Hlavní město bude v příštím roce hospodařit s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice půjde přibližně 19,68 miliardy, z toho více než čtyři miliardy na stavbu metra D. Z výdajů tvoří většinu běžné výdaje, a to asi 70,92 miliardy korun, nejvíc peněz je určeno na dopravu a školství. Návrh rozpočtu ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé. Podle opozice ale zahrnuje nízkou částku například na sport, kulturu či bytovou politiku.
Zastupitelstvo na konci loňského roku schválilo pro letošek rozpočet Prahy s příjmy 79,1 miliardy a výdaji 89,15 miliardy korun. V průběhu roku byly k 30. červnu navýšeny příjmy zhruba na 86,24 miliardy a výdaje na 101,62 miliardy. V roce 2020 hlavní město jako celek hospodařilo s přebytkem 8,9 miliardy korun, což je asi o 5,8 miliardy meziročně méně.
„Oproti letošku očekáváme nárůst příjmů. Dále se do zdrojů promítají navýšené státní transfery, což jsou primárně prostředky na mzdy ve školách a na výkon státní správy. Rozpočet je živý organismus, bude dál procházet změnami, když každý měsíc budeme zohledňovat vývoj. Máme připravenu i rezervu na náklady spojené s rostoucí inflací,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
Výdajům dominuje doprava
Nejvíc peněz v běžných výdajích půjde do dopravy a školství, v prvním případě 24,1 miliardy a v druhém přes jednadvacet miliard. Asi 3,3 miliardy půjde do zdravotnictví a na sociální oblast a asi 2,7 miliardy do městské infrastruktury.
Oproti letošnímu roku běžné výdaje vzrostly, což je způsobeno i růstem výdajů 1,5 miliardy na MHD, náklady na údržbu komunikací vzrostly o půl miliardy, více než 100 milionů znamená nárůst na svoz odpadu a stejná částka bude přidána na granty v sociální oblasti.
Rovněž v kapitálových výdajích je nejvíc peněz vyčleněno na dopravu, a to asi 8,3 miliardy, jednou z největších položek je stavba metra D z Pankráce do Písnice. V městské infrastruktuře plánuje vedení města investovat do obnovy vodovodů a kanalizace nebo oprav mostů. Dále 750 milionů půjde na obnovu Průmyslového paláce na Výstavišti. Ve školství se předpokládá na investice 686 milionů korun na přístavby a rekonstrukce školských objektů a dalších 120 milionů na stavbu nové ZŠ Šeberov.
V příjmech tvoří největší kapitolu daňové příjmy, a to 62,2 miliardy korun. Druhou nejvyšší jsou takzvané transfery, tedy peníze od státu, a to více než 19,84 miliardy korun. Nedaňové příjmy budou 908,8 milionů.
Nevíme, co s penězi, kritizoval z opozice Pilný
Opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO) kritizoval vyčleněných půl miliardy korun na obnovu městského mobiliáře včetně přístřešků MHD. „Jedeme na údržbu a nic moc nevíme, co s penězi. Že by došlo k nějaké změně, tak tento rozpočet rozhodně nenaznačuje,“ řekl.
Opozice kritizovala rovněž podle ní vysokou částku, kterou má město na svých účtech, tu by podle ní mělo investovat. Kritiku Vyhnánek odmítl. Důvod, proč prostředky město hromadí, je podle něj mimo jiné to, že Praha nikdy od státu nedostala záruku, že jí pomůže s velkými investicemi.
Starosta Prahy 9 a opoziční zastupitel Tomáš Portlík (ODS) řekl, že magistrát zapomíná na městské části, kdy do jejich financování nezapočítává zdražování způsobené inflací. Zastupitel Stanislav Nekolný (ANO) namítal, že město dává málo peněz do sportu, a předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop pak kritizoval proceduru projednávání a částku vyčleněnou na bytovou politiku města. Tu označil za neambiciózní. Za absurdní označil projekt lanovky z Podbaby do Bohnic.
Koaliční zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL) kritizoval nízkou částku na kulturu. Navrhl zvýšit mimo jiné výdaje na kulturní granty do kultury. K Wolfovi se přidal i opoziční zastupitel Lubomír Brož (ANO). Pozměňovací návrh zastupitelé nakonec neschválili.
Do diskuse se zapojil také místostarosta Prahy 4 Zdeněk Kovářík (ODS). Vedení města vytkl, že zapomnělo v rozpočtu na projekt zakrytí Spořilovské a kritizoval péči o takzvanou komunikační zeleň. Náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) řekl, že na Spořilovské nelze pracovat, dokud stát nepostaví část Pražského okruh mezi D1 a D11.
