Hejtman Grolich požádal premiéra Babiše o navýšení pomoci po tornádu. Chce desetinásobek

Navýšení pomoci z ministerstva pro místní rozvoj do obcí zasažených tornádem bude podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL) nezbytné. Necelá půlmiliarda sice posloužila jako první rychlá podpora poškozeným, premiéra Andreje Babiše (ANO) však na čtvrtečním jednání požádal o násobky této částky.

Od řádění tornáda na jihu Moravy uplynuly dva týdny. Postup prací v poškozených obcích okomentoval jihomoravský hejtman: „Hned na začátku by mě nenapadlo, že to bude tak rychlé.“

Grolich se ve čtvrtek setkal s premiérem Babišem, navrhl mu navýšení dotací z ministerstva pro místní rozvoj. Úřad poskytne 420 milionů korun, což podle Grolicha nebude stačit, adekvátní by podle něj byla desetinásobná částka.

„Bude potřeba tam výrazně přitvrdit (…) Po každé povodni se vždy vypisovalo něco přes tři miliardy. Vzhledem k tomu, že toto bylo ještě ničivější, tak že bude minimálně vypsaná stejná částka, nebo ideálně vyšší,“ řekl Grolich dopoledne ve vysílání ČT24.

Nahrávám video

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO), která se jednání také účastnila, musí nejprve dojít k vyčíslení škody. „Zatím jsme žádná taková čísla neviděli. Určitě musí čerpat náš dotační program, pokud by to nestačilo, můžeme se bavit o navyšování programu,“ uvedla Dostálová.

Grolich po jednání přiznal, že kraj zatím disponuje pouze hrubými odhady. Do poslední červencové vlády chce škody po tornádu představit v detailnějším seznamu. Dotace pak budou vypsány v srpnu. Pokud by odhad škod převyšoval oněch 420 milionů z programu ministerstva pro místní rozvoj, je podle něj vláda připravená podporu navýšit. „S tímto závěrem jsem spokojený,“ řekl Grolich.

Jeho slova pak premiér Babiš potvrdil ve sněmovně. Řekl, že hejtman má předložit konkrétní přehled ztrát hlavně na nemovitostech v majetku obcí a kraje. „Abychom to ještě před dovolenou vlády v srpnu vyřešili,“ uvedl.

Peníze by mohly být i z EU a ministerstva životního prostředí

Na schůzku přijeli i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Brabec podle Grolicha přislíbil finanční pomoc s náklady na likvidaci odpadu, které by se podle hejtmana měly pohybovat v rozmezí mezi třemi a pěti stovkami milionů korun. Ministerstvo životního prostředí má podle Grolicha připraveno 200 milionů korun a částku by mohlo zvýšit.

Schillerová po schůzce řekla, že jednali i o organizačních tématech včetně toho, že pravděpodobně bude vláda zvažovat prodloužení stavu nebezpečí. Není podle ní pochyb, že vyčleněných 420 milionů korun nebude stačit, a to i poté, co část škod zaplatí obcím pojišťovny. Potvrdila, že vláda je připravena nyní vyčleněnou částku navýšit. Ministryně plánuje podat také žádost o dotace z evropského fondu solidarity. Čerpat by se z něj podle ní mohlo zhruba 300 až 400 milionů korun.

Nahrávám video

Stále chybí ruce řemeslníků a stavební materiál

Do regionu proudí také pomoc ze sbírek, podle hejtmana už by mohly první částky přijít na účty poškozených tornádem. Upozornil ale, že v některých případech může dojít ke zdržení v souvislosti s vedenými exekucemi. Lidé věnovali poškozeným už přes 1,1 miliardy korun.

Největší potíže podle Grolicha stále způsobuje nedostatek stavebního materiálu. „Pokud je tak obrovská poptávka v tak malém regionu, tak to problém je a bude,“ podotkl hejtman. Zapotřebí jsou podle něj stále i řemeslníci, kteří jsou vítáni nejen jako dobrovolníci, ale i na placenou práci.

Dřevo na novou střechu kostela v Moravské Nové Vsi, kterou v červnu zničilo tornádo, věnuje ze svých lesů olomoucké arcibiskupství. Na poskytnutí daru z církevních lesů se dohodlo s Mariánem Kalinou, který je v Moravské Nové Vsi farářem. 

„Na všechny, které tato pohroma zasáhla, už od počátku myslíme v modlitbách (…) Svou solidaritu s lidmi postiženými přírodní katastrofou ale jako arcidiecéze chceme projevit ještě jinak, a protože vlastníme a spravujeme lesní pozemky, věnujeme z nich dříví na opravu zničeného farního kostela,“ uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Kostel v Moravské Nové Vsi má sice zachovanou klenbu, ale krov a střechu tornádo zničilo. Některá okna jsou rozbitá, včetně vitráže nad oltářním nástavcem. Zmizela špička věže, hodiny se zastavily krátce před půl osmou, tedy v čase, kdy udeřilo tornádo. Pryč jsou stromy, které kostel obklopovaly. Interiér je zachovalý.

Kostel v Moravské Nové Vsi na snímku z 25. června 2021
Zdroj: Martina Odehnalová/ČTK/Fotobanka ČTK/Odehnalová Martina

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...