Oprav hrobek průmyslníka Dittricha či Schichta se chtějí ujmout města

Města na severu Čech řeší opravu významných hrobek. Vedení Krásné Lípy by rádo převzalo hrob průmyslníka Augusta Dittricha. Záchrany se před několika lety ujal spolek Omnium, nedokázal ale splnit podmínky. A Ústí nad Labem už rozhodlo o převzetí šesti hrobek významných Ústečanů. I tato místa posledního spočinutí vyžadují opravy.

Textilní továrníci Dittrichové mimo jiné Krásné Lípě věnovali pozemek na vybudování nového hřbitova. U něj byla v roce 1886 postavena honosná rodinná hrobka. S kryptou vyzdobenou modrozlatou mozaikou patřila k okázalým stavbám na Krásnolipsku.

Navrhl ji berlínský architekt Julius Carl Raschdorff, který je také autorem hrobky německého císaře Fridricha III. v Postupimi. Kuriozitou je navíc technické zázemí – k hrobce patří totiž i malá kotelna, díky níž se dala při zádušních mších vytápět. Poté, co byli potomci továrnické rodiny po válce nuceni odejít, začalo pietní místo chátrat.

Dnes je Dittrichova hrobka kulturní památkou a čeká na návrat původního lesku. Před čtyřmi lety se jí ujal spolek Omnium, který zachraňuje zničené a nevyužívané památky. Stavbu se podařilo vyklidit, staticky zajistit a udělat konstrukci, která má bránit zatékání.

Pak se ale práce víceméně zastavily. Zástupce spolku už dříve uvedl, že pokračování v opravách jim zkomplikovala pandemie. Z vyjádření místopředsedy správní rady Jana Děda pro iDNES.cz plyne, že realizaci plánů brzdí nyní i nedostatek financí.

Opravy by nyní chtělo převzít město, jemuž patří pozemek pod hrobkou. Rádo by památkově i místně významnou stavbu alespoň zastřešilo, v rozpočtu má připravených až pět milionů korun. „Budeme muset jednat s úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ohledně zápisu na katastru, kde je uvedeno, že vlastně spolek nesmí po dobu deseti let tuto nemovitost převést,“ uvedla k dalším krokům místostarostka Krásné Lípy Jana Drobečková (nestr.).

Hrobky jako střípky ústecké paměti

Hrobky řeší také v Ústí nad Labem. Město jich převzalo šest, umístěny jsou na hřbitovech v Krásném Březně a na Střekově. Mezi nimi i hrobka významného průmyslníka a zakladatele proslulé továrny na mýdlo s jelenem Johanna Schichta.

„Byly to mimořádné funerální stavby, mimořádné umělecké kvality a zejména místa odpočinku těch nejvýznamnějších Ústečanů,“ upozornil historik a opoziční zastupitel Martin Krsek (PRO! Ústí). Podle něho jsou jen střípkem důležité paměti města, většina hrobek byla v minulosti zlikvidována. Šest, které město přebírá, jsou ve špatném stavu, chátrají od konce druhé světové války.

Nahrávám video

Vyčísleny už jsou náklady na pět německých hrobek, kolik by stála oprava české hrobky rodiny Futerových, není ještě jasné. „Opravy na těch pět hrobů jsou plánovány přibližně na milion dvě stě tisíc,“ upřesnil ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).

O další prostředky chtějí zastupitelé požádat kraj i ministerstvo kultury. To už v minulosti rozhodlo, že většina z hrobek se stane kulturní památkou, ale kvůli majetkoprávnímu vypořádání se řízení odložilo. Město by tak mohlo čerpat finance z programu na záchranu kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...