Zajímá mě proměna demokracie v totalitu, říká autor předlohy k seriálu Babylon Berlín

Nahrávám video

Německého spisovatele Volkera Kutschera znají čtenáři i diváci především jako autora detektivní série Babylon Berlín, podle níž vznikl stejnojmenný seriál. I k českým příznivcům románů z prostředí Výmarské republiky a nástupu fašismu se už dostal předposlední díl nazvaný Transatlantik. Kutscher knihu osobně představil na právě skončeném veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha. K hlavním hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, ruský spisovatel Vladimir Sorokin či ukrajinský literát Serhij Žadan.

Komisaře Gereona Ratha, který prochází celou sérií Babylon Berlín, přivedl Kutscher na scénu přibližně před dvaceti lety. Čtenáře v Německu i v zahraničí hned zaujaly detektivní příběhy z dob Výmarské republiky a nástupu fašismu ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

Kriminální případy hlavní hrdina řeší na pozadí doby, kdy Německo bojovalo s vysokou inflací, docházelo ke střetům mezi radikální levicí a pravicí i vojenským pučům a kdy život lidí ztěžovaly podmínky nastolené mírovou smlouvou po skončení první světové války.

„Celá ta problematika je velmi důležitá. Zejména popis všech společenských vrstev a také chudoba té doby. Ta je pro nás dnes nepředstavitelná. Nešlo jen o životní podmínky nezaměstnaných, celé rodiny musely nějak vyžít, přestože dělníci nosili z továren jen málo peněz. Tyto rozdíly chci ukazovat, ty obrovské nerovnosti v tehdejší společnosti. Všímám si ale, že v Německu je to i dnes opět téma, což vnímám jako velký problém,“ upozorňuje Kutscher.

Jsem autor detektivek, ale zajímá mě i společnost

První tři díly jeho románu se staly předlohou k úspěšnému seriálu Babylon Berlín. Převedení knižního příběhu na obrazovky se ujal mimo jiné jeden z nejúspěšnějších německých filmařů Tom Tykwer (Lola běží o život, Parfém: Příběh vraha, Atlas mraků).

„Z adaptace mám ohromnou radost. Je to nicméně úplně jiné pole působnosti. Mě velmi těší, když moje dílo inspiruje k dalším počinům, a nejde jenom o seriál, vznikly také komiksy, divadelní a rozhlasové hry. Ale mým projektem jsou romány,“ podotkl Kutscher.

Na scénářích se záměrně nepodílel i proto, že v době, kdy filmování začalo, dopisoval čtvrtý díl knižního Babylonu Berlín. „Jsem autorem detektivek a nestydím se za to. Zajímají mě ale i ostatní aspekty. Moje romány jsou zároveň společenské, zabývám se rozdílnými společenskými vrstvami i tím, jak prožívají proměnu demokracie v totalitní režim,“ říká Kutscher.

V románech už komisaře Gereona Ratha přivedl ke sklonku třicátých let. Chystaný závěrečný díl série by se měl odehrát v roce 1938, kdy došlo k židovskému pogromu známému jako Křišťálová noc nebo vyhnání Čechů ze Sudet. Je možné, že některé části závěrečného románu se budou odehrávat v Praze, připustil Kutscher na Světě knihy Praha.

Putin nemůže vyhrát, doufají Sorokin i Žadan

Veletrh i letos přivítal desítky autorů z různých zemí. K hvězdám patřil britský autor fantasy Ben Aaronovitch, jenž mimo jiné mluvil o svém blízkém vztahu k Česku. Pozvání pořadatelů přijal i ruský spisovatel Vladimir Sorokin. V románu Den opričnika popsal před dvěma dekádami svou vizi budoucnosti Ruska jako země obehnané zdí, kde autoritářský car likviduje své nepřátele. Realita je podle Sorokina dnes ještě horší, než jeho románová předpověď.

Do Prahy na Svět knihy přijel z Berlína, kde žije v emigraci. Z Ruska odjel tři dny před začátkem války na Ukrajině. Věří ale, že Putinův režim padne a on se do vlasti zase vrátí. „Ve všech aktivitách moci a jejích vykonavatelů je cítit agónie. Nemají žádnou strategii, mají jenom taktiku. Domnívám se ale, že Putinovo vítězství není možné,“ uvedl Sorokin.

Další z letošního hostů, ukrajinský spisovatel, básník a hudebník Serhij Žadan, neopustil ukrajinský Charkov ani ve chvíli, kdy na kraji města stála ruská armáda. „V okamžiku, kdy začala válka, jsme pochopili, že zůstaneme a budeme pomáhat civilnímu obyvatelstvu i vojákům,“ vysvětlil.

Nahrávám video

V češtině teď Žadanovi vyšel román Internát, který je svědectvím o hrůzách války na jejím začátku, v roce 2014 na východě Ukrajiny. „V roce 2014 se tuto válku snažilo ignorovat hodně lidí jak na Ukrajině, tak za jejími hranicemi. Kdybychom se tehdy všichni sjednotili proti ruské agresi, je možné, že by k této válce nedošlo,“ míní.

Výtěžek z koncertu, který Žadan na Světě knihy odehrál s kapelou Sobaki, šel na podporu obrany Charkova. Žadan nepochybuje, že Ukrajina zvítězí, otázkou ale podle něho je, za jakou cenu.

Knižní veletrh a literární festival dosáhl letos rekordní návštěvnosti. Za literaturou se na pražské Výstaviště vydalo téměř šedesát tisíc návštěvníků, což je o zhruba pět tisíc více než loni. Příští ročník se podle pořadatelů změří na literaturu německojazyčných zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...