Recenze: Švanda dudák je v Plzni hvězda i chudák

Už dvanáctý ročník Divadelního léta pod plzeňským nebem přinesl vlastní adaptaci Strakonického dudáka Josefa Kajetána Tyla, která výstižně zdůrazňuje nešvary čecháčkovství v kulisách „divokých devadesátek“. Režisér Marek Němec a dramaturg Jiří Janků spojili ve hře Švanda dudák uvolněnou aktualizaci s magičností nadpřirozených bytostí obývajících lesní scenérii zvanou U Ježíška.

„Místo U Ježíška disponuje neuvěřitelným přírodním zdrojem v podobě lesíka a je tady také krásný kopec s topoly, které přirozeně značí cestu Švandy dudáka,“ říká režisér a herec Marek Němec, který do titulních rolí Švandy a Dorotky obsadil Ondřeje Rychlého se studentkou Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU Eliškou Hanušovou. 

Chemie hlavní dvojice přirozeně funguje, podtrhuje ji též moderní kostým. Švanda je v riflové vestě toužící, rozšafný, zaskočený, hýřící. Dorotka svůj projev rytmizuje zvlněným mikádem a vysokými kramfleky, v nichž cupitá terénem. Když se cítí nesvá, dodá si sebevědomí cigaretou a umí být také nepoddajná. Spojujícími prvky dialogu hlavních protagonistů jsou spontaneita a energie.

Inscenace sleduje rovněž vášnivě hašteřivý vztah Kalafuny Michala Štěrby a jeho ženy Korduly v podání Kláry Krejsové. Rodinu Kalafuny tvůrci pojali jako početnou a romskou, příslušné domácí obrazy oživuje skupina různě starých romských dětí. Manžel to se svou ženou umí. Ví, že se s ním nikdy nehádá dlouho a že si ji opět svým šarmem či dárkem nakloní.

Nevkus doby i magický les

Malost českého šizuňka představuje Vocilka Martina Písaříka. Jeho image nepadnoucího saka a bílých ponožek v koženkových mokasínech završuje ptačím trusem ozdobený pojízdný kufr. Písaříkovi jde publikum naproti, své hravé party si aktér vychutnává, přesto by některým z nich slušela kratší stopáž, jako například cizojazyčným dialogům se zapojením hlediště.

Nahrávám video

Scénu Agnieszky Páté-Oldak zaplňuje pel mel dekorací: chodící reklamy, sádroví trpaslíci, campingový nábytek, bilboard, vysloužilé domácí spotřebiče, pneumatiky a podobně. Nejpůsobivější scénografii ovšem předvádějí traviny a listnaté dřeviny, které se pohybují ve větru.

Protiváhu dobového kýče a pozlátka Švandova hvězdného úspěchu v cizině tvoří lesní víly a divé ženy, jejichž vzezření, rituály i ozvučení hlasů odvádějí mysl přítomných duchovním směrem. Zde se patří vyzdvihnout vílu Rosavu, Švandovu matku, později Tlumočnici a divou ženu Janu Kubátovou. Její herecký výkon výrazně upoutá v tragické i komické poloze.

Hudba Ondřeje Švandrlíka cituje českou hymnu či vlastenecký hit Marty Kubišové Modlitba pro Martu. Švanda se kouzlem dostává na plakáty jako megastar, jejíž dudy nikdo nepředčí. Zažívá chudobu i rychle nabyté bohatství, střídané bohémstvím a životním úpadkem. Příběh odvážně pracuje s ilustrací arabského světa a používá syntézu historického a soudobého slovníku, včetně plzeňského dialektu.

Nejbližší reprízy Švandy dudáka se U Ježíška v Plzni odehrají 8. až 12. července. Nedlouho poté se od 20. do 25. července zopakuje předchozí oblíbená inscenace Cyrano s Michalem Dlouhým v režii Ivana Řezáče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...