Recenze: Filmovému Panství Downton nechybí humor a laskavost, odvaha ale ano

Po šesti řadách seriálu sleduje osudy Panství Downton také film. Od 12. září se v kinech znovu setkávají hrdinové z prostředí anglické šlechty a nečeká je nic menšího než královská návštěva. Je konec dvacátých let a panství neúprosně čelí moderně a společenským změnám. Ve strachu nepohněvat si fanoušky seriálu se ale filmový příběh neodkloní od zavedené formy a ze stejného strachu se v něm ani nic nestane. Autoři si přejí svého diváka polaskat, uklidnit a dát mu přesně to, co očekával – trochu toho dramatu, ale hodně lásky a britského humoru.

V úvodním obrazu pozorujeme putování královského dopisu. Rytmicky sestříhaná scéna přechází s doprovodem melodie ze seriálové znělky v klasický celek downtonského panství. Jako by úvod diváka ujišťoval, že dostane svou seriálovou klasiku, a zároveň sliboval příchod nového dobrodružství.

Rodinné konflikty ano, dějinné ne

Seriálová podoba Panství Downton byla v nejlepším slova smyslu historickou rodinnou ságou. Své diváky lákala na typický britský břitký humor, inteligenci, důstojnost a doby gentlemanů a dam. Vedle toho perspektivou bohaté rodiny Crawleyových divák sledoval chod dějin a prostřednictvím svých hrdinů historické události prožíval.

Tvůrci seriálu v čele s Julianem Fellowesem (který je též podepsaný pod filmovým scénářem) byli v prvních sériích k postavám až nekompromisní. Příběhy byly plné překvapivých, i když realistických zvratů. V pozdějších řadách, hlavně v té poslední, jako by tvůrci „vyměkli“ a už nechtěli dávat hrdinům tak zabrat. Zaměřovali se především na drobná mezilidská dramata a vzájemné vztahy.

Na panství Downton prožívali diváci osudy od časů, jež přály velkoleposti (příběh se začal odvíjet v roce 1912), až po smutná léta Velké války, která hrdiny dovedla do nástrah moderní doby. Seriálový děj se zastavil v roce 1925, rodina i služebnictvo byly napjaté, kam se společenské změny posunou, jaké místo má v budoucím světě takové panství, jako je Downton. A zvědavi byli i příznivci seriálu. Ve filmu ale postavy místo krušných třicátých let a následujících válečných útrap prožívají rok 1927. Julian Fellowes zřejmě nechtěl nechat rodinu Crawleyových a její služebnictvo čelit těžkým životním situacím a zvolil pro zakončení ságy nekonfliktní historické pozadí.

Mnoho vnějších, dobových vlivů tedy tentokrát do osudů postav nezasahuje, o to více osobních zápletek může divák v příběhu čekat. Filmové ztvárnění je vyústěním posledního dílu seriálu, v němž se tvůrci rozhodli každému z hrdinů dopřát šťastný konec. Která z postav nestihla prožít happy end tehdy, má možnost ve filmovém závěru.

Dohromady o ničem, ale s humorem

Formálně filmové Panství Downton spadá do dramaturgické škatulky takzvaných tematických filmů, tedy snímků, jimž vládne jedno ústřední téma podporované větším množstvím stejně významných příběhů (se stejným poselstvím). Tato pravidla ovšem snímek nenaplňuje. Bohužel ústřední téma (dobová proměna) není tak silné a jednotlivé příběhy nejsou vyvážené a ani nenesou stejné poselství.

Maggie Smithová
Zdroj: CinemArt

Většině filmového příběhu vládne boj downtonského služebnictva bojkotujícího to královské. Což by byla krásná metafora a jako symbolika by stačila, ale tvůrcům to bylo, zdá se, málo a dominanci tomuto příběhu nepropůjčili (snad nezáměrně). Nadměrné množství příběhů má pak za výsledek jediné – dojem, že film je dohromady o ničem.

Co mu ale nechybí, je vytříbenost dialogů a humor, který po všechna léta provázel i seriál. Své okolí i diváky jím zásobovala zejména hraběnka vdova v podání Maggie Smithové (známé jako profesorka McGonagallová z Harryho Pottera) – a jinak tomu není ani ve filmu. Bez nadsázky je hraběnka Violet důvodem, proč na filmové Panství Downton jít a v sále zůstat.
Nicméně abychom doyenku rodiny parafrázovali: Má scenárista připraveno dost bonmotů, aby humor vydržel po celou dobu?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...