Veselý člověk, který znal smrt. To byl Arnošt Lustig, připomíná kniha

Nahrávám video

Spisovatel a novinář Arnošt Lustig přežil koncentrační tábory a holocaust se stal tématem jeho knih. Nyní se on sám stal hrdinou knihy. Napsal ji jeho přítel, publicista František Cinger. Nazval ji To byl Arnošt Lustig.

Lustig byl jako šestnáctiletý poslán s rodinou do Terezína, poté prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. V dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti a do konce války se ukrýval v rodné Praze.

Během holocaustu přišel téměř o všechny příbuzné, jednou z mála blízkých, s nimiž se shledal, byla sestra Hana. „19. května hlásilo rádio, že se vrací vězenkyně z Mauthausenu. Tak šel Arnošt od vagonu k vagonu, ptal se po holkách Lustigových a v tom posledním nás našel,“ vzpomíná Hana. 

Holocaust se stal Lustigovým hlavním tématem. Vracel se k němu v knihách – k nejznámějším se počítají Modlitba pro kateřinu Horovitzovou, Dita Saxová nebo povídkové Démanty noci, mluvil o něm na besedách a kongresech. 

S Františkem Cingerem se seznámil na začátku devadesátých let. Společně s ním se vrátil na místa koncentračních táborů, vypravili se i do Washingtonu, kde spisovatel žil po emigraci v srpnu 1968 a vyučoval na tamní univerzitě.

Kniha přináší také příhody z Lustigova života a popisuje jeho setkání s revolucionářem Che Guevarou nebo izraelskou premiérkou Goldou Meirovou. Podělit se o vše, „co s ním prožil a zapsal“, jak zní podtitul knihy, i s čtenáři, napadlo prý Cingera až po Lustigově smrti v roce 2011.

„Chtěl jsem veřejnosti říct to, co on o sobě neříkal. Nejsou tam žádné skandály. Je to kniha úcty vůči jeho práci, jeho pohledu na svět,“ říká Cinger.

Jeho vzpomínky představují Arnošta Lustiga jako člověka, který přestože viděl smrt a psal o utrpení, si udržel smysl pro humor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...