení k trvalému vývozu obrazu připisovaného Mistru vyšebrodského oltáře do zahraničí, takže ho v dražbě, která má proběhnout do konce roku, může prodat i sběratelům či investorům z jiných zemí. Ve sbírce Národní galerie zřejmě nebude – přinejmenším ne před aukcí.

„Kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě,“ řekla mluvčí fondu ke krachu rozhovorů s Národní galerií. Ta byla ochotná za obraz dát 65 milionů korun, na jaře jej chtěla představit veřejnosti. Historik Jan Royt letos na jaře uvedl, že je to výjimečné dílo a stát by ho měl koupit za jakoukoli cenu.

Stát by se mohl zapojit do dražby

Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury dala najevo, že i přesto, že majitel obrazu připravuje dražbu, může jej nakonec koupit stát. Ministerstvo sice nevyhovělo návrhu památkářů na vyhlášení obrazu kulturní památkou, ale to bylo podle Hrušové proto, aby neodradilo další vlastníky významných děl.

Míní, že kdyby byl každý takový obraz po dovezení do Česka prohlášen za památku, způsobilo by to, že „významné předměty kulturní hodnoty by nebyly na území republiky dováženy a tímto zásahem by byl fakticky zničen trh s kulturními statky“.

Vzhledem k charakteru díla by podle ministerstva mohl být stát jediným potenciálním kupcem. Úřad by peníze na jeho zakoupení mohl vyčlenit, pokud by byla cena přiměřená okolnostem. „Z neprohlášení daného díla za kulturní památku tedy nevyplývá, že by ministerstvo kultury nemělo o předmětné dílo nadále zájem,“ ujistila Hrušová.

Podle bývalého ředitele Národní galerie a kunsthistorika Jiřího Fajta by byla chyba, kdyby se o koupi obrazu dále nejednalo. Jde podle něj o „významné středověké bohemikální dílo“.

„Obraz má svoje jedinečné místo v kontextu dvorského umění Karla IV. O gotické památky českého původu ze čtrnáctého století, které se na světovém uměleckém trhu objevují jen zřídka, je však značný zájem i v zahraničí,“ dodal bývalý šéf galerie, který byl u zahájení jednání.

Stát nechce riskovat nepravost

Desková malba se v nabídce objevila před dvěma lety. Byla v zahraniční dražbě, tehdy však ještě neexistovaly posudky potvrzující její pravost. Nepodařilo se ji prodat za vyvolávací cenu, která činila 110 tisíc eur (2,8 milionu korun), a současný majitel ji po dražbě koupil za neznámou částku.

Od té doby vznikly podle současného majitele expertizy a posudky, které potvrdily autentičnost díla. Jeho hodnotu stanovily na 65 až 70 milionů korun.

Že nyní byla Národní galerie ochotna zaplatit 65 milionů korun, ale do dražby, kde byla cena třicetkrát nižší, se nepřihlásila, vysvětloval její bývalý ředitel tím, že státní instituce nemůže – na rozdíl od soukromého kupce – riskovat, že se nakonec zjistí, že nejde o pravé dílo.

Vyšebrodský cyklus se považuje za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350. V rámci církevních restitucí připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě, Národní galerie ho však má v dlouhodobé zápůjčce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...