Tolkien psal základy fantasy „krví svého srdce“. Narodil se před 130 lety

Na lingvistických základech postavil rozsáhlý fantaskní svět, který si za dekády jeho existence zamilovaly miliony fanoušků po celém světě. Oxfordský profesor John Ronald Reuel Tolkien představil okouzlující Středozemi pohádkovým románem Hobit, na nějž později navázal trilogií Pán prstenů a také kronikou Silmarillion. Britský spisovatel se narodil před 130 lety – 3. ledna 1892.

Tolkienův příběh se začal psát v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství ale spisovatel prožil v Sareholu poblíž Birminghamu, odkud pocházeli jeho rodiče. Na pohled rutinní biografický exkurs ozvláštňuje fakt, že právě Sarehol podle Tolkiena poskytl základy, na nichž vznikla Středozemě: „Všechno začalo při pohledu na velšské nápisy na nákladních vagonech. Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit, mne vábila,“ prohlásil o své inspiraci.

Cesta do Hobitína či k prstenu moci ale byla ještě dlouhá a vedla přes studia staroanglické literatury. V témže oboru se Tolkien stal profesorem a zasvětil mu své publikační počátky – vedle odborných statí vydal Slovník střední angličtiny nebo středověkou romanci Sir Gawain a Zelený rytíř.

Ikonické dílo začínající větou „V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit“ spatřilo světlo světa 21. září 1937 zásluhou rodinné přítelkyně Elaine Griffithsové, která Tolkienovy texty ukázala ve svém domovském nakladatelství George Allen & Unwin. Autor původně dobrodružství Bilba Pytlíka napsal pro své syny a o publikaci neusiloval.

Nahrávám video

Předurčen překonat dobu

Úspěch hobitího dobrodružství nakladatele vedl k tomu, aby Tolkiena vyzval k pokračování. Ten k tisku neúspěšně nabízel (stále nedopsaný) Silmarillion, archetypální dějiny fiktivního světa, na němž pracoval už od počátku 20. století. Allen & Unwin ovšem takovou možnost odmítli – chtěli pokračování hobitova příběhu a neodradilo je ani Tolkienovo upozornění, že vzhledem k povinnostem na oxfordské univerzitě bude psát nový text pomalu a dlouho. Dílo mu nakonec zabralo dvanáct let.

Původně Tolkien zamýšlel poslat na další dobrodružnou výpravu Bilba Pytlíka, záhy ale rozvinul myšlenku mocného prstenu, kolem nějž upředl rozsáhlý konflikt dobra se zlem. „Při psaní Tolkien rozhodně věřil, že dělá víc, než pouze vymýšlí příběh,“ uvedl později jeho životopisec Humphrey Carpenter. „Cítil, nebo spíš doufal, že jeho příběhy jsou v jistém smyslu ztělesněním hluboké pravdy.“

Pána prstenů Tolkien nikdy nechápal jako trilogii a příběh společenstva chtěl vydat v jediném svazku. Poválečný nedostatek papíru, náklady na tisk map i snaha o kumulovaný výdělek ovšem vedly nakladatele k tomu, že autora přesvědčili, aby příběh rozdělil do tří dílů: Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. S názvem závěrečné části přitom Tolkien nesouhlasil, argumentoval tím, že z děje příliš prozrazuje.

Dobová kritika vnímala Pána prstenů rozporuplně. Kritik New York Times Judith Shulevitz Tolkienovi vytýkal pedantství literárního stylu a kritik Richard Jenkyns v New Republic vznášel výhrady k psychologicky plochým postavám. Sunday Telegraph naopak tvrdil, že se Pán prstenů zařadí mezi největší díla fantastiky 20. století a New York Herald Tribune ve své recenzi konstatoval, že Tolkienovo dílo je předurčeno k tomu překonat naši dobu.

Středozemě na plátně a obrazovce

Právě poslední zmiňovaný text byl realitě nejblíž – z Tolkienova díla se stal základ fantastické literatury, k němuž autoři odkazují dodnes. Středozemě je tahákem i z komerčního hlediska, čemuž napomohlo filmové zpracování Petera Jacksona, jehož první díl nedávno oslavil dvě desetiletí existence.

Jackson kromě Pána prstenů zfilmoval – s už menším úspěchem – také Hobita. V současnosti připravuje Amazon seriál dějově zasazený před obě jmenovaná díla, do druhého věku Středozemě, přičemž materiál sbírají tvůrci především ze Silmarillionu.

Do ledna loňského roku spravoval Tolkienovo dílo jeho syn Christopher. Než zemřel, připravil k vydání nejen zmiňovanou kroniku, ale také Nedokončené příběhy sestavené z Tolkienových poznámek a náčrtů či temný román Húrinovy děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 43 mminutami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 23 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.