Uprostřed Evropy měly české země velké dějiny, říká historik Šmahel

Historik František Šmahel vydal „pozdní sběr“ statí věnujících se českým zemím na konci středověku. V publikaci Uprostřed Evropy píše o „velkých dějinách“, které se v našich končinách tehdy odehrávaly mimo jiné díky husitské revoluci i povýšení Prahy na hlavní město Svaté říše římské.

Kniha Františka Šmahela usiluje o postihnutí vývojových tendencí od nástupu Lucemburků na český trůn až po rok 1526, po němž se země Koruny české staly na dlouhá staletí součástí habsburské říše. Pojednává o době, kdy české země „poprvé a naposledy hrály v Evropě prvořadou roli“.

S nástupem Jana Lucemburského nastala v českých zemích nová éra. Mnozí sice nemohli „králi cizinci“ přijít na jméno, podle Šmahela ale nespravedlivě. „Právě on rozšířil území o Chebsko, třináct slezských knížectví, Horní a Dolní Lužici. To byl velký stát,“ vypočítává.

Hlavní zásluhy nicméně drží pokračovatel lucemburské linie. Karel IV. si Prahu zvolil za císařskou rezidenci a tím mělo vše, co se v Praze odehrávalo, mnohem širší dosah než dříve. Na tuto skutečnost odkazuje i název knihy – Uprostřed Evropy. „Snažím se také ukázat, jakou roli pak české země právě v tomto období hrály širšímu okolí střední Evropy. Je otázka, co je střední Evropa, ale budiž, z dnešního hlediska to střední Evropa byla,“ podotýká Šmahel.

Malé národy si velké dějiny vytvoří

Nepochybuje, že dějiny mají být především zdrojem sebepoznání. Malé národy potřebují velké dějiny, a pokud je nemají, pak si je vytvoří. Nicméně období posledních Přemyslovců a následně Lucemburků považuje Šmahel právě za dobu, kdy jsme velké dějiny měli.

„Husitství převrátilo poměry v celé Evropě na dobu padesáti let,“ upřesňuje. „Ale bohužel jsou zase celá staletí, kde se nám Čechům může zdát, že jsme jenom někde na oko na takové cestičce, která málo znamená,“ dodává.

Vytváření vlastní velké historie se týká zejména devatenáctého století. Kniha v této souvislosti zmiňuje spor o pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Badatelé se přeli (a přou), zda středověké literární památky dokazující významnost češtiny jsou, nebo nejsou falza.

Nahrávám video

Pokročilá idea národa

Osmadvacet studií shromážděných v nynější knize vznikalo v průběhu několika let. Šmahel je označuje za „pozdní sběr“ úvah podepřených hlubšími sondami.

„Historik nemůže zvládnout dějiny ani v pozdním středověku v plném rozsahu v jejich veškeré tvárnosti. Musel jsem tedy udělat sondy do různých oblastí života, hospodářství, kultury a hlavně pražské univerzity, jejíž založení přineslo vzdělanost na mnohem vyšší úrovni. Od ní se pak odvíjelo mnoho jevů, včetně ideje národa, která byla na svou dobu pokročilá a předčasná,“ upozornil Šmahel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...