Novým šéfem Národního divadla bude Martin Glaser

Nahrávám video

Národní divadlo od roku 2028 povede Martin Glaser, který momentálně stojí v čele Národního divadla Brno. Nahradí stávajícího šéfa Jana Buriana. Oznámil to ministr kultury Martin Baxa (ODS). Burian má ve funkci nejprve dotáhnout rekonstrukci Nové scény a připravit transformaci divadla na novou právní formu.

Národní divadlo (ND) má Glaser vést šest let, a to od sezony 2028/2029. Přijde s více než desetiletou zkušeností z vedení Národního divadla Brno.

„Byl bych velmi rád, aby pod mým vedením pokračovalo Národní divadlo v tom, co dělá teď,“ uvedl Martin Glaser. První česká scéna má podle něj renomé i skvělý umělecký program. „Což konvenuje mému přístupu evoluce, nikoliv revoluce,“ dodal.

Nové vedení baletu a opery

Za důležité považuje Glaser péči o stálé soubory a udržení Národní divadla jako scény repertoárového typu. Míní, že Národní divadlo by mělo být „epicentrem“ českého kulturního dění, zároveň podporuje ambice pro větší prosazení v zahraničí, zejména pro operu a balet. Vědom si je také prý společenské role této významné scény.

Pro vedení baletního souboru počítá Glaser s jedním ze svých nejbližších spolupracovníků – Máriem Radačovským. Do čela operního souboru přivede Jiřího Heřmana, se kterým na místo šéfdramaturgyně přijde z Brna Patricie Částková. Glaser povede dialog se stávajícími uměleckými šéfy souboru Činohry Lukášem Trpišovským a Martinem Kukučkou a uvažuje o redefinici poslání Laterny magiky.

Jediný kandidát druhého kola

Otevřené výběrové řízení na nového ředitele Národního divadla bylo dvoukolové, komisi složené z odborníků a zástupců ministerstva kultury přesedal dramaturg, překladatel a pedagog Jan Hančil.

Komise jako vhodné kandidáty oslovila čtyři ředitele jiných tuzemských divadelních scén: Michala Dočekala, který umělecky vede Městská divadla pražská, Davida Gerneše z Moravského divadla Olomouc, Jiřího Nekvasila z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a Martina Glasera.

Nahrávám video

„Řekl jsem jim, že jsem rád, že si na mě vzpomněli, ale že se toho klání nechci zúčastnit. Na výsledek výběru nového generálního ředitele Národního divadla nahlížím s velkou radostí, moc mu držím palce. Myslím si, že to je skvělý budoucí ředitel první scény a má pro to kvalifikaci. Práce, kterou odvedl v Brně, je jedinečná,“ reagoval na výběr Glasera jeden z oslovených kandidátů Michal Dočekal.

Nabídku od komise přijal jediný Glaser – ze zbývající trojice dva odmítli a jeden neodpověděl, prozradil Hančil. Sama se ještě přihlásila kandidátka, která ale nesplňovala kritéria stanovená komisí. K hlavním požadavkům patřila zkušenost s řízením vícesouborového divadla, již Hančil označil za „kvalitu, která se nedá obejít“.

Do druhého kola tak nakonec postoupil pouze Glaser. „Ale jsme všichni jednomyslně přesvědčeni, že je to kandidát nadmíru vhodný,“ zdůraznil předseda komise.

Burian řídí ND od roku 2013

Stávající ředitel Jan Burian je ve funkci od roku 2013, druhé šestileté funkční období mu začalo v roce 2019. Do dalšího výběrového řízení se nepřihlásil. „Po patnácti letech je to tak akorát, aby člověk v plné síle skončil. Ono to stojí plno energie. Divadlo potřebuje nový impuls, nové šéfy,“ vysvětlil.

Loni Baxa prodloužil mandát Burianovi do roku 2028. Tento postup podle ministra zajistí dostatečnou přípravu a plynulost předání vedení divadla.

„Těším se na spolupráci,“ uvedl Burian o svém nástupci, „a to zejména, že budeme společně řešit strategické projekty rozvoje Národního divadla, které vyžadují kontinuitu a dlouhodobé plánování. Konkrétně se jedná třeba o výstavbu nového servisního centra pro komplexní přípravu inscenací, jehož realizace udělá z Národního divadla instituci s efektivním provozem pro moderní divadlo.“

Stávající ředitel Národního divadla Jan Burian (vlevo) gratuluje svému nástupci Martinu Glaserovi
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Časový předstih umožní kontinuitu

Už dříve Baxa uvedl, že nehledá někoho, kdo „má nyní volno“, ale člověka s dlouhodobou vizí. Podotkl, že je tento postup v zahraničí obvyklý, jako příklad uvedl jmenování českého dirigenta Jakuba Hrůši hudebním ředitelem Královské opery v Londýně v roce 2022, přičemž na pozici nastoupí v roce 2025.

„Jedním z rysů vyspělé kulturní společnosti je předvídatelnost, nezbytná pro odpovědné a úspěšné řízení velkých a významných kulturních institucí, jakou Národní divadlo bezpochyby je. Ve světě je běžné, že výběrová řízení na podobně prestižní pozice probíhají s velkým časovým předstihem, aby se zajistila účast těch nejlepších a nejkvalifikovanějších kandidátů a kandidátek. A to se v tomto případě podařilo,“ zopakoval Baxa při představení nového ředitele.

Předseda Asociace profesionálních divadel Stanislav Moša označil realizaci výběrového řízení za dobrý příklad zodpovědného zřizovatele. „Který o svou příspěvkovou organizaci pečuje transparentně, předvídatelně a rozhoduje s dostatečným předstihem, který umožní kontinuitu výkonu takto významné pozice,“ ocenil.

Nahrávám video

Rekonstrukce Nové scény

Jedním z hlavních Burianových úkolů je zvládnutí rekonstrukce Nové scény. Ta začne letos v červnu, potrvá dva roky a vyjde na 2,3 miliardy korun. Do budovy by se měly soubory vrátit na sezonu 2027/2028. Vzhled stavby s typickými „televizními obrazovkami“ se nezmění. Použití moderních technologií by ale mělo pomoci naplnit po čtyřiceti letech sen architekta Karla Pragera a scénografa Josefa Svobody.

Rekonstrukce bude obnášet restaurování památkově chráněných prvků, výměnu vzduchotechniky, nové energetické hospodářství nebo fotovoltaické panely na střechu provozní budovy B, takzvaného Themosu. Hlavní smysl oprav, kromě všech technických, je podle Buriana kompletní rekonstrukce divadelního sálu, který nyní nemá dobré výhledy a akustiku.

Také Martin Glaser označil za zásadní otevření rekonstruované Nové scény a potřebu plnohodnotné zkušebny, která by umožňovala zvýšit výnosy divadla plnějším obsazením scén. Zmínil potřebu úzké spolupráce s ministerstvem kultury a finanční náročnost úkolů, které bude Národní divadlo řešit.

Transformace na veřejnou kulturní instituci

Národní divadlo je příspěvkovou organizací, jeho provoz financuje ministerstvo kultury. Čeká ho transformace na novou právní formu – veřejnou kulturní instituci. Burian v roce 2023 uvedl, že současná forma už dlouho nevyhovuje, protože není vhodná pro instituce provozující profesionální umění. Transformace by měla odstranit překážky bránící živější umělecké tvorbě i efektivnímu hospodaření.

Burian také přiznal, že doufal, že změnu stihne do deseti let od nástupu do funkce, tedy do roku 2023. Zákon zakotvující veřejnou kulturní instituci jako nový druh právnické osoby ale začal platit až od letošního ledna. Veřejným kulturním institucím mimo jiné umožní dlouhodobé finanční plánování z více zdrojů.

Glaser má plány i pro Brno

Do svého nástupu v Praze chce Martin Glaser šéfovat nadále Národnímu divadlu Brno, nestane-li se něco neočekávaného. „Do posledního dne svého působení chci pro Brno pracovat stejně intenzivně jako doposud,“ uvedl.  Rád by divadlo předal v co nejlepší formě. Chce například přesvědčit město, aby divadlu poskytlo lepší zázemí pro vzdělávací aktivity. 

„Do konce svého mandátu bych ještě rád přesvědčil vedení města, že investice do dokončení rekonstrukce Janáčkova divadla ve prospěch potřeb Národního divadla Brno nejsou promarněné peníze, ale zásadní investice do budoucnosti našeho divadla. Druhý velký úkol, který bych rád dotáhl, je transformace divadla na veřejnou kulturní instituci podle nového zákona. Razantnější zapojení Jihomoravského kraje a státu by mohlo být impulsem stabilizačním i rozvojovým,“ upřesnil Glaser. Nyní divadlo zřizuje a financuje město Brno.

Glaser z Národního divadla Brno udělal sebevědomou metropolitní evropskou scénu, v roce 2024 dosáhl rekordní návštěvnosti a tržeb, uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). „Děkuji mu za vše, co pro naše Národní a pro město Brno udělal, budu se těšit na další spolupráci v rámci jeho stávajícího mandátu a přeji mu, aby byl v tom pražském Národním minimálně stejně úspěšný,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...