Umění klade otázky. V době pandemie se ptá, jak vystavovat virtuálně

Nahrávám video

Stejně jako na jaře se muzea a galerie pokouší vymyslet náhradní způsoby, jak dostat návštěvníky za zavřené dveře výstavních síní. Virtuální prohlídky a on-line prezentace sbírek připravují například v Národní galerii, Muzeu umění v Olomouci či pražské Galerii Rudolfinum.

Národní galerie Praha využívá čas, kdy musí mít zavřeno, natáčením děl ze svých sbírek. Šestnáct medailonků poslouží jako prezentace přední české galerijní instituce ve světě.

„Oslovila nás Česká centra v Tokiu a Soulu, zdali bychom nemohli udělat takový průřez díly Národní galerie a do určité míry i průřez kulturou České republiky,“ upřesnila kurátorka Veronika Wolfová. „Začínáme Karlem IV., potom jsou tam umělci od dob Rudolfa II. až po současnost,“ doplnila. Současnější umění zastupuje například Alfons Mucha nebo Toyen.

Natáčí se pod dohledem restaurátorky, která hlídá, aby se obrazy nepoškodily, například nebyly vystaveny přílišnému osvětlení. „V této době je důležité komunikovat skrze video a zobrazovat to, co teď není možné vidět naživo,“ domnívá se režisér a kameraman prezentací Marco Chiodi.

Olomoucké muzeum ukazuje stálé expozice

Do virtuálního prostoru se přestěhovalo i Muzeum umění v Olomouci. Chce tak částečně návštěvníkům vynahradit, že je nemůže přivítat ve stálých expozicích, které od začátku října zpřístupnilo zdarma. 

Bezplatně si mohou expozice prohlédnout i na internetu. K dispozici už je výstava Století relativity, zaměřená na moderní umění. V uplynulém týdnu vznikal záznam z expozice Ke slávě a chvále, kde je shromážděno staré umění. „Kamera má celkem šest čoček, každá čočka pořídí jeden záznam a v počítači potom spojíme výsledný 360stupňový obraz. Postprodukce je náročná,“ popisuje tvůrce virtuální prohlídky Petr Sanetrník. 

Zájemci si budou moci virtuálně projít tisíc let kultury na Moravě. Prohlídky umožňují jednotlivé exponáty také přiblížit a prozkoumat detaily. Internetová verze čeká také aktuální výstavu O městě, krajině, umění, jež byla zahájena už v době uzavření kulturních institucí. Veřejnosti by měly expozice zůstat nepřístupné nejméně do 3. listopadu, do kdy zatím platí v zemi nouzový stav.

Džadoň: Umění se s tím vyrovná

Podle konceptuálního umělce Tomáše Džadoně by se výtvarné umění dovedlo přizpůsobit i případné situaci, kdy by už nemohlo být vůbec vystavováno napřímo. Stejně jako se v historii muselo vyrovnat s různými společenskými změnami.

„Umění nejsou jen obrazy, ale umění jsou především myšlenky, reflexe skutečnosti, umění, abych citoval Pavla Büchlera, hlavně klade otázky, proto není vůbec problém, když je zprostředkované kamerou nebo fotografií,“ podotýká Džadoň s tím, že lidé jsou zvyklí vnímat realitu skrze tato média. 

I jeho tvorba je v současnosti k vidění on-line. Galerie Rudolfinum totiž aktuální výstavu Unplugged, jejíž součástí je také Džadoňovo dílo, přibližuje prostřednictvím krátkých videí. Už příprava výstavy byla nezvyklá. Galerie totiž oslovila české i zahraniční umělce, aby svá díla připravili za minimálního užití energie na výrobu a transport. Vystavující tak využili třeba kolo nebo koňské spřežení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...