Oldřich Kaiser promlčel Zahradníkův rok a dojal tím Dášu Vokatou

Jiří Havelka si kdysi přečetl článek o případu zahradníka, který odmítl svůj pozemek prodat rozpínavému podnikateli. Námět vykrystalizoval do scénáře k filmu Zahradníkův rok, který Havelka rovněž natočil a nyní uvedl na filmovém festivalu ve Varech. Spolu s představiteli hlavních rolí Oldřichem Kaiserem a Dášou Vokatou.

Oldřich Kaiser hraje majitele malého zahradnictví. Sází a sklízí se svou ženou, kterou hraje i hercova skutečná životní partnerka, písničkářka Dáša Vokatá. Idylu ale naruší nový soused, protože by si rád přetvořil okolí podle svých představ.

I Havelkův debut Vlastníci, sledující schůzi v jednom domě, se dotýkal tématu soukromého vlastnictví. Podle filmaře ale nejde o žádnou promyšlenou souvislost. Stejně tak název Zahradníkův rok neměl primárně odkazovat na stejnojmennou knížku Karla Čapka, mimo jiné nadšeného zahradníka.

Podle skutečné kauzy

S druhým Havelkovým snímkem – Mimořádnou událostí, odehrávající se ve vlaku, který se rozjel bez strojvedoucího – má novinka společný základ v příběhu, který se skutečně odehrál a dostal se i do médií.

Nahrávám video

Zahradníkův rok je inspirován případem zahradníka Reného Mandyse z Dolní Olešnice, který odmítal prodat svému sousedovi, ruskému podnikateli, svou parcelu. Následoval nátlak v podobě vypáleného skleníku, zatarasení příjezdové cesty, a dokonce i fyzického napadení.

„Na začátku jsme za panem Mandysem i vyjeli. Mělo to dlouholetý vznik, postupně se do toho infiltrovaly jiné příběhy,“ uvedl Havelka k evoluci svého snímku.

Sám štáb při filmování zažil podivnou situaci, která vedla prý k různým konspiračním teoriím. „Přijeli jsme k domku, kde se to natáčelo, a najednou vidíme na trávníku pohozené mrtvé králíky,“ vypráví Oldřich Kaiser. Podivné uvítání mělo podle Havelky nejspíš pragmatické vysvětlení, ušatce z kotců vytahal pes nebo liška a zardousil je.

Působivé mlčení

Zahradničení nebylo Oldřichu Kaiserovi ani před natáčením cizí, na rozdíl od Dáši Vokaté. Ta se díky filmu dostala nejen k práci na záhonech, ale i k celovečernímu hereckému debutu. „Nejsem herečka a určitě bych se neodvážila hrát, kdybych nebyla pod kuratelou Oldřicha Kaisera a Jiřího Havelky,“ přiznává.

Písničkářka byla první, kdo nabídku na roli pro Oldřicha Kaisera viděl a kdo mu doporučil na ni kývnout. I přesto, že jeho postava ve filmu vůbec nemluví. „V každém záběru je jasně daná situace mezi postavami, tu situaci jsme si rozkryli, a pak už to nebylo složité, možná jen v míře toho, aby to nebyla posunčina, pantomima, že je ta postava němá, ale že střiháme ve chvíli, kdy by mohla začít mluvit, nebo ve chvíli, kdy domluvila a promluví ostatní,“ popisuje Havelka.

Nahrávám video

„Nemusel jsem se učit text, o to to pro mě bylo výhodnější, ale zase velmi znevýhodněné tím, že jsem nemohl reagovat na kolegy,“ zvažuje výhody a nevýhody své mlčenlivé role Kaiser.

Kladná recenze přišla po premiéře od jeho partnerky. „Poprvé jsem viděla Oldřicha Kaisera tak úžasně hrát. Možná to bylo tím, že jsi neodváděl pozornost svými slovy, měl jsi někdy takovou bolest v očích, že jsem měla co dělat, abych nebrečela. O to víc jsi hrál, když jsi nemluvil,“ obrátila se Dáša Vokatá na Oldřicha Kaisera. „Čím míň mluvíš, tím jsi působivější,“ doporučila mu.

Příroda versus systém

Hereckým partnerem byla i příroda. Filmaři se na zahradu vraceli postupně během jednoho roku, aby zachytili její proměny ve všech ročních obdobích. Koloběh a zákony vycházející z přirozeného běhu světa jsou protipólem k těm, kterými se řídí společnost.

Z filmu Zahradníkův rok
Zdroj: DonArt/Zuzana Panská

„Systém je nastavený tak, že se může sám stát Hlavou XXII. Lidé chtějí většinou pomoct – a v této kauze chtěli –, ale ten systém je pomalý a není uvyklý na absolutní vpád někoho, kdo má neomezené množství peněz,“ vysvětluje Havelka.

Zahradníkův rok vznikl v koprodukci České televize. Snímek, v němž se v hlavních rolích objeví také Štěpán Kozub a Michal Isteník, se do kin dostane záhy po festivalu, 18. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...