Recenze: Vladimír Boudník, „idiot“, který předběhl dobu

Grafik a také velký „něžný barbar“ Vladimír Boudník se stal legendou již za svého života, vedle toho – což možná řadě čtenářů textů Bohumila Hrabala, který o „Vladimírkovi“ často psal, uniklo – byl ale výsostným umělcem. V brněnské Moravské galerii se o tom můžete přesvědčit až do 11. srpna.

Hrabal měl Boudníka rád, svého času spolu strávili mnoho chvil, hodně o něm psal – zároveň z něj ale, nechtíc, vytvořil jistou postavičku, lehce střeleného Vladimírka, který vyvádí různé bejkárny, šokuje své okolí a podobně. Stačí si přečíst novelu Něžný barbar, jež je Boudníkovi věnována.

Vladimír Boudník (1924–1968) sám byl přitom vším, jen ne nějakou zábavnou figurkou. Nejen že žil naplno, naplno také tvořil a naplno také jak svůj život, tak tvorbu prožíval. A promýšlel.

Bez opisování

Ovšem jednou vytvořený obraz žil vlastním životem, a tak sám Boudník, jako jisté ohlédnutí či spíše obhajobu, v roce 1967 napsal: „Pamatuji na údobí, kdy B. Hrabal mne prohlašoval za idiota, který za svého života nedokáže realizovat jedinou výstavu a po kterém zůstane pouze legenda, najde-li se pamětník, jenž bude schopen zachytit můj život. Byl jsem idiotem pro psychiatry, pro mého tchána, poloidiotem pro prokurátora (proto jsem dostal pouze 6 měsíců podmínky na rok a nešel jsem do vězení). Byl jsem idiotem pro jisté lidi v továrně, v okruhu příbuzných… Už skuhrám jako stará prostitutka. Raději končím.“

Nezní to skutečně příliš vesele, v tu dobu měl přitom Boudník za sebou – a brněnská výstava to opět připomíná – dílo skutečně přinejmenším evropského, spíše však světového formátu. Ostatně první tři výstavy mu uspořádali v Bruselu, Varšavě a New Yorku.

Vladimír Boudník na fotografii Ladislava Michálka, 1967
Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy/Ladislav Michálek

Fascinující přitom je, a v Brně o tom vidíme dostatek důkazů, že Boudník svá špičková díla vytvářel již v padesátých letech, v době značné informační blokády – vytvářel je bez toho, že by něco opisoval; výtvarný jazyk, jeho slovník, gramatiku si ustavoval sám.

Navzdory dobovým tlakům: abstrakce, jejímž byl Boudník protagonistou, tehdy rozhodně neměla u nás zelenou. Takhle abstraktní umělce varoval v roce 1960 člen ÚV KSČ Jiří Hendrych: „Abstraktní umění je dezercí ze života a svým nihilistickým poměrem k lidu se samo vyřazuje z naší společnosti, ve které nejvyšším posláním umění je zobrazovat krásu socialistické země a obohacovat život lidí.“

Boudníkovská spřízněnost

Kurátoři Moravské galerie se rozhodli k novému pohledu na Boudníkovu tvorbu a pokusili se ji zařadit do kontextu brněnské výtvarné scény šedesátých a sedmdesátých let, jež byla, slovy šéfkurátora Ondřeje Chrobáka, Boudníkem ovlivněna: „Boudníkovo vystoupení silně ovlivnilo brněnskou neoavantgardní uměleckou scénu, zejména tvorbu Brněnské bohémy, J. H. Kocmana nebo Dalibora Chatrného.“

Díla nejen těchto umělců jsou proto vystavena vedle Boudníkových. O míře inspirovanosti lze samozřejmě polemizovat, jistě však, jakkoli opožděně, probíhala v rovině výrazně svobodného a zcela spontánního přístupu k tvorbě. Galerie vystavila i zcela současné umělce, v jejichž tvorbě cítí boudníkovskou spřízněnost.

Pochvalu si zaslouží možnost vidět vedle Boudníkových grafik také matrice, z nichž tiskl, přičemž – a Boudník sám by z toho jistě měl radost – fungují i jako samostatné artefakty, s vlastní estetickou hodnotou.  Vždyť to byl právě Boudník, kdo nacházel krásu i ve zcela „nekrásném“, a objevoval ji třeba i v oprýskané zdi – čtenáři Hrabala si jistě vzpomenou.

Nahrávám video

Boudník tiskl své grafiky i z různě zohýbaných a perforovaných plechů, které nacházel v továrně, v níž pracoval. Dále je opracovával, děroval a podobně a výsledné tisky byly něčím zcela novým, nevídaným. Aniž o tom věděl, předběhl tak vývoj světového umění – jemu to ale bylo jedno, jako posedlý tvořil další a další.

(Ne)přehlížený Boudník

O tom všem podává brněnská výstava přesvědčivé svědectví a těžko jí lze něco vytýkat. Snad jen následující: Moravská galerie svou výstavu jistě chvályhodně vztahuje k expozici, již v Brně v roce 1967 připravil Jiří Valoch. Těžko ovšem souhlasit s tezí, že „i přes úspěch v zahraničí jej domácí odborná scéna spíše přehlížela. Jedním z mála teoretiků, který rozpoznal jedinečnost Boudníkova díla, byl Jiří Valoch, který také uspořádal první výstavu Vladimíra Boudníka v Brně.“

Brněnská výstava byla totiž u nás až sedmou, po několika v Praze, Liberci, Ostravě a tehdejším Gottwaldově, a Boudníka rozhodně již nebylo třeba objevovat – zajímal se o něj Jiří Kolář, Jindřich Chalupecký, František Šmejkal a další. A zájem stále rostl… 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...