Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.

Rusko se v roce 2022 nezúčastnilo Bienále umění, protože kvůli začátku války na Ukrajině podali demisi kurátor a umělci. V roce 2024 pak Moskva poskytla svůj pavilon Bolívii.

Letos se Rusko účastní s vlastní národní expozicí. Vystavuje projekt The Tree is Rooted in the Sky (Kořeny stromu jsou v nebi), má symbolizovat návrat ke kořenům a přírodě. Podle médií na projektu spolupracovali umělci, kteří mají blízko k ruské vládě. Expozici řídí, podobně jako u dalších zemí, komisařka jmenovaná ministerstvem kultury.

Vedle expozice je také bar, kde se kromě nealkoholických nápojů podává i prosecco či vodka, která ovšem pochází z Itálie, popisují agentury. Uvádějí, že dopoledne, ještě před oficiálním zahájením bienále, bylo v pavilonu mnoho lidí.

Podle agentury Adnkronos se u pavilonu uskutečnila demonstrace, kterou svolala skupina Pussy Riot. Na místě bylo několik stovek lidí a členů skupin odmítajících Putinovou vládu. Zapálili tam dýmovnice s kouřem v ukrajinských barvách.

Nepřijatelný nátlak, říká ruský velvyslanec

Ruskou národní účast kritizovaly dvě desítky evropských zemí a také Evropská komise. Ta prohlásila, že by mohla odebrat unijní fondy, které bienále dostává. Jedná se o finance, které ale čerpá filmový festival, který má spolu s Bienále umění stejného pořadatele. Ruský velvyslanec Paramonov, který ve středu přijel do Benátek, prohlásil, že vedení bienále čelí ze strany Evropské unie „nepřijatelnému, humpoláckému diktátu a nátlaku“.

Ruské velvyslanectví potvrdilo také informaci z předchozích dnů, že ruský pavilon bude přístupný jen během zahájení, které končí v pátek. Během zahájení je bienále otevřené jen pro pozvané hosty a akreditované návštěvníky. Od 9. května do 22. listopadu, kdy tam mohou i neakreditovaní návštěvníci, bude pavilon zavřený a instalace viditelná zvnějšku. Podle ruského velvyslanectví je to důsledkem unijních sankcí.

Vedení bienále na kritiku ohledně ruské účasti odpovídalo, že přehlídka chce být otevřeným prostorem pro dialog. Poukazovali také, že země, které mají svůj národní pavilon v Giardini, což je i případ Ruska, nepotřebují povolení pro konání expozice.

Kritizovaná je také kvůli tažení v Pásmu Gazy izraelská účast. Írán naopak odřekl svou účast na poslední chvíli.

Policie u vstupu na benátské bienále (snímek z 5. května 2026)
Zdroj: ČTK/AP/Luca Bruno

Česko zastupuje Krtkovo ticho

Na bienále je zhruba stovka národních expozic včetně té česko-slovenské. V ní se obě země letos prezentují společným projektem The Silence od the Mole (Krtkovo ticho nebo Mlčení krtka).

Ústřední postavou je Pan M., vyčerpaný herec v podání herečky Daniely Voráčkové. Po desetiletí ztvárňoval postavu Krtka, nyní má reprezentovat Česko a Slovensko jako diplomaticky přijatelná, politicky neutrální figura, maskot kulturní diplomacie. Ztělesňuje výčitku, ticho, zmatení.

Z expozice The Silence of the Mole v Českém a Slovenském pavilonu na bienále v Benátkách (2026)
Zdroj: Národní galerie Praha/Jakub Jansa

Film lidé uvidí v krtčím brlohu, což je pavilon v pavilonu s úzkým vstupem. Kolem budou nefunkční krtkovy nástroje. Inspirací pro umělce bylo více, ne pouze krteček Zdeňka Millera. Kurátorem projektu je Peter Sit, komisařem výstavy Michal Novotný.

Umělecky za projektem stojí dvojice Selmeci Kocka Jusko (Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko), která se podílela na sochařské části, a umělec Jakub Jansa, který natočil film.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...