Průměrný český sběratel umění je muž, který obraz koupí kvůli emociální hodnotě, ukázal průzkum

Nahrávám video

O peníze jde mezi českými sběrateli až na druhém místě, ukázal mimo jiné dosud největší průzkum o českém sběratelském trhu s uměním. Art Report připravila J&T Banka společně s portálem Art+ a zapojilo se do něj více než osm set sběratelů.

Odpovědi načrtly portrét průměrného českého sběratele. „Umění kupuje více než pět let, častěji jde o muže než o ženu. Nakupuje nejvíce malby, a to několikrát za rok. Za jedno dílo utratí většinou do padesáti tisíc korun. Díla zpravidla neprodává,“ představuje průměrného sběratele Art+.

Sociální status či rodinné zázemí sice v rozhodnutí stát se sběratelem roli hraje, ale oproti ostatním motivacím celkem podružnou. Hlavním impulsem je zájem o umění a osobní vztah k němu. Průzkum ukázal, že k nákupu sběratele nejčastěji vede emociální hodnota díla nebo snaha ucelit existující sbírku. „Potřebuji mít jak v knihovně, tak na zdech díla, která zpochybňují, jak se díváme na svět, a vyvolávají otázky,“ říká například sběratel Pavel Brož.

Krize nahrává investicím do umění

Až druhotnou motivací pro současné sběratele je nákup uměleckého díla jako investice. K tomu se hlásí spíše ti, kteří umění kupují kratší dobu. „Velká část sběratelů vstoupila na trh teprve v posledních letech, jejich motivací je primárně obrana proti inflaci nebo další investiční motivace,“ souhlasí galeristka Valerie Dvořáková, jež se na průzkumu podílela.

Investice do umění podle ní při finančních krizích rostou. „V souvislosti se vším, co se teď děje, covidem, Ukrajinou, inflací, zdražováním energií, přišla řada nových zájemců, pro které možná je ten prvotní motiv finanční,“ všímá si i sběratel Brož. „Ale myslím, že i v těchto případech se stane, že koupíte první, druhé, třetí dílo – a najednou se na to začnete dívat jinak, než koupil jsem za sto, prodám za dvě stě,“ usuzuje.

Průzkum sběratelství (Art Report)
Zdroj: Art Report 22

Sběratele napříč motivacemi zajímá především současné umění od tuzemských tvůrců. „Řada sběratelů sbírá i proto, aby současné umělce podpořila,“ dodává Dvořáková. Vede přitom nákup v on-line aukcích, k nimž se hlásí přes šedesát procent sběratelů z průzkumu, polovina si dílo vybere přímo v ateliéru umělce.

„V České republice je role sběratelů z mého pohledu důležitější než ve světě, a to kvůli absenci pravidelných nákupů ze strany velkých institucí. I díla, která by měla končit v Národní galerii, často končí v soukromých sbírkách,“ podotýká Brož. Sběratelé sami je pak prezentují ve vlastních, ale veřejnosti přístupných expozicích.

Nejprodávanější je Kintera, na rekordmany klasické moderny ale nemá

Z databáze Art+ vyplynulo, že v letech 2011 až 2020 byl nejprodávanějším současným výtvarným umělcem – měřeno jen na tuzemských aukcích – Krištof Kintera. Sto padesát jeho děl koupili sběratelé ve sledovaném období celkem za více než dvanáct a půl milionu korun. S obratem osm a půl milionu následoval Federico Díaz a na třetím místě někdejší streetartista Pasta Oner, za jehož tvorbu kupci dali v souhrnu ještě o další milion méně. 

Ceny za současné umění v tuzemských aukcích ale zdaleka nedosahují hodnot klasické moderny. Například celková suma vydaná od roku 2011 do roku 2021 v aukcích za díla deseti nejprodávanějších autorů narozených po roce 1961 je jen asi polovina částky, za kterou byl před dvěma lety vydražen Kupkův obraz Divertimento II. S devadesáti miliony korun vytvořil tehdy český aukční rekord.

Ten už stihl překonat Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se navíc s cenou přesahující 123 milionů korun (včetně aukční přirážky) zapsal jako první dílo, kvůli němuž se při tuzemské aukci výtvarného umění na sále překročila hranice sta milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...