Středověk

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.

Dvě ženská těla v jednom hrobě. Nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah. A leží v poloze, která naznačuje vztah velmi intimní. V polském Opolí našli archeologové středověký hrob, který je v této zemi zcela unikátní. A teď se ho pokoušejí interpretovat.

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.

Už první Slované si nejvíc pochutnávali na prosu. Tato plodina byla odolná, dařilo se jí v pravlasti Slovanů i v Čechách, byla dostatečně výživná. V polovině jedenáctého století se ale přihodilo něco, co začalo proso odsouvat na vedlejší kolej, ukázal rozsáhlý výzkum českých archeologů.

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.

Národní galerie Praha vystavila ve své sbírkové expozici v Klášteře sv. Anežky České Madonu z Havraně. Středověká socha z doby Karla IV. byla objevena teprve nedávno, český stát ji koupil od soukromého majitele za 4,5 milionu korun. Tři roky trval průzkum a restaurování. Socha se v 19. století podle zástupců galerie nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu, z toho se odvozuje i její název. Dům, ve kterém byla léta na půdě, zřejmě dříve patřil sudetským Němcům, na jejichž majetek stát patrně uplatnil Benešovy dekrety a tím ho zabavil.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.

Kosmas sice zemřel před devíti sty lety, ale jeho Kronika Čechů žije v tuzemské kultuře, mentalitě i mýtech dál. Národní knihovna teď nabízí jedinečnou příležitost se na tuto kroniku a její různé podoby podívat.

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel. Byl uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a české reformace. Šmahel byl jednou z nejvýznamnějších osobností české historické vědy. Za svou práci dostal velké množství ocenění, včetně cen Česká hlava roku 2013 nebo Ceny Neuron o čtyři roky později.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci vystavuje nejcennější rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny. Některé je možné vidět jen vzácně. Zdobené tisky pocházející z devátého až šestnáctého století pojednávají mnohdy o víře, ale třeba také o právu, lidském těle nebo o hvězdách. Stoletými tisky mohou návštěvníci díky moderním technologiím i listovat.

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Koně patřili v době vikinské mezi zvířata, se kterými se masivně obchodovalo. Často totiž sloužili jako obětiny pro rituály, při nichž byli pohřbíváni, a to zejména na severovýchodě Evropy. Vědci nyní díky moderním technologiím vysvětlili, jak rozsáhlý byl systém obchodu s nimi.