Šánti, šánti, šánti. Před sto lety „atomová bomba“ básníka T. S. Eliota zanechala v poezii Pustou zemi

Před sto lety, 16. října 1922, vydal básník, esejista a dramatik T. S. Eliot jednu z nejvýznamnějších básnických skladeb nejen dvacátého století. Pustá země u příležitosti stého výročí vychází v novém překladu.

Říká se, že každá generace by si měla zásadní díla světové literatury znovu přeložit, natolik překlady zastarávají. Samozřejmě že pro některé to platí více, pro jiné méně, a jsou překlady, které, navzdory zubu času, se ctí přetrvávají. A jiné naopak snad ani neměly vyjít.

„Lepší řemeslník“ Ezra Pound

Pustá země (The Waste Land) vyšla poprvé 16. října 1922 v Anglii v prvním čísle časopisu The Criterion (který Eliot založil a následujících sedmnáct let vedl), nedlouho poté ve Spojených státech v listopadovém čísle časopisu The Dial a nakonec 15. prosince 1922 v knižní podobě v Americe; v Anglii pak vyšla Pustá země knižně poprvé v září 1923 v nakladatelství Virginie a Leonarda Woolfových Hogarth Press.

Vydání se ovšem od Eliotova rukopisu, který dokončil po přibližně roční práci v prosinci 1921 a kterému předcházelo básníkovo fyzické a psychické zhroucení, značně liší. Eliot jej totiž poslal svému příteli, americkému básníkovi a dalšímu velikánu poezie dvacátého století Ezru Poundovi, a ten jej, jak se píše v doslovu, kterým nový překlad opatřil jeho autor Petr Onufer, „podrobil zevrubné, co do rozsahu i dosahu, bezprecedentní revizi“.

Eliot nejenže Poundovy redakční zásahy víceméně v úplnosti přijal, ale navíc o několik let později svému příteli skladbu dedikoval a s odkazem na Danta ho označila za „il miglior fabbro“, tedy „lepšího řemeslníka“.

Duben je nejkrutější měsíc…

Významnou básní se Pustá země stala jednak díky metodě, již Eliot použil a již – pro zjednodušení – můžeme označit za mimořádně sofistikovanou koláž témat, jazykových vzorců, odkazů na různé mytologie i zcela světských motivů, cestopisů, Homéra i alžbětinských dramat, mystiků, buddhismu a také jisté nedopovězenosti a zároveň nejednoznačnosti. A jednak na významu získala prostě díky Eliotově (a Poundově) básnickému mistrovství.

Některé verše přitom pronikly i do kulturního, ba přímo popkulturního povědomí, jako třeba samotný úvod skladby, kdy část Pohřbívání mrtvých začíná následovně: „Duben je nejkrutější měsíc, plodí / šeříky z mrtvé země, mísí / paměť a touhu, budí / jarním deštěm mdlé kořeny.“

Pustou zemi Eliot zakončil slovy: šánti, šánti, šánti. Spojením, kterým končívají upanišady, náboženské texty tvořící základ pozdního hinduismu, přičemž mimořádně sečtělý Eliot je samozřejmě znal a stejně jako jinými posvátnými texty, i jimi se v básni nechal inspirovat. Podle vysvětlujících poznámek, jimiž svou básnickou skladbu doprovodil, je lze „chabě převést jako ‚pokoj, který přesahuje veškeré chápání‘“.

Ať již s Eliotovými východisky souhlasil, či ne, ať už se mu skladba „líbila“, či ne, v podstatě se s nimi i jejím odkazem musel vyrovnávat snad každý, kdo se hodlal po roce 1922 vážně věnovat poezii.

Onufer v rozhovoru pro Revolver Revue (RR) zmínil postesknutí Ezry Pounda, že báseň „bohatě stačila na to, abychom kvůli ní my ostatní zavřeli krám“, a podobně se vyjádřil další americký velikán, básník W. C. Williams, že po vydání Pusté země „byl náš svět dočista srovnán se zemí, jako by na něj dopadla atomová bomba, a naše odvážné výpravy do neznáma se obrátily v prach“.

Nový překlad

Je proto jen dobře, že můžeme Eliotovo mistrovské dílo, tento základní kámen soudobé poezie, číst i česky. Počítáme-li dobře, úplných nebo částečných překladů Eliotova opusu máme v češtině hned pět, z toho jsou tři kompletní.

Zdálo by se tedy, že pouštět se do nového je zbytečným luxusem a plýtváním energií, ovšem jak tvrdí autor nejnovějšího převodu, již zmíněný anglista Petr Onufer a zároveň redaktor nakladatelství Argo, jež báseň vydává, bylo to zkrátka potřeba. V rozhovoru pro RR zavrhl překlad Zdeňka Hrona (2002) jako zcela nevyhovující. Přísným Onuferovým kritériím neodpovídal ani překlad Jiřiny Haukové a Jindřicha Chalupeckého (1947).

Vůči překladu Jiřího Valji (1967), který zřejmě čeští čtenáři znají nejlépe, se lze dle Onufera – redaktora „jistě kriticky vymezovat, lze v něm najít dílčí pochybení […] ale nelze popřít, že to je překlad solidní a dotažený, překlad, který by bylo možné s čistým svědomím reeditovat i dnes“. Nakonec ale básnickou skladbu Pustá země přeložil Petr Onufer sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...