Ruský útok vrací svět zpátky, obávají se akademici. Původem ruský šéfdirigent připomněl rok 1968

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve vyjádření k ruské agresi zmínil rok 1968. „Stejně jako v roce 1968 se vojenské cvičení proměnilo v regulérní invazi. Rusko celou dobu lhalo a opět bez důvodu vojensky napadlo samostatný stát. Musíme jasně reagovat. Kdybychom nebyli v NATO, putinovské Rusko by takto chtělo ‚odzbrojit a denacifikovat‘ i nás,“ napsal na facebooku.

Šéfdirigent Byčkov: Nesmíme mlčky sledovat, jak se opakují dějiny

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov, který je ruského původu, se obává, že se opakují dějiny. „Ruský útok na Ukrajinu a lži, které se o něm šíří, musí přestat dřív, než se zbytek světa ocitne uprostřed dalšího válečného konfliktu. Nesmíme mlčet a sledovat, jak se historie opakuje tak jako v roce 1956, v roce 1968 a v dalších okamžicích před tím i poté. Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti a musí být zavrženi,“ prohlásil.

Připomněl tak vpád sovětských okupačních vojsk do Maďarska a Československa. Byčkov se narodil v Petrohradě (tehdy v Leningradě v Sovětského svazu) a v polovině sedmdesátých let emigroval do Spojených států. Od osmdesátých let žije v Evropě. Českou filharmonii vede od sezony 2018/2019.

Před časem v rozhovoru pro ČTK uvedl, že si dobře pamatuje 21. srpen 1968, kdy se vrátil z prázdnin a v novinách četl o tom, že sovětská armáda a vojska dalších zemí Varšavské smlouvy jsou „na prosbu bratrských soudruhů“ v Československu. „Naše učitelka dějepisu, členka komunistické strany, neřekla svůj názor. Ale v očích měla takový pocit studu, že na to nikdy nezapomenu,“ vzpomínal.

Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil také David Mareček, generální ředitel České filharmonie. „Myslíme na rodiny obětí a přejeme si, aby jich bylo co nejméně. Doufáme, že se civilizovaný svět razantně postaví násilí a bezpráví,“ uvedl. Na úvod čtvrtečního koncertu zahrají filharmonici českou a ukrajinskou hymnu. Ukrajinská hymna zazněla i v podání orchestru Národního divadla na piazzettě u zlaté kapličky. 

Podpora v barvě ukrajinské vlajky

Už od začátku týdne visí na budově Rudolfina, kde Česká filharmonie sídlí, ukrajinská vlajka. Výzvu k takovému gestu vydala i Asociace profesionálních divadel ČR. Vpředvečer nečekaného útoku se také do žluté a modré zbarvila třeba Petřínská rozhledna v Praze.

„Prostřednictvím videopřenosů sledujeme něco, co jsme doposud znali jen z učebnic dějepisu a mysleli jsem si, že naše generace něco podobného nikdy nezažije. Jsme zděšeni tím, co se stalo,“ reagovala Herecká asociace. A přidala se k těm, kteří nabízejí podle svých možností pomoc.

Divadlo Semafor oznámilo v souvislosti s útokem změnu programu. Odložilo premiéru muzikálu o Říjnové revoluci. „My, co pamatujeme bratrskou pomoc, které se nám dostalo v srpnu 1968, jsme se rozhodli počínaje 25. únorem 2022 nahradit naši komedii Nižní Novgorod improvizovaným pořadem, který jsme nazvali Tulipán vadne,“ vysvětlila mluvčí divadla Lenka Řiháčková. Název pořadu odkazuje k protiválečně písničce Jiřího Suchého. 

Jsme s vámi, vzkazují divadla i herci

Asociace nezávislých divadel připomněla, že Putinova agrese nemá podporu všech Rusů. „Myslíme na naše vynikající kolegy v Rusku i na Ukrajině, mezi nimiž máme řadu přátel. Věříme, že i oni jsou na straně demokracie, svobody a spolupráce bez válek a napadání,“ napsala asociace.

„Jsme s vámi,“ vzkázala podobně Asociace spisovatelů. „Vyjadřujeme jednoznačnou podporu Ukrajině a jejímu demokraticky zvolenému vedení. Svobodná Ukrajina dala vzniknout řadě literárních, ale také filmových titulů, které jsou již nyní součástí světového kulturního dědictví. Svoboda a kultura jsou nedělitelné,“ uvedli za asociaci Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš.

Městská knihovna Praha se rozhodla připomenout ukrajinskou literaturu, na svém webu zveřejnila tipy na knihy. Podobně Národní galerie upozorňuje on-line na díla umělců ukrajinského původu, které má ve svých expozicích a sbírkách.

K vyjádření solidarity s Ukrajinou se připojila i mnohá soukromá rádia; řada z nich (mimo jiné Frekvence 1 nebo Evropa 2) ve čtvrtek v poledne odehrála protestsong Bratříčku, zavírej vrátka, který písničkář Karel Kryl složil v reakci na okupaci Československa v srpnu 1968. 

Akademici: Rusko se agresí vyřadilo z civilizovaných zemí

Odsudek ruského útoku na Ukrajinu zaznívá také z akademické obce. „Důrazně odsuzuji jakoukoliv formu agrese, zvláště takové, jakou právě teď podniká putinovské Rusko. Jde o nesmírně nebezpečný krok, který ohrožuje životy obyvatel Evropy,“ prohlásila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Jde o krok, který vrací svět zpátky,“ obává se. Podle ní se tak opět ukazuje, jak je důležité studium, kritické myšlení, pochopení historie i přítomnosti.

Odsuzující vyjádření k útoku Ruské federace na Ukrajinu vydalo i vedení České zemědělské univerzity (ČZU). „ČZU je přesvědčena, že sporné otázky mezi svrchovanými státy musí být řešení cestou dialogu, jednání a diplomacie, nikoliv cestou dezinformací, demonstrace síly a vojenské agrese. Právě prvně zmíněné řešení je v souladu s hodnotami lidství a tvoří i základ fungování univerzit,“ píše škola na svém webu. ČZU podle prohlášení stojí na straně obrany a demokracie svrchované Ukrajiny.

Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně vyřazují útočné kroky Rusko ze společenství civilizovaných evropských států jednadvacátého století. Dodal, že Rusko pošlapává mezinárodní právo, ideály evropské civilizace a mírového soužití mezi národy. I on připomněl okupace, jimiž bylo Československo vystaveno ve dvacátém století.

„My v České republice – s naší historickou zkušeností z let 1938 a 1968 – musíme být zvlášť ostražití a měli bychom velmi akutně vnímat vážnost současné situace a varovat před ní. Je ohromující, jak moc současná rétorika ruského vedení připomíná rétoriku nacistů s jejich plány na agresivní a dobyvačnou politiku, kterou uplatňovali vůči Československu v roce 1938,“ upozorňuje.

Stáže pro studenty i vědce

Vedení Rady vysokých škol ČR (RVŠ) vyzvalo univerzity k co nejrychlejší podpoře ukrajinských studentů, pedagogů i výzkumníků. Vpád Ruska na Ukrajinu označilo za agresi, která destabilizuje celou Evropu. Podle České konference rektorů jsou vysoké školy připraveny Ukrajincům pomoct a zapojit se do humanitární i další nezbytné pomoci. Rektoři zároveň vyzvali českou politickou reprezentaci, aby ve spolupráci s evropskými spojenci velmi aktivně, rychle a rozhodně reagovali na agresivní kroky Ruska.

Rovněž Akademie věd oznámila, že nabídne studentům, postdoktorandům a vědcům z Ukrajiny podporu v podobě stáží. Předsedkyně akademie Eva Zažímalová sdělila, že vědci a vědkyně nemohou mlčet tváří v tvář válečnému konfliktu na území Evropy. „Stojíme na straně dodržování lidských práv, svobod a demokracie. Našim kolegům na Ukrajině vyjadřujeme plnou podporu a podáváme pomocnou ruku,“ sdělila.

Zástupci akademie také prozradili, že její vědci v současnosti spolupracují s odborníky z Národní akademie věd Ukrajiny na šesti projektech. „Mimo jiné na studiu virové rezistence transgenních rostlin bramboru, výzkumu organické hmoty v pobřežních půdách Antarktidy nebo polymerních kompozitů pro svařování a 3D tisky,“ jmenuje instituce.

Mše za mír

Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka se rozhodl odsloužit v pátek mši za mír. Ve svatovítské katedrále budou některé liturgické texty slyšet v ukrajinštině. Vstup na mši, která začíná v 18:00, je volný.

K modlitbám za mír vyzval už ve středu při pravidelné generální audienci papež František. Vybídl, aby se Popeleční středa stala Dnem postu za mír. K jeho výzvě se ve čtvrtek připojili čeští a moravští biskupové. Některé církve působící v Česku již také avizují, že se budou snažit najít kapacity pro případné přijetí válečných uprchlíků.