Zemřela herečka Vlasta Chramostová, signatářka Charty 77

Nahrávám video

Zasloužilá umělkyně, která nemohla vystupovat, signatářka Charty 77, jež podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Paradoxní život herečky Vlasty Chramostové skončil v neděli ve věku 92 let, potvrdil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Její slibnou kariéru dočasně zastavil zákaz vystupování kvůli její angažovanosti v roce 1968. Až do revoluce působila v disentu, poté se mohla vrátit na divadelní prkna. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla. Právě tam v pondělí 14. října v 11:00 proběhne poslední rozloučení s herečkou.

„Měla jsem tři životy. Herecký, disidentský a život návratu,“ charakterizovala kdysi Vlasta Chramostová svoji životní pouť. Všechny její životy prý byly bohaté, složité i dlouhé.

Její herecký život začal v rodném Brně, kde po absolvování konzervatoře nastoupila do tamějšího Svobodného divadla. Po několika dalších angažmá posléze v roce 1950 zakotvila v pražském Divadle Československé armády (dnes Divadle na Vinohradech).

Slibně rozjetou kariéru ohrozilo její manželství s ředitelem brněnského rozhlasu Bohumilem Pavlincem, který po politickém procesu se svým známým Ottou Šlinkem upadl v padesátých letech v nemilost. Mnohem tvrdší ranou však byla pro Chramostovou smrt jejího čtyřletého syna, který zemřel při dopravní nehodě v roce 1963.

Na pražské vinohradské scéně ztvárnila Chramostová řadu předních rolí, například Marii Stuartovnu, Roxanu v Cyranovi z Bergeracu nebo kritiky vysoce oceňovanou Hanu Jelkesovou ve hře Noci s leguánem.

Úspěch zaznamenala i u filmu. Debutovala v roce 1950 snímkem Past a v následující dekádě ji pak diváci mohli spatřit například ve filmech Až přijde kocour, Klapzubova jedenáctka nebo jako Lakmé ve slavném Spalovači mrtvol.

Příčinou nedobrovolného přerušení herecké kariéry bylo angažmá Chramostové v roce 1968. Při obsazení Československa vojsky „spřátelených zemí“ pomáhala svému druhému manželovi, kameramanovi Stanislavu Milotovi, pořizovat záběry okupantů. Svůj nesouhlas s událostmi dala také najevo odchodem z vinohradského divadla a vystoupením z KSČ. Ani titul zasloužilá umělkyně ji neuchránil před trestem.

Nahrávám video

Po zákazu vystupování začal pro Chramostovou druhý život, život disidentský. Protože se nechtěla vzdát divadla, začala spolu s přáteli organizovat soukromé produkce. V bytovém divadle vzniklo například legendární představení Všechny krásy světa na počest jejího oblíbeného básníka Jaroslava Seiferta. Seznámila se také s představiteli disentu a patřila mezi signatáře Charty 77. V dubnu 1989 byla Chramostová odsouzena k podmíněnému trestu za Prohlášení k Palachovu týdnu

Dokázala nalézat pravdu, pravdu i ve svém životě, nebála se ji nahlas vyslovovat a přitom si zachovávala toleranci a optimismus.
Jan Burian

O to překvapivější bylo uvedení jejího jména na neoficiálním seznamu spolupracovníků StB, který byl zveřejněn na počátku devadesátých let. Chramostová přiznala, že podepsala se Státní bezpečností vázací akt. „Ďábel mě dostal na pýchu a ješitnost. Spletl mě iluzemi o sobě i o společnosti. Koupil si mě za představu lehčího, úspěšnějšího života, jemuž nebudou napříště kladeny žádné překážky,“ popsala Chramostová ve svých pamětech motivy, které ji vedly ke spolupráci s tajnou policií. 

Návrat

Listopadem 1989 začalo Vlastě Chramostové nové období, život návratu. Snad nejviditelnějším projevem byla nabídka angažmá v Národním divadle. „Vrátit se pro mě bylo nepopsatelně těžké. Proto jsem půldruhého roku váhala,“ vysvětlovala. Stálou členkou činoherního souboru „zlaté kapličky“ se stala v roce 1991. V roce 2015 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.

Po revoluci se vrátila se také k filmu. Za roli ve snímku Kuře melancholik byla nominována na Českého lva za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli. Podruhé mohla křišťálovou sošku získat za postavu Marie v Michálkově filmu Je třeba zabít Sekala.

V roce 1998 obdržela od Václava Havla Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. „Opustila nás nejen skvělá herečka, ale i statečná žena, ke které mě vázalo dlouholeté přátelství datované ještě z dob disentu. Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to nepochybně právě Vlasta Chramostová,“ uvedl v neděli předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Nahrávám video

Poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou v Národním divadle bude v pondělí 14. října v 11:00. Program a seznam řečníků zatím není znám, bude ale podobný, jak tomu bývá v případech, kdy se první scéna loučí s významnými osobnostmi. U rakve zesnulého se v takovém případě mimo jiné střídají čestné stráže uměleckých kolegů.

Takový scénář považuje za vhodný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který reagoval na Rychetského slova. „Já se domnívám, že státní pocty si zaslouží všechny tyto ikony 20. století, které nás dnes opouštějí. A v případě Vlasty Chramostové ten pohřeb vlastně bude dělat státní instituce a věřím, že to bude veřejná záležitost,“ řekl Zaorálek ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...