Tři umělkyně z Mysova Hornu si hrají s významy i s diváky

Za výstavou s možná zvláštním názvem Mysův Horn, již nabízí Galerie Středočeského kraje (GASK), se skrývají tři dámy zvučných jmen: Veronika Bromová, Markéta Othová a Kateřina Vincourová. Všechny se na domácí scéně etablovaly v devadesátých letech, expozice tak, i díky svému pojetí, nabízí zajímavé srovnání.

Všechny tři umělkyně ovšem nemají společné pouze počátky své dráhy, kdy „vnesly na českou uměleckou scénu nový výtvarný názor včetně výrazných ženských témat, a otevřely české současné umění světu“, jak uvádí kurátoři Adriana Primusová a Daniel Vojtěch. Současně je spojují úspěchy, všechny se staly finalistkami Ceny Jindřicha Chalupeckého, Vincourová v roce 1996 dokonce jako první žena.

Multimediální instalace Zemzoo od Bromové, která je součástí výstavy v GASK, reprezentovala v roce 1999 české umění na bienále v Benátkách. A také, což není nedůležité, jsou dlouholetými přítelkyněmi – a jejich vzájemný vztah je „podporovaný osobnostní rozmanitostí a různorodostí, ba protikladností přístupů k tvorbě, i spřízněností volbou“. Kutnohorská výstava o tom podává jasné svědectví. Rozhodně nevadí, že se každá z umělkyň věnuje jinému žánru, v GASK jsou tak vidět fotografie v různých modifikacích, skulptury, někdy až spíše objekty, modrotisky, videoinstalace, nalezené objekty i kombinované techniky.

Nahrávám video

Kurátoři, vedeni snahou ukázat proměny vidění jednotlivých umělkyň, sáhli po jejich „starších“ dílech, jež konfrontovali se současnou tvorbou. A srovnání prokazuje kontinuitu jejich umění.

Možnosti rozhovoru

Celý projekt započal již přibližně před deseti lety, kdy se kurátoři, ještě spíše obecně, zamýšleli nad proměnami obrazu světa, konfrontacemi „vzpomínky s jejím otevřeným současným horizontem a připomínkou cesty, na které jsme životem ‚proletěli‘, aniž bychom si uvědomovali její nesamozřejmou, svůdnou povahu“.

Pracovní název eventuální výstavy tehdy zněl Možnosti rozhovoru, dostatečně široký, aby se s celou koncepcí dalo dál pracovat. Až později po dalších diskusích, se kurátoři rozhodli do svého vznikajícího projektu přizvat Bromovou, Othovou a Vincourovou. Volba, jež se dosti nabízela, totiž souzněla s jejich výchozími úvahami.

Z výstavy Mysův Horn v GASK
Zdroj: GASK/Martin Polák

Odtud pak již vedla cesta k rozhodnutí opřít se především o tři základní díla, všechna z devadesátých let, a od nich pak vycházet. Konkrétně to byl Pohled do kabiny kapitána Nema (1997) od Othové, Utopia (2000) od Vincourové a Zemzoo (1998) od Bromové. Jsou představena s díly současnými, a to z let 2023 až 2025. Nejedná se přitom o první společné vystoupení těchto tří umělkyň, rozhodně však největší.

Bludná cesta na Mysův Horn

Zvláštní název Mysův Horn vznikl při společných debatách a první jej nejspíš vyslovila Othová. Slovní přesmyčka z výrazu mys Horn může podle Othové „evokovat bludnou cestu“, pro Bromovou je to „hra s otočením naruby a tématem světů za oponou“ a pro Vincourovou znamená Mysův Horn „dezinformaci, chybný kód na cestě s nejistým cílem“.

Kurátorka Primusová ještě dodává: „Mysův Horn je cesta imaginace, dynamická, křehká a nejistá, s překvapeními a s otevřeným cílem.“ Zároveň lze vnímat ve všech vyjádřeních otevřené dveře jak k hravosti, tak k různému prozkoumávání a osahávání (si) reality.

Nemova kajuta, utopie a medvěd

Celou expozici uvádí vstupní instalace, remake původního díla Pohled do kajuty kapitána Nema od Vincourové, dílo impozantní, ale ve své formě prosté – jedná se o plachty mořsky zelené tkaniny, jež vyplňují, jako jakési velké matrace, všechna okna místnosti a evokují pohled z Nemovy kabiny do jeho podmořské říše. Jak píše v katalogu kurátor Vojtěch, „nazelenalé světlo mořského živlu proniká do stinného interiérového prostoru, sugeruje nepoznanou symbiózu a propůjčuje jí alegorický význam moderní melancholie“.

A také diváky vyzývá ke hře fantazie, copak je asi za těmi „okny“, jaká kouzla se tam skrývají? Překvapení, jaká čekala na Nemovy vězně, když je přivedl k velkému oknu svého Nautilu? Anebo, nedejbože, snad nic?

Kateřina Vincourová, Pohled do kajuty kapitána Nema
Zdroj: GASK/Martin Polák

Utopie od Othové sestává z devíti černobílých fotografií, zachycujících vlastně banální pohledy na domy s jejich obyvateli, ovšem posuny v perspektivě i čase zpochybňují naši jistotu nad tím, co vidíme. Anebo, jak říká sama autorka, „jde nejspíše o odklon od pozorovatelské melancholie, sebeprojekce do okolních situací ke konstatování, zaznamenání a předání zprávy“.

Zemzoo od Bromové konfrontuje uvěznění ledního medvěda v newyorském akváriu s fotografiemi vlastního těla, též uvězněného v radikálních bondážích, jež jsou různě digitálně zpracované. Součástí instalace je i možná dvoumetrový objekt, zjevně onen medvěd, vznášející se v prostoru, v němž jako by plaval – a není to, navzdory jeho mončičákové chlupatosti, nic roztomilého.

Čert či Hedy Lamarrová

Tato tři ikonická díla jsou doplněna aktuálními příspěvky. U Bromové jsou to například Multibytosti, velké modrotisky pracující s otisky lidských těl, či Bárka Chaosu, v podstatě vydlabané necky osazené plachtou, pneumatikami a dalšími proprietami, zcela v intencích svého názvu nepříliš použitelná, kombinovaná s videoprojekcí.

Markéta Othová, Utopia
Zdroj: GASK/Martin Polák

Othová doplnila svou Utopii objekty Čert na dovolené a jiné věci, například papírovým hřbetem ještěra položeným na podlaze, dětskými skládačkami postavenými před digitálními fotografiemi na stěně, kdy pracuje s jejich interakcí.

Vincourová pracuje s kulturními stereotypy, když v dílech Hedy Lamarr dnes, eventuálně Hedy, zpochybňuje mediální obraz této ženy, redukovaný na její roli ve skandálním Machatého filmu Extáze z roku 1932. Hedy Lamarrová byla totiž vynikající vynálezkyní, její objev znemožňující detekci námořních torpéd později nalezl použití v rozvoji digitální komunikace, telefonů, wi-fi... To jen pro dovysvětlení Vincourové asambláže, kdy nad zahaleným torzem (?) létají torpéda, letadla a podobně.

Výstava Mysův Horn, vybízející k aktivní spoluúčasti a provázená výpravným katalogem, je v kutnohorské GASK k vidění až do 28. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 20 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.