Všechny přijmout nemůžeme, ale odmítnout také ne, říká o migraci Hollandová

Nahrávám video

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Snímek Hranice, jenž se věnuje migrační krizi na polsko-běloruské hranici, se setkal s ostrou kritikou konzervativců vládnoucích v Polsku, kteří odmítají přijímat běžence ze zemí Blízkého východu, Afriky a Asie. Předseda polské nejsilnější strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński snímek nazval „ostudným a odpudivým paskvilem“. Čtyřiasedmdesátiletá režisérka dokonce dostala ochranku.

Podle Hollandové se teď situace uklidnila i díky nedávným volbám. Nyní doufá, že „lidé budou moci normálně komunikovat, a na umělce a filmaře nebudou cenzorské útoky“. Problémy jsou podle ní obecně neřešitelné, pokud neexistuje spolupráce. „Doufám, že všichni pochopí, že jsme všichni spolu na lodi, která se může potopit,“ podotýká.

Z potenciálního fyzického útoku na svoji osobu prý neměla strach, ale byla opatrná. „Jakmile někdo rozhoupe takovou míru agrese a nenávisti, tak se vždy může najít nějaký narušený nebo fanatický člověk, který si to přeloží do činu,“ myslí si. Nikdy si ale neříkala, že Hranici, která dostala Zvláštní cenu poroty na zářijovém benátském festivalu, neměla točit.

„Poprvé za dlouhou dobu jsem měla úplně jednoduchý pocit, že to má smysl,“ prohlašuje s tím, že za poslední roky dělala podařené i méně podařené filmy, které jsou chvíli v kinech, pak na nějaké streamovací platformě, aby pak postupně mizely z povědomí, ačkoliv stály hodně energie. Hranice ale podle ní publikum v Evropě i v USA zatím skutečně zasáhla. „Zvlášť v Polsku jsem měla pocit, že děláme skrze film nějakou kolektivní psychoterapii,“ uvádí.

„Nepřeháněli jsme“

„Film je černobílý, ale jeho obsah ne. Snažili jsme se, aby tam byly různé nuance šedé. Aby to černo nebylo tak úplně černé,“ popisuje tón svého snímku, jehož vizualita prý měla spojit „drsnost dokumentu a estetiku nadčasové metafory“. Polské bezpečnostní složky Hollandová ve filmu zobrazila jako brutální a nelidské. „Nemyslím si, že oni jsou zlo. Myslím, že dělají zlo,“ zdůrazňuje s tím, že vinný je systém.

Také prohlašuje, že na každou událost zobrazenou ve filmu má několik svědků, a že se s kolegy snažili, aby „něco nepřeháněli“. „Když mluvíte s aktivisty, říkají, že jsme neukázali ani třetinu zla, které se skutečně odehrává,“ myslí si. Kdyby prý polská vláda jednala na hranicích slušně a držela by se zákona, nový film by vůbec nemusel vzniknout. „Náš hlavní cíl byl dát hlas těm, kteří ho nemají, a dát obličej těm, kteří byli stigmatizovaní a dehumanizovaní,“ dodává.

Migrační krizi pak umělkyně vidí jako jednu z největších výzev současnosti, protože se podle ní bude prohlubovat. „Všechny přijmout nemůžeme, ale určitým způsobem všechny odmítnout také nemůžeme,“ přemítá. Podle Hollandové se jedná o globální problém, který se musí řešit „spoluprací a hlubokou reflexí“, aby běženci ze svých zemí nemuseli utíkat.

Hollandová si myslí, že zatím děláme všechno, aby museli – a zmiňuje třeba „klimatickou krizi způsobenou bohatým Západem“ nebo „Blízký východ plný padlých států“ – což má být následek americké i západoevropské „nezodpovědné politiky“. „Lidé utíkají z míst, kde není voda, kde jsou války, kde jsou pronásledovaní a kde řádí islámští fanatici,“ říká.

Zlo je podle filmařky snadno vysvětlitelné a určitým způsobem logické jako obrana či reakce na křivdu, tajemství se podle ní ale skrývá v dobru, kdy lidé proti svým zájmům volí dobro a solidaritu, i když mohou zaplatit životem. „Zkoumám to v mnoha filmech, ukazuji okamžiky a postavy, ale nemám odpověď, že se najdou lidé, kteří to dělají,“ říká. Hranice tak podle ní ukazuje i Poláky jako lidi, kteří jsou „schopni toho nejlepšího“.

„Hollywood už mě neláká“

Nyní by Hollandová spolu s producentkou Šárkou Cimbalovou a scenáristou Markem Epsteinem měla točit film o spisovateli Franzi Kafkovi. Je to prý výzva, protože jde o „jednu z nejtajemnějších postav kreativního lidství“. „Pro mě je asi nejdůležitější spisovatel a vůbec kumštýř dvacátého století,“ uvádí Hollandová s tím, že do Prahy přijela před lety studovat s myšlenkou, že jede do jeho města. Už dříve natočila televizní adaptaci jeho Procesu, nyní prý nastal poslední okamžik, aby se pokusila shrnout, co o něm „ví, cítí, neví a čemu vůbec nerozumí“.

Hollandová točila několik epizod známých seriálů jako Domek z karet, The Wire – Špína Baltimoru či Aféra, v devadesátých letech režírovala hollywoodské filmy, a někdy je označovaná jako objevitelka Leonarda DiCapria ve filmu Úplné zatmění z roku 1995. „Když ho občas potkám, tak je to velmi vřelé,“ sděluje. V současném Hollywoodu už ale prý nevidí látky, které by chtěla dělat, včetně seriálů, kterým se začala věnovat v nultých letech, kdy se podle ní televize začala stávat ambicióznější a inovativnější. „Teď jsou bohužel seriály trochu předvídatelné, už mě tolik nelákají,“ říká.

Nyní se prý snaží najít místo pro nezávislý film – varuje však, aby se toto označení nestalo kalkulem. „Filmaři pořád mysleli na to, jak mohou být úspěšní, jak získat peníze u veřejných fondů, co se bude líbit, jaký festival to vezme. Je v tom nedostatek odvahy, originality a takové nutnosti ty filmy udělat,“ říká. To pak prý odhání věrné a nadšené publikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 20 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.