Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Nahrávám video

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.

Narodil se 19. března 1927 v jihomoravské vesnici Hrušky jako nejmladší ze sedmi dětí. Hrušky ležely téměř na hranicích a Němci vesnici obsadili už 13. března 1939.

„Když byla mobilizace, můj nejstarší bratr byl na vojně. Byl u ženistů, umisťoval miny na hranicích. Pak (prezident Emil) Hácha podepsal smlouvu, že se nebudeme bránit, a naše vláda odletěla do Londýna. Němci nás okupovali a pochodovali přes Hrušky na Polsko. Čtrnáct dní ve dne v noci,“ vzpomíná.

Rusové ukradli, co mohli, popisuje

Na konci války si pamatuje i příchod sovětské armády. „Byl jsem navečer ve sklepě a slyšel jsem, jak jel německý tank. Za půl hodiny pak bylo ticho. Hrušky jsou taková dlouhá dědina. Rusové mysleli, že Němce zaskočili. Ráno leželo padesát Rusů bradou vzhůru,“ vypráví.

Podle jeho vzpomínek se sovětští vojáci chovali k místním obyvatelům velmi tvrdě. „Němci už byli v Břeclavi a Rusové chodili dům od domu. Všechno brali. Co mohli, ukradli. Ženy se musely schovávat, aby je neznásilnili. Moje sestra byla s maminkou schovaná ve sklepě,“ říká.

„To bylo strašné, co dělali. Přišli do domu nebo do stáje, sebrali koně nebo zastřelili prase. Půlku nechali, půlku snědli a strašně měli rádi alkohol,“ popisuje.

Bohuslav Úlehla v kroji (uprostřed)
Zdroj: Archiv pamětníka

„Nepochopím, že nás nechytili“

Po komunistickém převratu v roce 1948 se poměry v pohraničí výrazně zpřísnily. Už o rok později emigroval do Austrálie nejstarší bratr Miroslav. „K hranicím jsme nesměli chodit blíž než pět kilometrů. Kdyby mě chytli, mohl jsem dostat pokutu nebo mě mohli zavřít,“ vzpomíná Bohuslav Úlehla na dobu po roce 1948.

Přesto začal přes hranice převádět lidi, kteří chtěli z Československa odejít. „Byli to většinou faráři a studenti, kteří chtěli studovat bohoslovectví. Dodnes nevím, jak přišli na moje jméno, že jim můžu pomoct,“ říká.

Vzpomíná i na případ, kdy měl převést deset lidí najednou. „Šel jsem s nimi z Tvrdonic přes Kostice na Lanžhot. To je asi patnáct kilometrů. Museli jsme všechny ty dědiny obcházet. Spojka přišla ve dvanáct v noci, já jsem ty lidi předal a šel jsem domů,“ popisuje. Jednou se ale stalo, že spojka nedorazila. „Musel jsem ty lidi vést zpátky domů a jít s nimi pak ještě jednou. Ale všechno se nám podařilo. Dodnes nepochopím, že nás nechytili,“ vypráví.

Propaganda na vojně

Na vojně strávil jen půl roku, měl úlevu, protože se musel starat o maminku. Silně na něj doléhala i politická propaganda. „Šest hodin každý den byla propaganda a já už z toho byl nemocný. Jen komunismus, komunismus, komunismus,“ říká. Později začal pracovat v armádní kuchyni, kde už podle něj byla situace snesitelnější.

Kriticky vzpomíná i na chování některých důstojníků. „Ti důstojníci, co byli komunisté, si tam mohli vozit ženské. Jednou mě volal, když jsem byl ve stráži, ať tu (...) vyhodím. Já tomu nechtěl věřit. Mohli si dělat absolutně, co chtěli,“ dodává.

Emigrace do Austrálie

V roce 1952 Bohuslav Úlehla s manželkou emigrovali. Několik let žili v Rakousku, poté odcestovali za jeho bratrem do Austrálie, kde nakonec zůstali natrvalo.

Když své příběhy vypráví Australanům, mnozí podle něj nevěří, že se něco takového mohlo stát. „Nechtějí věřit, že jeden byl proti druhému,“ vysvětluje.

Do rodné vesnice se vrátil až v roce 1990

V roce 1986 zemřela jeho matka, ale československé úřady mu tehdy nepovolily přijet na pohřeb. Do rodných Hrušek se tak vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1990. „Byl jsem v Hruškách na hodech. Byla tam nějaká ženská, můj ročník, a říká: Na svatého Pavla pověsíme Havla. Já tomu nemohl uvěřit. Co ti lidé nemají mozek? Chtějí žít jako Rusové, pod Ruskem?“ pozastavuje se.

Pamětník je dodnes kritický k dopadům komunistického režimu na československou společnost. „Zničili nám průmysl. My jsme měli tak dobré motocykly, fantastické jawy, potom tatry. Tak vzdělaný národ a tak jsme se ponížili. Ten komunismus to tak zničil. Morálku, všechno. ‚Kdo nekrade, okrádá rodinu.‘ To bylo motto. My jsme mohli být jako Švýcarsko. To není fantazie, to jsou fakta,“ uzavírá své vyprávění pamětník, který žije přes sedmdesát let v Austrálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji vidí naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
před 23 hhodinami

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
včera v 07:30

Spletli jsme se, říká pronajímatel, který spočítal závratné nedoplatky

Největší pronajímatel bytů v Moravskoslezském kraji, společnost Heimstaden, uznal zatím desítky reklamací vyúčtování za teplo a dodávky vody. V některých případech šlo o nedoplatky v řádu desetitisíců korun. Podnět k prošetření podaly už dva tisíce klientů. Podle firmy došlo k pochybení při výměně vodoměrů. Chybná vyúčtování se týkala například části Orlové. Problémy byly i v Havířově, Karviné a Ostravě.
včera v 06:30
Načítání...