Recenze: Trip Laurenta Bineta do světa zapomenutých funkcí

Lehce psaný, barvitě obsazený, místy ale poněkud návodně pedagogický. Takový je román Laurenta Bineta Sedmá funkce jazyka, v němž se dozvíte, co musíte říkat, abyste měli moc. Zaujetí autora pro lingvistickou „francouzskou teorii“ a její autory nezná mezí. Vhodná kniha pro studenty, kteří se přes léto nefunkčně nudí.

Českým čtenářům je Laurent Binet (*1971) známý zejména svým románem HhhH o atentátu na Reinharda Heydricha. O atentát jde i tentokrát. Byl snad proveden na francouzského sémiotika Rolanda Barthese?

Taková je výchozí premisa románu, který by se dal chápat jako stručný průvodce lingvistickou a filozofickou francouzskou školou, v níž nechybí téměř nikdo: Louis Althusser, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Michel Foucault, Julia Kristeva… Binet neopomněl ale ani literáty a věhlasné esejisty: Philippea Sollerese, Bernarda-Henriho Lévyho či Jeana-Ederna Halliera.

Nejde ovšem jenom o jazyk, ale především o jeho eventuální mocenské využití. Pročež je román zalidněn také politiky, zejména prezidenty Françoisem Mitterrandem a Valérym Giscardem d' Estaingem, casting ale doplňují i další: Jacques Attali, Laurent Fabius, Jack Lang, Alain Peyrefitte, Michel Poniatowski…

Když se intelektuálům nikdo nesmál

V novince se Binet vrací do 80. let, aby z této dekády, v níž žili ještě „velcí intelektuálové“, vytěžil vše podstatné. Jeho snaha místy působí jako procházka intelektuálním obchodem se zvetšelými svršky.

Od aféry matematika a fyzika Alana Sokala z poloviny 90. let, který zpochybnil vědeckost celé „francouzské školy“, spjaté pupeční šňůrou s postmodernou, se zdála být tato škola téměř zapomenuta. Důvody, proč ji Binet oživuje, mohou být dány paradoxní touhou navrátit tu dobu, v níž se intelektuálům nikdo nesmál. To dnes ale není možné - a Laurent Binet si s tím trochu neví rady.

Pátrání po sedmé funkci

Nicméně kniha - kterou prostupuje detektivní román s prvky pastiše a závanem nostalgie za 80. léty - nenechává nikoho na pochybách o autorově schopnosti popularizační erudice. Proto není divu, že vedle francouzských intelektuálních a politických elit se do knihy dostal i mezinárodní kontext.

Binet své literární panorama pastiše rozšiřuje na cesty po Itálii (Bologna, Neapol, Benátky) i po Spojených státech amerických (Ithaca). Zde uvádí čtenáře především do prestižních univerzitních center, aby glosoval i dobové politické a společenské proudy. Nijak se s tím nepárá, věhlasní myslitelé jsou mu především objekty pro ironické šlehy a satirické popisy jejich každodenních slabostí (převážně sexuálních), jež prokládá citacemi z jejich děl, ústící v balábile dialogů.

Nepřekvapivě dojde rovněž na Umberta Eca, ale i na Johna Searlea nebo Romana Jakobsona. Poslední jmenovaný, jeden z ruských zakladatelů Pražského lingvistického kroužku, tu má roli zásadní, byť není hlavní postavou. Ti ze čtenářů, kteří se kdy setkali se sémiotikou (naukou o znakových systémech), vědí, že právě on je autorem konceptu šesti složek komunikace, jež tvoří náš jazykový projev. Tyto funkce posloužily Binetovi k zápletce i názvu celého románu.

Pátrání po domnělém atentátu je totiž v zásadě pátráním lingvistickým, pátráním po funkci sedmé, jež má tvořit téměř kouzelnou funkci, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout nadvlády nejen řečnické, ale i mocenské, a proto i politické.

Co se to stalo?

Kniha jistě nadchne všechny, kteří si po nocích lámou hlavu nad tím, co je ve znaku „označující“ a co „označované“. Při bližším pohledu zjistíme, že ani autor z toho nevyšel bez újmy. Z označujícího se stal označeným.

Nepřihodilo se mu patrně nic z toho, k čemu se uchyluje v knize při svých seancích tajné uskupení Logos Fraternitas (useknutí článku prstu, či radikálně i varlat), ve snaze uvést čtenáře do světa zapomenutých elit ale zanedbal, že cesta k nim nemusí být jenom literární drogovou halucinací, tripem, z něhož se druhý den probudíte s bolestí hlavy a otázkou: „Co se to stalo?“

Ovšem ani snaha po osvobození výsměchem, ironickým šklebem, otázku po smyslu nikdy zcela nevymaže.

Laurent Binet: Sedmá funkce jazyka (La septième fonction du langage). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...