Březen byl v Česku velmi suchý a současně hodně slunečný. Nedostatek vody trápil většinu Evropy

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Průměrná teplota vzduchu za celý měsíc a celou republiku činila 3,1 °C, což je o pouhou desetinu méně než takzvaný „nový normál“ – tedy třicetiletí 1991 až 2020. Relativně tepleji (o 1 až 1,5 °C) bylo hlavně na Českomoravské vrchovině, ale i v severozápadních a severních Čechách a také na jihu Klatovska. Naopak výrazně studenější březen ve srovnání s dlouhodobým průměrem zažili obyvatelé jižních Čech nebo jihovýchodní Moravy – tam činila odchylka až -2 °C.

Odchylka teploty vzduchu
Zdroj: CHMI

Březen začal studeným počasím a výrazně chladnější, než je obvyklé (o 2 až 4 stupně), byla celá první dekáda. Mohl za to především příliv studeného vzduchu od severu až severovýchodu. Změna přišla po 13. březnu, kdy se teploty dostaly nad dlouhodobý normál. A nejteplejší byla poslední dekáda měsíce, což je ale při obvyklém průběhu teploty během března obvyklé. V ní se letos poprvé dostala teplota nad 20 °C, trochu symbolicky se tak stalo na Světový meteorologický den, 23. března. Vůbec nejvyšší březnové maximum ale přišlo až 28. 3., kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 22,7 °C.

Jak teplo bylo v březnu
Zdroj: CHMI

Naopak nejnižší teplotu měsíce března zaznamenali na stanici Kvilda-Perla na Šumavě, když 2. března tam minimum kleslo na -24,7 °C. Mimochodem zhruba o měsíc později, 4. dubna, na stejné stanici spadla teplota na pro začátek dubna velmi nízkých -24,0 °C.

Typickým rysem teplot letošního března byla taky velká denní teplotní amplituda – tedy rozdíl mezi denním minimem a maximem, který v některých dnech přesáhl 20 °C, v horských mrazových lokalitách i 25 °C.

Sucho bylo hrozivé

Březen přinesl velmi málo srážek. V průměru za celé území jich spadlo 16 mm, což představuje pouhých 35 % normálu. Nejvíc jich spadlo v Moravskoslezském kraji (51 %), nejméně v Libereckém (jen 19 %). Na stovce stanic spadajících pod správu ČHMÚ spadlo nejvýše 10 mm vody.

Nejvíc srážek naměřila stanice Uhelná, Nové Vilémovice na Jesenicku, a to 47,9 mm. Z pohledu denních úhrnů vedou Dlouhé Stráně, kde 30. března zaznamenali 22,2 mm. Mimochodem v březnu může za den spadnout i přes 90 mm, jak se stalo 5. 3. 1970 v Luisině údolí v Orlických horách.

Sucho na konci března
Zdroj: Intersucho

Zatímco v nížinách byl březen už – podobně jako většina února – měsícem bez sněhu, na horách ho ještě leželo dost. Na hřebenech Krkonoš a hraničním šumavském hřebenu měli v první polovině měsíce přes metr a půl sněhu (Černá hora a Blatný vrch více než 170 cm). Ve druhé polovině března sněhu i na horách zvolna ubývalo.

Srážky
Zdroj: CHMI

Letošní březen byl také velmi slunečný – průměrná měsíční délka slunečního svitu dosáhla 221 hodin, což je o 76 % (!) víc, než je obvyklé. Počasí u nás totiž po většinu měsíce ovlivňovala obnovující se tlaková výše, jejíž střed se udržoval nad Skandinávií a Pobaltím, případně střední, později i západní Evropou.

Mnoho dnů nás tak provázelo zcela jasné nebe. A nejen to, dočkali jsme se i několika epizod s přílivem velmi suchého kontinentálního vzduchu kolem zmíněných tlakových výší od severovýchodu.

Sluneční svit
Zdroj: CHMI

Nejnižší relativní vlhkost jsme registrovali o víkendu 12. a 13. března, kdy na stanici Praha-Vinohrady klesla v neděli 13. 3. na pouhých 8 %! A na stanici Praha-Libuš bylo za sobotu 12. března dosaženo nejnižšího 24hodinové průměru relativní vlhkosti od začátku pozorování (tedy od roku 1970) – a to 27 procent.

Právě při výskytu tohoto suchého vzduchu jsme zaznamenávali noci bez tvorby jíní nebo námrazy, a to i přes pokles teplot poměrně hluboko pod nulu.

Slunečné dny beze srážek, nízká relativní vlhkost a občas i silnější vítr se postaraly o prohlubující se sucho během letošního března. To vyvrcholilo koncem měsíce, kdy jsme na polovině území zaznamenali výrazné až extrémní sucho (ve srovnání s typickým stavem v této roční době).

Vznikaly také častější přírodní požáry. V posledních dvou týdnech se naštěstí díky občasným srážkám začalo sucho částečně zmírňovat.

Evropský březen byl rozmanitý

Z celoevropského pohledu byl letošní březen teplejší zejména ve Skandinávii. Naopak velmi studený březen zažili hlavně obyvatelé Balkánu, východního Středomoří a částečně i Itálie – studené byly jak noci, tak i denní hodiny. Například Turecko zažilo dokonce druhý nejstudenější březen v historii pozorování.

Poměrně chladné dny, tedy nízká maxima, měli ve Španělsku a Portugalsku, kde naopak letošní březen přinesl teplé noci, a to díky velké oblačnosti a také srážkám. Právě Pyrenejský poloostrov je prakticky jediným evropském regionem, kde byly srážky za celý měsíc výrazně nadnormální – mimochodem tyto vydatné deště dorazily po extrémně suchém podzimu a zimě.

Naopak extrémně suchý březen hlásí mnoho států od západní po východní Evropu. V Estonsku a Lotyšsku nespadlo ani 15 % obvyklého množství srážek, nejsušší březen měli v Belgii, 4. nejsušší březen zažilo Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Portugalsko zaznamenalo nejteplejší květnový den v historii měření

Část Evropy dál sužují mimořádně vysoké teploty. Itálie ve čtvrtek vydala nejvyšší stupeň výstrahy před vedrem pro Řím a další čtyři města na severu země, zatímco Portugalsko zaznamenalo nejteplejší květnový den v historii měření. Vlny veder v posledních dnech zasáhly také Francii, Británii či Španělsko, informovala agentura AFP.
28. 5. 2026

Slunečné počasí vydrží do pátku, o víkendu se objeví přeháňky a bouřky

V Česku vydrží slunečné počasí do pátku, o víkendu se objeví přeháňky a bouřky. Teploty se ve čtvrtek udrží většinou pod 25 stupni Celsia, v dalších dnech stoupnou k 28 stupňům, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
28. 5. 2026

Obce kvůli suchu omezují napouštění bazénů nebo zalévání

Obce začínají šetřit vodou. Letos spadlo podle meteorologů nejméně srážek za posledních 64 let a sucho zhoršují i vysoké teploty. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu začínají omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Předslav na Klatovsku se už dokonce obrátila na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisterny.
26. 5. 2026Aktualizováno26. 5. 2026

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
26. 5. 2026

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
26. 5. 2026
Načítání...