Postavy grónské mytologie uspávají i české čtenáře

Nahrávám video

Imap Ukua je grónská matka moře, žije na mořském dně a zlé skutky celého lidstva se zachycují jako špína v jejích dlouhých vlasech. Patří k postavám grónské mytologie, které představuje stejnojmenná kniha dánského malíře Aageho Gitz-Johansena. Sepsal a ilustroval ji před téměř sedmdesáti lety, nedávno vyšla v českém překladu.

Do vzdálených krajin Grónska zavedl Aageho Gitz-Johansena dánsko-grónský polární badatel Knud Rasmussen. O generaci mladší výtvarník se s Rasmussenem setkal na začátku třicátých let minulého století, nedlouho před tím, než polárník zemřel, a přijal jeho nabídku, aby se Grónsko pokusil zachytit v kresbách. Do tamních končin se často vracel, dokonce si od místních obyvatel vysloužil přezdívku Qalipaasorsuaq, tedy „velký malíř“.

Drsné mýty dobrosrdečných lidí

Knihu Postavy grónské mytologie vydal v roce 1949, český překlad vychází z druhého vydání, které o šest desítek let později připravil Gitz-Johansenův syn. České nakladatelství Meander seznamuje tuzemské čtenáře s grónskými mýty díky překladu Zdeňka Lyčky. I on jezdí do Grónska opakovaně, mimo jiné proto, že tamní lidé jsou – na rozdíl od uzavřenějších severských národů – podle něho upřímní, veselí a dobrosrdeční, přestože jejich mýty bývají často drastické.

Knížka Aageho Gitz-Johansena shrnuje dvacet příběhů, psány jsou v grónštině, angličtině a češtině. „Jsou v ní především krásné obrázky. Texty jsou krátké, takže pro lidi, kteří nemají rádi dlouhé texty, je to ideální kniha. Jde o příběhy z grónské mytologie, kromě matky moře i o různých obludách, třeba o torngarsukovi, kterého misionáři nazývali ďáblem samotným,“ prozradil Zdeněk Lyčka.

Příběhy do iglú

Před deseti lety českým čtenářům zprostředkoval také grónské mýty a pověsti sepsané zmíněným polárníkem Knudem Rasmussenem. Překladatel upozorňuje, že inuitské vnímání světa může být pro Čechy nezvyklé, například proto, že jejich příběhy často nevedou k žádné pointě.  

Postavy grónské mytologie
Zdroj: ČT24/Meander

„Jedním z důvodů je, že jejich cílem bylo uspat posluchače. Když si třeba vyprávěli pověsti na dlouhých cestách někde v iglú, zatímco venku zuřila bouře. Další důvod, i když pro nás možná ne tak pochopitelný, je, že ty příběhy pro ně byly důležité z hlediska vypravěče. Vypravěč často používal metody a způsoby, které už dneska nejsou dochované, takže už nevíme, jak se u toho tvářil, co všechno prováděl,“ vysvětluje Lyčka. 

Podle něho jsou ale grónské mýty a pověsti často vzdálené nejen pro čtenáře z jiných zemí, ale i pro mladou grónskou generaci. 

Na dálný sever se Lyčka prý vypraví opět na přelomu srpna a září, spolu s výtvarníkem Martinem Velíškem, který překlad Rasmussenovy knihy ilustroval. „Chystáme se na Špicberky, do Longyearbyenu, tamního správního střediska. 5. až 9. září se tam koná akce Doma na Špicberkách. Vystoupí skupina Už jsme doma a divadelní skupina Buchty a loutky, Martin Velíšek bude mít výstavu a pořádá se také vědecká konference,“ připojil i pro ostatní pozvánku do země sněhu a ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...