Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Nahrávám video

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní spolupráci České televize, společnosti Negativ a Arte, do níž se zapojila stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.

Titulní hrdinka Gerta Schnirch je dívka z českoněmecké rodiny. Vyrůstá v Brně třicátých let. Její sny a plány utne válka. Přežije ji, stejně jako násilný poválečný odsun, jenže poznamenaná rodinným traumatem i kolektivní vinou. Navzdory vlastní nevině. „Vnímám ji jako velmi vnitřně silnou. Ta míra určitého sebezapření v jejím příběhu byla obrovská,“ říká o hlavní hrdince její herecká představitelka Barbora Váchová.

Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Milena Steinmasslová hraje starší Gertu, která přežila i komunismus. Křivdy ale zůstávají a Gerta je uzavřenou ženou, jejíž vztah s dcerou je stále komplikovaný a chladný. „Nemůžete si odpustit a nemůže vám být odpuštěno, když si nepojmenujete proč a co. A na to ona neměla sílu,“ míní herečka.

Lucie Štěpánková, Martina Czyžová a Milena Steinmasslová jako zástupkyně tří generací ve filmu Gerta Schnirch
Zdroj: ČT/Zuzana Panská

Do filmového scénáře příběh převedli Alice Nellis, Ondřej Gabriel a Tomáš Mašín. Poslední jmenovaný se rovněž ujal režie. „Pro mě to byl vždycky příběh o jedinci, rodině a o tom, jak ideologie, totalitní režimy, ať už je to nacistický, nebo komunistický, dokážou člověka ohnout, ale nemusejí ho nutně ohnout zcela,“ říká.

Mašín před nedávnem zfilmoval působení odbojové skupiny bratrů Mašínů. Názory na činy jejích členů v počátcích studené války se dodnes různí. V dramatu Bratři se v jedné z titulních rolí objevil Oskar Hes, který hraje i v televizní novince.

Oskar Hes a Barbora Váchová
Zdroj: ČT/Zuzana Panská

Slzela jsem, přiznala Tučková

Román Vyhnání Gerty Schnirch vydala Tučková roce 2009 a následně za něj získala cenu Magnesia Litera. Při psaní vycházela ze skutečných historických reálií, příběh smyšlené Gerty zasadila do vysídlování německého obyvatelstva z Brna na konci května 1945.

Kniha se dočkala divadelní dramatizace a nyní i filmu. Autorka předlohy se byla na natáčení podívat, do scénáře ale nezasahovala. Vyznění snímku na rozdíl od původního vyprávění nabízí východisko i naději.

„Když jsem viděla první díl, tak v závěru jsem slzela, a to naprosto upřímně, ale ne kvůli tomu, že bych byla dojatá tím příběhem, se kterým jsem dlouhá léta žila, ale spíš úlevou, že Tomáš Mašín ten příběh uchopil, pochopil a přenesl k divákům tak, jak jsem ani nedoufala, že by se mohl podařit,“ podotkla Tučková k filmovému zpracování.

Z filmu Gerta Schnirch
Zdroj: ČT/Zuzana Panská

V ČT na podzim

Rozpočet projektu přesáhl 75 milionů korun. „Na televizní poměry je to vysoká částka,“ uvedl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ.

Česká televize Gertu Schnirch představí na svých obrazovkách na podzim. „Příběh Gerty Schnirch vnímáme jako důležitý příspěvek k porozumění naší minulosti. A ač se snažíme o nasvícení tragických historických událostí i z jiného než léta přijímaného úhlu pohledu, náš příběh není o velkých dějinách, je o právu jedince na život, je o lidské důstojnosti, schopnosti empatie a také o uchování kolektivní paměti. A to jsou hodnoty, které jsou pro Českou televizi jako instituci veřejné služby zásadní,“ uvedla kreativní producentka ČT Tereza Polachová.

Uvedení filmu na HBO rozšířilo jeho dostupnost pro mezinárodní publikum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...