Textař Eduard Krečmar: Karel Gott měl rád pravdivé texty

Zůzi, Chci tě líbat, Beatles nebo Být stále mlád jsou písně, které pro Karla Gotta otextoval Eduard Krečmar. Tou první byla skladba Láskou se léčí z roku 1964, původně song Paula Anky. Tehdy byl Krečmar ještě studentem Vysoké školy ekonomické, nedokončil ji ale a stal se profesionálním textařem. Pro Gotta napsal na šedesát písní. Na některé z nich zavzpomínal v rozhovoru pro ČT24.

Vy jste byl prvním textařem, který napsal text pro Karla Gotta. Jak vaše spolupráce fungovala? Zadal on práci vám, nebo vy jste mu nabídl svůj text?
Nejprve – když jsem poznal, jak zpívá, v kavárnách Alfa a Vltava –  jsem mu nabídl něco, co jsem měl. A on kupodivu zavolal. Od té doby mi zadával melodie, buď hotové věci, nebo demosnímky skladatelů. 

Eduard Krečmar: „Získal si hlavně moji maminku. Říkala: ‚Něco tomu panu Gottovi udělej, to je moc slušný chlapec.‘“

Myslíte, že existuje něco jako text pro Karla Gotta? Muzikanti často říkají, že by měl mít hlavně hodně dlouhých „á“.
Do jisté míry je to pravda, takové texty se dobře zpívají. Karel ale také říkal: ‚Vždyť můžu zazpívat krátkou, tu taky umím.‘ Ne vždy tedy trval na kantilénových slabikách. Obsahově měl rád jednoduché texty, ale pravdivé. 

Stalo se vám někdy, že byste nabídl Karlu Gottovi text, a on řekl, že pro něj není nebo že by něco upravil?
Stávalo se a trošku jsem na to i hřešil, že třeba některý detail ještě spolu dotvoříme. Dřív mi Karel už při zadávání ukázal, jak by to zpíval, takže mi bylo jasné, ještě než jsem zasedl k práci. Zrovna tak když se mu něco nelíbilo, měl kouzelný talent zazpívat to tak, že se člověk chytil za hlavu. Nenápadně skladbu znemožnil. 

Máte mezi texty, které jste pro Karla Gotta vytvořil, nějaký nejoblíbenější?
Z poslední doby mám rád písničku Být stále mlád a ze starších pak Kam se schoulíš, protože to je typický slow rock a já jsem původně z rokenrolu. A ten text má také tu náladu.

Být stále mlád je původně písní Forever Young od kapely Alphaville. Práva údajně poskytli Karlu Gottovi jako  bianco šek, ale trošku se zdráhali při snaze německého rapera Bushida, který udělal s Karlem Gottem později předělávku. Jak vy jste na další verze nahlížel?
Byl jsem rád, že naše původní nahrávka žije svým životem. Německou verzi jsem ani moc dobře neznal, ale ještě pak udělal Leoš Mareš svou verzi a ta byla docela slušná.

Pro Karla Gotta jste otextoval i další převzaté písně, například od Paula Anky, Alberta Hammonda nebo skupiny Nazareth, ale i od německých interpretů. Do jaké míry jste ctil myšlenku originálního textu?
Nejen pro Karla Gotta jsme ze začátku psali spíš zvukovou nápodobu než podle obsahu. To byla do jisté míry výhoda, ale také to bylo unfair k původním autorům, takže od doby, kdy se lépe sledují autorská práva, jdeme jako textaři po obsahu, zároveň se ale samozřejmě snažíme udržet podobnou zvukomalbu.

Napsal jste: „Vždy mám strach, jestli ještě něco nového dokážu přinést, když si vzpomenu, na kolika písních a na kolika albech jsem s Karlem dělal, včetně sedmdesátých let, kdy jsem měl zákaz publikovat a Karel mi pomohl.“ Jak přesně vám pomohl?
Především mi pomohl Zdeněk Borovec, protože se nějaké texty napsaly na něj, anebo byly použity tam, kde nebylo zapotřebí uvést autora.

Zdeněk Borovec patřil k dalším textařům, kteří pro Karla Gotta psali. Říkal jste si někdy u skladby od někoho jiného: líbí se mi víc než ta ode mě?
Mezi dalšími, kteří psali pro Karla Gotta, Zdeněk Borovec vynikal, miluju jeho písně: Když jsem já byl tenkrát kluk a Je jaká je, o které si hodně lidí myslelo, že jsem ji psal já, a já jsem říkal: ‚Naneštěstí ne.‘ Také Zdeněk Rytíř psal pro Gotta hezké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...