Pro Ukrajinu zpívali s Bonem i Sheeranem. V roce 2024 zahrajeme na Krymu, věří kapela Antytila

Nahrávám video

S Bonem hráli v kyjevském metru, pro Eda Sheerana skládali píseň během služby na frontě. Momentálně je ukrajinská kapela Antytila na dlouhém turné po zahraničních městech, kde benefičními koncerty získává peníze na podporu ukrajinské armády. 24. října koncertovali i v Praze.

Koncertovat do Evropy se Antytila vrátila po vystoupeních ve Spojených státech a Kanadě. „Shromáždili jsme půl milionu dolarů, které jsme předali desetitisícům ukrajinských obránců. Už dlouho spolupracujeme s ukrajinskou armádou a víme, že vojáci potřebují vybavení za miliony dolarů,“ uvedl frontman Taras Topolja.

Zájem o jejich koncerty je i na Ukrajině. „Válka trvá už téměř dva roky a lidé, kteří se bezprostředně neúčastní bojů, hledají možnost nějakého uvolnění. Potřebují vyjádřit svoje emoce,“ říká Topolja, který mimo jiné vzdal písní hold několikaměsíčními boji zdecimovanému Bachmutu.

Zbraně a nástroje

Loni v květnu například vystupoval na nástupišti kyjevského metra, využívaného tehdy jako kryt. Spolu se zpěvákem Bonem a kytaristou The Edgem z U2.

Společný singl na podporu Ukrajiny vydala Antytila s britským písničkářem Edem Sheeranem. Text prý vznikl v době, kdy Topolja sloužil jako zdravotník na frontě v Boroďance. Jde o verzi k Sheeranově dřívější skladbě 2Step, k níž písničkář původní videoklip natočil ještě před invazí v Kyjevě.

Ukrajinští muzikanti se připojili k obraně hned v počátku ruské invaze do jejich země. „Prostě jsme nechali nástroje doma a vzali do ruky zbraně, nic více. V Charkovské oblasti jsme několikrát čelili smrti, a víte co, potom si člověk života obzvlášť váží,“ říká Topolja. Z armády byl propuštěn, aby mohl obranu Ukrajiny podpořit jako umělec.

Mysleli jsme, že běžíme na sto metrů, ale je to běh na dlouhou trať

„Náš velitel, generál Zalužnyj, vydal rozkaz, na základě kterého nás uvolnili, a začali jsme koncertovat,“ upřesnil Topolja. Poznamenává, že vnímá postupnou změnu nálady ve společnosti.

„Nejdříve jsme měli častokrát pocit, že běžíme sto metrů, ale teď vidíme, že je to běh na dlouhou trať. To ovlivňuje všechno, co člověk dělá. V průběhu několika prvních měsíců nám dny připadaly dlouhé jako měsíc, protože se toho tolik dělo, ale v současné době občas síly chybí,“ přiznává.

Frontmanova rodina po napadení Ukrajiny odjela do zahraničí, vrátila se ale do Kyjeva – i proto, aby mohli být všichni pohromadě. „I když to zní podivně, děti si zvykly na život s ostřelováním, ale člověk už je taková bytost, že si zvykne na všechno. Pořád si uvědomujeme, že každou chvíli může přilítnout raketa, vědomí nebezpečí v nás pořád je,“ přibližuje Topolja momentální život nejen svůj a svých nejbližších.

V benefičním koncertování na pomoc Ukrajině pokračuje Antytila do konce roku v Evropě i v Austrálii. Už nyní jsou v prodeji lístky na závěr turné 23. srpna 2024 v Jaltě. Koncert ve městě na Krymu okupovaném Rusy oznámila Antytila bezprostředně po ruské invazi. „Teď si uvědomuji, že to bylo spíše symbolické, ale nechci být pesimistou, válka se prodlužuje, ale možná skončí ještě letos,“ přeje si Topolja.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...