Studio Kamarád slaví 40 let. Pro Jiřího Lábuse jde o nejdelší televizní projekt

Nahrávám video

Před čtyřiceti lety začalo vysílat Studio Kamarád, dvouhodinový program zábavy a informací pro děti. Na obrazovkách někdejší Československé televize se v kulisách od malíře Stanislava Holého objevily také jeho postavy Jů a Hele. Studio Kamarád je jedním z nejdéle vysílaných pořadů České televize.

Jů a Hele jsou dvě plyšové postavy, které 4. ledna 1981 byly u toho, když televize začala měnit přístup k vysílání pro nejmladší diváky. „Nechtěli jsme pro děti něco vysílat, my jsme to chtěli dělat s nimi. Povídat si s nimi. Aby nebyly jenom odloženy k televizi,“ sdělil scenárista a dramaturg České televize Jiří Chalupa.

Ten byl dramaturgem Studia Kamarád i tím, kdo před kamerou mluvil se svými hosty o tom, co je zajímá nebo trápí. S takovým stylem k dětem v té době přistupoval jen málokdo, Chalupa prý kvůli tomu několikrát „narazil“.

Studio Kamarád chtělo od začátku pracovat s dětskou fantazií

Od začátku až do současnosti je u natáčení Studia Kamarád už jenom Jiří Lábus. Namlouvá zeleného Jů. „Vždycky po těch desetiletích si člověk říká, jak je to možné. Je to vlastně nejdelší pořad, který jsem kdy dělal v televizi,“ říká Lábus.

Jeho parťáka Hele zase namlouvá herec Ota Jirák. „Standovi Holému se to povedlo tak nádherně výtvarně pojednat, že když jsem poprvé viděl Hele, tak se mi takhle roztáhla huba a už mi to zůstalo,“ směje se Jirák.

Celému Studiu Kamarád pak z původního čtyřicet let starého záměru jeho autorů zůstala snaha ukázat, jak vypadá dobro a jak zlo nebo jak pracovat s dětskou fantazií.

„Myslím, že je to dobře vybudovaná značka, kterou se zároveň podařilo opečovávat tak, aby se rozvíjela, aby zůstala trendy do současnosti,“ doplňuje kreativní producent České televize Luděk Horký.

Každý nový díl nyní připravuje skoro třicet tvůrců. V programu ho tradičně v neděli ráno uvádí Déčko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...