Vlci na hranicích vyvolávají věčný konflikt člověka a přírody, ukazuje dokument

Nahrávám video

Po dokumentu z afrického slumu přichází Martin Páv se snímkem z českého venkova. Na Broumovsku natáčel příběh návratu vlků do české krajiny a zároveň o rozpolceném vztahu lidí k přírodě. Snímek Vlci na hranicích uvedou kina 5. listopadu, už na konci října ale bude mít českou premiéru na festivalu dokumentů v Jihlavě.

Poslední vlk byl na Broumovsku zabit před více než dvěma sty lety, v nedávné době se sem ale začaly tyto šelmy opět vracet. A za nimi s kamerou přišel i dnes osmadvacetiletý dokumentarista Martin Páv.

Něco nového

„Tou dobu zároveň eskalovala i medializace migrační krize,“ upřesnil. „Pamatuji si, jak jsem četl noviny, kde byl článek o demonstraci proti uprchlíkům a hned vedle článek o manifestaci proti vlkům, kterou uspořádali farmáři na Broumovsku.“

Že by jeho snímek byl komentářem k migrační krizi, ale odmítá. „Spíš ten nápad začal vznikat v době, kdy všude hořela všeobjímající debata, jestli jsme my Evropané schopni čelit příchodu něčeho nového a neznámého. Mluvili jsme o změně, ale nedokázali si představit, jaká bude. A do této atmosféry jsem měl pocit, že návrat vlků přesně zapadá.“

Člověk versus příroda

Návrat vlků do regionu, kde žijí početní chovatelé ovcí, vyvolává nemalé a rozdílné emoce. Zatímco jedni se cítí ohroženi a chtějí se vlků zbavit, druzí je považují za přirozené predátory, kteří nastolují rovnováhu v přírodě. Páv natáčel se starostou obce, ekologickou farmářkou, velkochovatelem ovcí nebo environmentalistou.

Vlci na hranicích
Zdroj: Bontonfilm

„Protagonisté filmu si mne od začátku velmi získali – bez ohledu na to, jestli s vlky sympatizovali, nebo ne. Spíš šlo o jejich silné zapálení se v tématu angažovat a také jejich upřímný vztah ke krajině, která je obklopovala,“ přiznává filmař.

Dodává, že jeho cílem nebylo dokumentem vyvracet, nebo naopak potvrzovat něčí argument. „Šlo mi o to se co nejvíc ponořit do kouzla broumovské krajiny, v jejíchž kulisách se odehrává, byť lokální, tak obrovsky důležitý a archetypální konflikt: člověk versus příroda,“ říká. 

Neodsuzovat, ale snažit se pochopit

Spor o vlky vnímá zároveň jako soubor životních postojů, jak se má žít a jak se chce společnost posouvat. „Dle mého názoru je nutné se ptát, proč farmáři dávají najevo svůj hněv, nereagovat hned jejich odsouzením a pochopit, proč se tak cítí. Důvodem nemusí být ve výsledku pouze přítomnost vlků, ale celková životní situace plná dalších systémových problémů v naší společnosti, kdy vlk představuje jen vrchol ledovce,“ podotýká. 

Vedle vztahu člověka k přírodě ho jako dokumentaristu zajímá i střetávání kultur a jejich vzájemné ovlivňování. Téma, jemuž se chce ve své tvorbě věnovat, zpracoval už v celovečerním debutu Kibera: Příběh slumu. V jedné z největších chudinských čtvrtí v Africe hledal ty, kteří zdánlivě ztracené místo chtějí přeměnit v lepší prostředí. 

Film o Kibeře vznikl v koprodukci České televize, stejně jako Vlci na hranicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...