Schváleno Noční hlídkou. Autor ruského Matrixu Sergej Lukjaněnko navštívil Prahu

Nahrávám video

Prahu navštívil jeden z nejpopulárnějších autorů vědecko-fantastické literatury, ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko. Na festivalu Nový ruský film uvedl snímek Nanečisto, který vznikl podle jeho knižní předlohy. Do metropole se vrátil po deseti letech a prošel si místa, ve kterých se odehrávají jeho proslulé příběhy.

Nanečisto v režii Sergeje Mokrického podle Lukjaněnkovy předlohy z roku 2005 se zařadilo mezi nejočekávanější ruské filmy roku. Lukjaněnka ale nejvíc proslavila několikadílná série o hlídkařích sil dobra a zla. Mnoho fanoušků cyklu Hlídka (1998 až 2014) neřekne jinak než „ruský Matrix“. 

„Ve společnosti existují dvě hlavní hybné síly. Jedna rozvíjí život jednotlivců, druhá se snaží pomoci ostatním lidem. Je třeba mezi nimi najít rovnováhu. Pokud moc jedné síly přesáhne určitou hranici, tak se svět změní v katastrofu,“ naznačuje ruský autor myšlenkový základ svých knih.

Místo činu: Černý orel

Rozhodující momenty románu Noční hlídka zasadil spisovatel do Prahy, konkrétně do malostranské restaurace Černý orel. Před deseti lety tu na zeď napsal „schváleno Noční hlídkou“, fanouškům dobře známé heslo. „Už se z toho stala taková tradice, že spousta lidí, co sem přijde, napíše vzkaz, že tu také byli,“ říká zaměstnanec restaurace Salim Sdiri.

K obrovské popularitě přispělo i filmové zpracování Noční hlídky od režiséra Timura Bekmambetova, které v Rusku v roce uvedení vydělalo víc než Tolkienova trilogie Pán prstenů.

Lukjaněnkovy romány dosud vyšly ve třiceti zemích světa. Získal za ně mnoho knižních cen, včetně prestižní ruské Aelity za přínos rozvoji fantastických žánrů. Spisovatel rozvíjí science fiction, ale zároveň píše o chudobě a zaostalosti nebo kritizuje mocenské struktury.

„Jsou to skvělé příběhy, dobrodružné, které mají vysoký tah na branku. Krom toho je Lukjaněnko velice plodný autor, který vydává prakticky každý rok novou knihu,“ říká redaktor nakladatelství Richard Klíčník.

Festival Nový ruský film se koná od 5. do 11. listopadu v Praze, Olomouci, Zlíně a Jihlavě. Kromě Sergeje Lukjaněnka na přehlídku dorazil například také kosmonaut Viktor Savinych, který představil film Saljut-7 popisující záchranu stejnojmenné kosmické stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...