Sláma natáčí minisérii podle románu Dešťová hůl

Nahrávám video

Česká televize natáčí adaptaci úspěšného románu Dešťová hůl. Spisovatel Jiří Hájíček je i autorem scénáře. Třídílnou minisérii s Kryštofem Hádkem či Jenovéfou Bokovou uvidí diváci příští rok.

Hájíček knihou Dešťová hůl završil volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“. „Dešťová hůl je vesnický román, který má silné ústřední téma, a tím je půda, pozemky. Venkov odedávna stál a padal s otázkami půdy, jejího vlastnictví. Tomuto fenoménu se věnuju jako spisovatel soustavně,“ připomíná.

V režii Bohdana Slámy nyní ožívá silný příběh jedince, kterého osobní krize donutí postavit se na stranu dobra a bojovat za něj, i když už to ostatní dávno vzdali.

Bohdan Sláma při natáčení
Zdroj: ČT/Pavla Černá

Hlavní hrdina – katastrální úředník Zbyněk – se snaží pomoci dávné lásce, která se na něj obrátí kvůli problémům s rodinným statkem. Navrch vlastní manželské krize pak musí řešit chystaný majetkový podvod. „Vydává se do vesnice, odkud pochází, bojovat za spravedlnost,“ naznačuje Sláma.

Do hlavních rolí obsadil Kryštofa Hádka, Petru Špalkovou a Jenovéfu Bokovou. Ta v rámci své role opět oprášila svou původně vystudovanou profesi houslistky. „Vrátila jsem se zpátky v čase, kdy jsem chodila na konzervatoř a HAMU, kde jsem často hrála v orchestru,“ podotýká. Svůj nástroj využila už dříve také ve snímku Chvilky.

Jenovéfa Boková při natáčení minisérie Dešťová hůl
Zdroj: ČT/Pavla Černá

Psaní scénáře k Dešťové holi se zhostil sám Hájíček. Přiznává, že k nové zkušenosti přistupoval metodou pokus-omyl. Dešťová hůl je jeho scenáristickou premiérou.

„Když jsem román před více než deseti lety psal, byl jsem ve věku Zbyňka a Bohuny. Rád píšu z pohledu své generace, svých vrstevníků. A teď dostal tenhle vesnický příběh šanci na druhý život, ten filmový. A mě zajímalo, jestli v tom filmovém vidění a zpracování, které je odlišné od literárního, obstojí jak příběh, tak hlavní postavy. A proto jsem se pustil do psaní scénáře,“ upřesnil.

Adaptace ne první a nejspíš ani poslední

První natáčecí dny strávili filmaři v ateliérech na Kavčích horách, kde se natáčely interiérové scény. Většina děje se však bude odehrávat v krajině Jižních Čech, která je domovem předlohy i všech Hájíčkových próz. „Točíme v několika vesnicích poblíž Českých Budějovic, točíme v Českých Budějovicích, v Jihočeské filharmonii, na Jihočeské univerzitě,“ vyjmenovává kreativní producent Jaroslav Sedláček.

Adaptace Hájíčkovy knihy Zloději zelených koní
Zdroj: Cineart/M. Buchtová

Má už teď v plánu pokračovat v adaptaci Hájíčkova díla. Pokud by Dešťová hůl měla úspěch, chtěl by natočit Rybí krev. Román vracející se k vysidlování a bourání obcí, na jejichž místě měla stát jaderná elektrárna, se stal Knihou roku 2012 v cenách Magnesia Litera. První Literu obdržel Hájíček o šest let dříve za prózu Selské baroko.

Dešťová hůl není první zfilmováním jeho knih. Před deseti let se ujal Dan Wlodarczyk režie Zlodějů zelených koní, scénář napsal spolu se svou ženou Hanou a Petrem Jarchovským. V dramatickém příběhu o hledačích vltavínů si rovněž zahrála Jenovéfa Boková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...