Zahrady barev potvrzují, že Zdeněk Sýkora byl rozený krajinář

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

Kurátorka Lenka Sýkorová pro výstavu vybrala pětatřicet olejů, jež všechny spojuje nejen doba vzniku, tedy roky 1957 až 1962, přičemž většina vznikla kolem roku 1960. Hlavně mají společné téma – přírodu, krajiny, zahrady. A poznáme to i ze samotných názvů obrazů, kdy si Sýkora vystačil s několika možnostmi – Zahrada, Krajina, Strom, různě variovanými či doplňovanými a v popiskách leckdy rozlišitelnými pouze vročením.

Umělec tím prozrazuje svůj silný vztah k přírodě, zároveň však zjevně necítil potřebu zobrazované nějak dál upřesňovat, zkrátka se jedná o generickou, obecnou krajinu. Přesto je v něčem specifická: jde o krajinu lounskou, tedy Sýkorovu rodnou hroudu.

Příroda jako impulz

Sýkoru mají návštěvníci výstav zafixovaného spíše jako tvůrce abstraktních struktur či linií (jak jsou Sýkorou i teoretiky nazývány), a ne krajináře – však také po roce 2000 najdeme jen dvě výstavy věnované pouze jeho krajinám: 2010 v Karlových Varech a 2011 v Klatovech. Je ovšem dobré dodat, že krajiny byly zastoupeny na všech Sýkorových retrospektivních výstavách, a to i v cizině. Jde o jasný doklad toho, za jak důležité je sám považoval.

Současná výstava tak zároveň ukazuje další Sýkorovu cestu, přes abstrakci k již zmíněným strukturám, které začal tvořit v přímé návaznosti na poslední vystavená díla z roku 1961 (Zahrada/Kompozice), respektive 1962 (Tři čtverce). A opět si pomůžeme dvěma citáty: „Chvílemi jsem byl zděšen, kam jsem se to vlastně dostal“ a „Brzy jsem si ale uvědomil, že jsem opět na počátku“. Protože Zdeněk Sýkora nesetrvával na dosažených pozicích, ale kráčel – a hledal – stále dál.

Z výstavy Zdeněk Sýkora: Zahrady barev
Zdroj: Facebook/Galerie Zdeněk Sklenář

Jakkoliv se může zdát, že ony již ryze abstraktní oleje není dále třeba označovat jako krajiny či zahrady, setrváváním u těchto označení Sýkora jasně říkal: Ať abstrakce, či ne, někde vespod je stále ona krajina, zahrada, ona příroda, pro mě tak důležitá a výchozí. Ostatně potvrzuje to samotný úvod do instalace, kdy na panelu čteme několik Sýkorových zcela jasných vyjádření: „Silný pocit přírody vnímané všemi smysly byl rozhodujícím impulzem k mému přání stát se malířem.“ Anebo: „Já jsem rozený krajinář, nejraději se dívám na přírodu, na lidi, na všechno živé.“

Od řeky k její abstrakci

Nejstarší vystavený olej Ohře u Počedělic (1957) zachycuje ještě krajinu víceméně tradičně pojatou, „krajinářskou“, byť již do jisté míry abstrahovanou a s použitím fauvistické barevnosti. Což platí i pro pastel Les (1958) či olej Jez u Března (1958/1959), kdy lze ještě bez problémů rozeznat řeku, jez, stromy i budovy, dosud nerozpuštěné v abstrakci, stejně jako na obraze Ohře u Kystry (1958), kde lze identifikovat vrcholky Českého středohoří na horizontu.

Ovšem obraz Černá zahrada (1958), byť vznikl ve stejné době jako výše zmíněné, je již abstrahující, skoro jako kdyby si Sýkora osahával nové možnosti, jako kdyby to zkoušel, vždy krok vpřed a pak vzad, a tímto ustoupením se ujišťoval o správnosti zvolené cesty. Zároveň ale s pohledem z odstupu. A pak mohl jít dál.

Postup dalšího Sýkorova hledání – tvarového i barevného zjednodušování malby – můžeme vidět na výstavě na již zcela abstraktních dílech, například oleji Oranžová zahrada (1959) a dalších, kdy se klonil k fauvistickému pojetí, nervní, pastózní gestické malbě, oproti pozdějším „strukturám“ či „liniím“, kde je vše pečlivě vyvedeno a štětec jen zřídka přesáhl určenou linii.

Bez vřazení do kontinuity a kontextu Sýkorova vývoje, jak je nabízí současná výstava, bychom například v obrazech Modrá zahrada (1959) či Zahrada/Kompozice (1961) nějakou „zahradu“ těžko hledali. Přitom tyto abstraktní Zahrady přestavují zároveň naplnění kurátorského úmyslu vystavit díla potvrzující dokončení procesu, kdy Zdeněk Sýkora přešel od zobrazování k abstrakci.

A nakonec čistá abstrakce

Poslední vystavená díla, počínaje rokem 1960, jsou už čistě abstraktní a začínají obsahovat i geometrizující prvky, jedná se vlastně o kompozice. Na obraze První máj (1960), kde vedle jasně fauvistických kruhů, jež najdeme i na předcházejících olejích, vidíme též čtverec, či na obraze Kompozice (polychromní) z roku 1960, kde dokonce čtverce a další pravoúhelné formy převládají. Na obraze Tři čtverce (1962) pak diagonální vertikála dělí plochu a navzdory pravidelnosti čtverců do ní vnáší dynamický prvek.

Z výstavy Zdeněk Sýkora: Zahrady barev
Zdroj: Facebook/Galerie Zdeněk Sklenář

V souvislosti se Sýkorovým dospěním k abstrakci zmiňme jednu zajímavou souvislost – Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Kamil Linhart, ale i Karel Malich či Václav Boštík, dnes známí především pro svou abstraktní tvorbu, zároveň vrstevníci a přátelé, začínali všichni jako krajináři, přičemž první tři jmenovaní byli nadto spojeni s Louny.

Součástí výstavy je také velká barevná fotografie V zatáčce za Brlohem, zachycující Zdeňka Sýkoru v roce 1959 v životní velikosti v plenéru. Na stojanu je vidět vznikající krajinu – a jak poznamenala při vernisáži umělcova žena Lenka Sýkorová, návštěvníci se mohou pokusit tento olej na výstavě najít. Ovšem náležitě přepracovaný. Hádat mohou až do 12. dubna, kdy výstava Zahrady barev končí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...