V Gíze otevřeli muzeum, které má být největší na světě

Nedaleko pyramid v Gíze otevřeli nové muzeum starověkého Egypta. Výstavba monumentálního objektu trvala přes dvě desetiletí a údajně jde o největší muzeum na světě. Egyptská vláda si dělá naděje, že zpřístupnění více než padesáti tisíc exponátů na jednom místě pomůže cestovnímu ruchu.

Budova Velkého egyptského muzea (GEM) architektonicky odkazuje na nedaleké pyramidy, na něž lze ostatně dohlédnout. Monumentální fasáda různě využívá tvaru trojúhelníku. Stavba v hodnotě jedné miliardy dolarů (21 miliard korun) vznikla podle návrhu irského studia Heneghan Peng Architects.

Muzeum v Gíze má předčít co do počtu exponátů i pařížský Louvre, v němž se nachází přibližně 35 tisíc děl. Mnoho exponátů se muselo převézt z Egyptského muzea v Káhiře, další pocházejí z nedávných archeologických objevů, například z nekropole v Sakkáře, komplexu pyramid a hrobek ležících pár kilometrů od nového muzea.

Nahrávám video

Nadživotní faraon a 500 tisíc metrů čtverečních

V prostorném atriu návštěvníky přivítá monumentální žulová socha faraona Ramesse II. Tato 3200 let stará a jedenáct metrů vysoká socha dříve stála na kruhovém objezdu před hlavním vlakovým nádražím v Káhiře.

Součástí muzea jsou dvě výstavní haly věnované pěti tisícům artefaktům ze sbírky faraona Tutanchamona. Výstava celé kolekce bude k vidění poprvé od roku 1922, kdy britský archeolog Howard Carter objevil Tutanchamonovu hrobku v Luxoru. Staré Egyptské muzeum v Káhiře totiž nemělo dostatek prostoru, aby všechny poklady z hrobky vystavilo najednou.

Přípravy na otevření muzea: dělník pracuje u nadživotní sochy Ramesse II.
Zdroj: Reuters/Mohamed Abd El Ghany/File Photo

Muzeum se rozkládá na 500 tisících metrech čtverečních a kromě výstavních prostor zahrnuje také dětské muzeum, konferenční a vzdělávací centra, obchodní zónu a restaurátorské pracoviště. Všechny sály jsou vybaveny moderními technologiemi a multimediálními prezentacemi. „Používáme jazyk, kterým mluví současná generace Z. Ta už nečte popisky u exponátů, ale komunikuje prostřednictvím technologií,“ řekl generální ředitel muzea Ahmed Ghoneim.

V muzeu jsou k vidění i nálezy českých archeologů. „Hlavně sochy významných staroegyptských panovníků nalezené v archeologické lokalitě Abúsír. Českoslovenští a posléze čeští egyptologové tam provádějí výzkum už od 60. let minulého století," uvedl pro Českou televizi Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu.

Muzeum jako důvod přijet, Rudé moře jako důvod se zdržet

Egyptská vláda do projektu přibližujícího život a dobu starověkých Egypťanů vkládá velké naděje. Očekává, že se stane významným zdrojem příjmů a že pomůže znovu nastartovat cestovní ruch.

Podle oficiálních údajů zamířilo do Egypta v loňském roce 15,7 milionu návštěvníků, kteří utratili rekordních patnáct miliard dolarů. V letech 2015/16 se cestovní ruch propadl na minimum, když vynesl jen 3,8 miliardy dolarů, což bylo důsledkem dlouhodobých politických nepokojů.

Nahrávám video
Zdroj: Reuters

Političtí představitelé věří, že by muzeum mohlo přilákat až sedm milionů dalších návštěvníků ročně, což by pomohlo do roku 2030 zvýšit celkový počet turistů mířících ročně do Egypta na třicet milionů. Přičemž ideálně by se lidé v zemi měli zdržet a návštěvu muzea spojit třeba s pobytem u Rudého moře.

Aby bylo možné plně využít otevření GEM, musí být muzeum „doplněno velmi kvalitní turistickou infrastrukturou – hotely, dopravou a dalšími službami“, podotkl pro agenturu Reuters Ragui Assaad, který na Minnesotské univerzitě vyučuje mezinárodní ekonomickou politiku.

To znamená řešit problémy mimo jiné s dopravou v Káhiře, aglomeraci s odhadovanou populací dvacet tři milionů obyvatel. Silnice vedoucí k novému muzeu prošly rekonstrukcí a nedaleko GEM bylo postaveno nové letiště, aby se dalo snáze vyhnout přeplněným ulicím.

Pohled na Velké egyptské muzeum
Zdroj: Reuters/Mohamed Abd El Ghany

Ambice versus inflace a nestabilita

GEM je jedním z mnoha ambiciózních projektů prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Ten od nástupu do úřadu v roce 2014 zahájil rozsáhlé investice do infrastruktury s cílem podpořit ekonomiku, která trpěla následky revolučních nepokojů za takzvaného arabského jara v roce 2011.

V posledních letech však tyto investice ekonomice příliš nepomohly. Podle deníku The New Arab Egypt čelí od roku 2022 hluboké hospodářské krizi. Zemi trápí vysoká inflace, prudký pokles hodnoty měny a rostoucí zahraniční dluh. K problémům přispěly dopady pandemie covidu-19, ruská válka na Ukrajině i nestabilita v sousedních regionech, zejména v Pásmu Gazy a v Súdánu.

Slavnostní otevření muzea bylo kvůli regionálním konfliktům několikrát odloženo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 22 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...