Recenze: Přilnavost Textilu k metafyzice bloudících lidských duší

Román izraelské spisovatelky Orly Castel-Bloomové (*1960) není příručkou o textilní výrobě. Název Textil sice odkazuje na jednu textilní továrnu, ta ale autorce slouží pouze k poněkud bizarní osnově, v níž se proplétají rodinné vztahy. Výsledkem je humorný, vnitřně ovšem velmi úzkostný román o tragédii lidského bloudění.

Není to zjevné hned. Po chvíli ale zjistíte, že za fasádou rodinného příběhu Gruberových, kteří vlastní v Tel Avivu továrnu na pyžama (pro ultraortodoxní klientelu) – děděnou po ženské linii – se neskrývá ani tak problém, jak nastartovat výrobu nebo rozšířit v zásadě velmi žádaný sortiment. Problémem nakonec není ani jejich rozklíženost.

Rozvrat atypické rodiny

Hlavním problémem postav, s nimiž se tu setkáváme – především matkou Mandy, otcem Iredem, dcerou Lirit a synem Daelem – je především způsob, jak vůbec dokázat žít. A to navzdory tomu, že patří k vyšší střední vrstvě, jež obývá tolik žádané předměstí Tel Baruch.

Charakteristika každé z postav, črtané střídmým a úsporným stylem, přitom neodvádí až tolik pozornost od toho podstatného, jež se vynořuje posléze jako určitý vnitřní kontinent. Matka, dbající na provoz továrny, žije odděleně od manžela i svých dětí. Otec, geniální vědec, trpící hraniční nervovou poruchou osobnosti, nedokáže srůst s novou zbohatlickou čtvrtí. Dcera, odcizená rodičům, bojuje o lásku s muži, kteří žijí v opozici a na okraji společnosti. A syn, ten slouží v armádě jako ostřelovač.

Zatímco Mandy vnějškově bdí nad kvalitou svého zboží, sloužící k posílení religiózních vazeb (prostřednictvím pyžam), její vnitřní svět je rozvrácen strachem o jejího syna, jenž překonává zálibou v plastických operacích. Ired, pracující pod speciální smlouvou na výrobě pavoučích protiteroristických oděvů, se zaplete s jinou vědkyní, jež ovšem netouží po ničem jiném, než se stát rabínkou. Lirit a Dael si v zásadě nemají co říct. Vypukne to naplno ve chvíli, kdy jejich matka po jedné takové operaci náhle umírá a své tělo „svěří vědě“.

Knihu můžete vnímat jako klinickou analýzu rozpadu jedné atypické izraelské rodiny, jako svého druhu bolestný ponor do rozporů země, vystavené každodennosti války a nesamozřejmosti své vlastní (konfesní i státní) existence.

Možnosti lidských duší

Pro čtenáře, který se ale nehodlá smířit pouze s výše uvedeným (řekněme světským) výkladem, má Castel-Bloomová připraveno hned několik nástrah, ne nepodobných sklapovacím pastem. Jednou z nich je zmínka o Geršomu Scholemovi (1897-1982), klíčové postavě židovského mysticismu. Její kniha by se dala číst i jako svého druhu kniha o nemožnosti obrácení, o rozvratu židovského osudu a o velké ztrátě jedné utopie. Za závojem humoru, s nímž Castel-Bloomová zachází při jednání s postavami, se vlastně skrývá tragédie – vlastně více tragédií…

Každá z postav, s níž si autorka zahrává, je totiž na své vlastní duchovní cestě. Mandy ví, že je dlužná své vlastní matce, jež pochází z Rhodesie a nikdy se necítila v Izraeli dobře. Ired, který se setká v Ithace s vědkyní Bahat, jež se v jeho prospěch zřekne svého výzkumu, pocítí náhle náklonnost, jež dosud neznal. Lirit, jež po matce převezme továrnu, se rozhodne náhle vyrábět oděvy z biobavlny z jednoho kibucu. A Dael? Ten přemýšlí, mezi četbou klasických románů, že by ve svém příštím životě mohl být třeba stromem (nebo potrubím).

Každá z postav má zkrátka mnoho možností, v románu ale bloudí v labyrintu metafyziky duší, které se nemohou setkat, ačkoliv po tom velmi, ale velmi usilovně touží. V tom spočívá přilnavost Textilu.

Orly Castel-Bloomová: Textil. V překladu Terezy Černé z hebrejštiny vydalo nakladatelství Garamond, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...