Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

Nahrávám video

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.

Na místě bývalé administrativní budovy vzniklo moderní centrum s konferenčními a školicími prostorami i kancelářemi. Rekonstrukce trvala společnosti Xevos přibližně pět let a vyžádala si investici v řádu desítek milionů korun. Centrum má podle jeho provozovatelů pomoci rozšířit povědomí o ochraně před kybernetickými útoky.

„Jsme schopni nabídnout služby, které byly dosud dostupné především velkým společnostem a státním podnikům, také menším firmám a soukromému sektoru. Například malým ordinacím nebo výrobním podnikům,“ tvrdí ředitel společnosti Xevos Adam Koudela. „Máme nástroje, díky nimž se můžeme pokusit dopředu odhalit, zda se na některou organizaci nechystá útok, zda například neunikla data na dark web nebo nedošlo ke kompromitaci údajů,“ popsal.

Xevos také ve spolupráci s akademickou sférou vyvíjí nástroje, které by měly odhalovat potenciálně zranitelná zařízení, například telefony nebo notebooky, ještě před jejich použitím.

Součástí centra je i speciální školicí místnost, kde se firmy budou učit čelit kybernetickým útokům. Vzdělávat se zde budou moci také senioři a děti. „Budeme edukovat i rodiče v tom, jak dětem zamezit v přístupu k technologiím, které mohou být potenciálně nebezpečné,“ poznamenal Koudela.

Spolupráce státu a soukromého sektoru

Podle ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislava Brejchy je otevírání podobných center důležité, protože policie i státní správa musí spolupracovat se soukromým sektorem. „Odpovědnost za bezpečnost je dnes v zásadě sdílená. Čím více firem si bude uvědomovat svou společenskou odpovědnost a bude mít dobře nastavenou kybernetickou bezpečnost, tím lepší může být celková situace,“ vysvětlil Brejcha.

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr uvedl, že podobných center není v Česku mnoho a většina z nich navíc sídlí v Praze. „Posouváme se do regionů, což je krok správným směrem,“ míní. Za zásadní považuje především snahu centra přispět prostřednictvím vzdělávání ke zvyšování bezpečnostního povědomí ve společnosti.

„Centrum umí poskytnout podporu jak institucím, tak jednotlivým společnostem působícím v regionu. Velkou výhodou je podle mě i to, že pomůže menším firmám, které třeba nemají bezpečnostní řešení nastavená úplně správně,“ vyjádřil se primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS).

Podvodné telefonáty i únik dat

Jednotlivce podle odborníků nejčastěji ohrožují podvodné telefonáty a e-maily od údajných bankéřů nebo policistů. Lidé by si v těchto případech měli všímat varovných signálů. „Policie ani banky na lidi nikdy nevyvíjejí nátlak a netlačí je do časové tísně. Také nikdy nepožadují vzdálený přístup k telefonu nebo počítači,“ upozornil Brejcha.

Firmám a institucím hrozí například únik dat. Týká se jich i nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Změny se dotýkají především středních a velkých společností z odvětví, jako jsou zdravotnictví, energetika nebo doprava.

„Pokud firmy braly kybernetickou bezpečnost vážně už dříve, nic zásadního se pro ně nezměnilo, kromě některých nových reportovacích povinností. Pokud se jí ale nevěnovaly, jde o změnu zásadní,“ poznamenal Kintr. Cílem nové legislativy je zajistit základní úroveň zabezpečení alespoň ve významných odvětvích. Aktuálně se to týká přibližně šesti tisíc institucí.

Dřívější incidenty

V Česku se v minulosti stala terčem kybernetického útoku například benešovská nemocnice – paralyzovaná byla na konci roku 2019 nejen tamní síť a počítače, ale nefungovaly ani přístroje. A zdravotnické zařízení tak muselo výrazně omezit provoz.

Hackeři si občas „vezmou na mušku“ i radnice – například městský úřad v Náměšti nad Oslavou nedávno kvůli kyberútoku obsluhoval pouze zlomek běžné agendy – vyřídit si bylo možné jen občanské průkazy či pasy, protože tato agenda běží na oddělených systémech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 1 hhodinou

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánovčera v 20:45

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
včera v 15:06

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
31. 7. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.