Recenze: I za normalizace vznikal rock vybočující z normy

Dvojalbum Rock Line 1970–1974 nabízí nahrávky našich kapel z doby, jež určovala další podobu československého rocku, a to jak v dobrém, tak špatném. Šestnáct představených skupin patří naštěstí k tomu lepšímu, někdy i nejlepšímu, co tehdy oficiálně vycházelo.

Zkoumané období bylo charakteristické nehudebními vlivy – normalizátoři to vzali z gruntu a jejich zásahům se nevyhnula ani populární hudba, natož pak rock, z podstaty muzika rebelující, provokující. Někdo se zlomil a přestal, jiný hledal útočiště a přežití v barových kapelách nebo v doprovodných souborech našich populárních pěvců a pěnic. A někteří – a nebylo jich málo – se snažili všelijak kličkovat. 

Nahrávky na dvojalbu Rock Line byly vybrány pouze z desek, které vyšly oficiálně, tedy prošly složitou cenzurou. Kromě toho domácí underground se teprve formoval a navíc své posluchače oslovoval jinými než oficiálními, povolenými cestami. Obecně vzato nicméně nacházíme (s pár výjimkami) na Rock Line to nejlepší, co v té době vzniklo.

Již úvodní Flamengo – zastoupené dvěma písněmi z legendárního alba Kuře v hodinkách (1972) a jednou singlovou nahrávkou – ukazuje, v čem byla síla tehdejší produkce. Především v jasnosti hudební koncepce a schopnosti ji ztvárnit. Aniž bychom se zaklínali nutností hráčské dovednosti, zde byla jistě na místě. I díky tomu bývá Kuře v hodinkách řazeno mezi naše nejlepší rocková alba.

Následující Modrý efekt je zachycen ve fázi bohužel poznamenané dobovými nárazy, nicméně přesto především ve zdařilém pokusu skloubení rockového drajvu s bigbandovým zvukem Jazzového orchestru Československého rozhlasu. Brněnská Progress Organization vydala sice jediné album, Barnodaj (1971), výrazně však vyčnívalo. Muzikanti se úspěšně pokoušeli o složitější, bohatě proaranžované a prokomponované skladby a hlas zpěváka Emanuela Sideridise je, například v citlivě přepracované beatlesovské We Can Work It Out, naprosto jedinečný.

Jazz Q Martina Kratochvíla ukazovalo jinou cestu z politického marasmu: instrumentální jazz-rock cenzuře nevadil, připočtěme hráčskou i autorskou potenci a máme nahrávky, které dodnes nezestárly. Inspirovaně zní Michal Prokop s Framus Five v písni Modrá ryba s flétnovým partem jako od Jethro Tull i ve skvěle napsané i podané Tys kámen, jedné z jeho nejlepších.

Pražští Expression, sdružení kolem rokenrolového veterána Pavla Sedláčka, si troufli na píseň z repertoáru amerických Blood, Sweat & Tears, neměli to ale dělat, nevyhnutelné srovnání s originálem mluví jasně: Ne. Zakopanej pes v podání Rebels zase ukazuje Jiřího Korna před jeho příklonem k popu, na výběru bych jej ale také oželel. Což ovšem neplatí pro Provisorium Deža Ursinyho a dvě nahrávky se stejnojmenného alba z roku 1973 – Ursiny na něm přišel s hudbou jakoby z jiného světa, hlubokou, procítěnou.

Druhý disk je pestřejší. Úvodní Collegium Musicum s Mariánem Vargou sázelo na klasickou inspiraci, již se ovšem dařilo ústrojně zapojit do rockového schématu. Bratislavské Prúdy jsou zastoupeny v etapě po vynikajícím a bezesporu našem nejlepším albu Zvoňte, zvonky (1969), kdy zvuk kapely posílil a zahustil tehdy mladý kytarista Fero Griglák.

Gattch pocházeli z Nových Zámků a měli za sebou klasické hudební vzdělání, což se na jejich přístupu podepsalo, v dobrém i špatném. Ostravské Flamingo mělo vždy štěstí na vynikající muzikanty, často s jazzovými kořeny, i na zpěváky Marii Rottrovou (převzatá Tisíc tváří lásky z repertoáru amerického Chicaga rozhodně nezní trapně) či Petra Němce.

Moravské Majestic i Speakers můžeme přejít, o to větší pozornost si zaslouží jak olomoučtí Bluesmen, tak brněnští Atlantis – vedle výtečných skladeb a muzikantů nabízejí autenticky podané rhythm'n'blues s názvuky jazzu (Bluesmen) i krásný hlas Hany Ulrychové v písních jejího bratra Petra. Navíc jak ostře odpíchnuté Don't You Break It Again, tak Ticho z ambiciózního projektu Odyssea (nahraného 1969, kvůli cenzuře vyšlo album ale až v roce 1997!), na němž se podílel i Orchestr Gustava Broma, ukazují, kam by se mohla tahle perspektivní kapela rozvíjet, kdyby…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 3 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...