Pod výustí odvádějící odpadní vody z lagun valašskomeziříčské chemičky Deza byly den po otravě řeky Bečvy živé ryby. Proto inspektoři České inspekce životního prostředí podnik jako možného viníka havárie vyloučili, uvedl u vsetínského okresního soudu pracovník brněnského pracoviště inspekce Zdeněk Tesař. Výusť firmy Deza je blíže místu nálezu prvních leklých ryb než výusť společnosti Energoaqua, která podle obžaloby havárii z neděle 20. září 2020 způsobila. Obžalovaný je také její ředitel Oldřich Havelka. Zmocněnec společnosti Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli.
Na šetření k řece Bečvě vyjížděl pracovník brněnského pracoviště ČIŽP Zdeněk Tesař den po havárii spolu s kolegou Vítem Špačkem, který u soudu vypovídal už dříve. „Chtěli jsme vyloučit největšího znečišťovatele v té oblasti, což je Deza a. s.,“ řekl Tesař.
Inspektoři se proto rozhodli zkontrolovat kanál, který odvádí odpadní vody vytékající z lagun podniku. „Voda vjemově nezapáchala, byla čirá, ve vodě byly ryby o velikosti zhruba patnáct centimetrů, několik kusů tam bylo,“ řekl Tesař. Z tohoto důvodu podle něj inspekce Dezu vyloučila jako možný zdroj kontaminace. „Vzorky jsme neodebírali,“ uvedl Tesař.
Nic dalšího v Deze podle něj ten den inspekce nekontrolovala. Tesař ale připustil, že neví, jak přesně firma s odpadními vodami nakládá. Zkušenější v tomto ohledu podle něj byl jeho kolega Špaček.
Deník Referendum v minulosti napsal, že se v den otravy Bečvy v Deze stala havárie. Podle deníku z kaustifikační jednotky unikla směs toxických látek, která stekla do dešťové kanalizace. Deza na to tehdy reagovala prohlášením, že šlo o provozní událost, která nemohla být příčinou otravy ryb. Den po otravě Bečvy ČIŽP podle Tesaře o této události v Deze nevěděla. „Nebyla nám nahlášena,“ řekl Tesař.
Jako možný zdroj kontaminace podle něj ČIŽP vyloučila den po otravě i jámu naplněnou vodou na staveništi u vlakového nádraží ve Lhotce nad Bečvou, která je částí obce Lešná na Vsetínsku.
Dále inspektoři kontrolovali výusť firmy Energoaqua. Přes třináct kilometrů dlouhý kanál odvádí do Bečvy odpadní vody z továrního areálu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, který Energoaqua spravuje a zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Právě tímto kanálem se podle státního zástupce Jiřího Sachra do řeky dostaly kyanidy a šestimocný chrom, což mělo za důsledek masivní úhyn více než třiceti devíti tun ryb.
Ve vzorku vody byly nadlimitní hodnoty kyanidů
Voda pod výustí byla podle Tesaře napěněná. V toku pozoroval také bílé a průhledné sraženiny. Žádné ryby, živé ani mrtvé, tam prý neviděl. „Voda tam zapáchala vyloženě chemicky,“ uvedl inspektor. Vzorky usazenin podle něj ČIŽP pod touto výustí neodebírala, vzorky vody ano. Laboratorní zkoumání v nich poté odhalilo nadlimitní hodnoty kyanidů.
Manažer vodního hospodářství společnosti Energoaqua Jan Stachovec, který u odběrů byl také, u soudu uvedl, že pod výustí viděl běžně vytékající vodu a kameny porostlé řasami. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by tudy vytekla nějaká chemická látka,“ řekl Stachovec.
Ve stejný den inspektoři navštívili i areál firmy Energoaqua. Podle Tesaře se tam zabývali postupem čištění odpadních vod, celý areál si prošli. V dosazovací nádrži podle něj viděli inspektoři šedavý sediment. „Dalšího vyšetřování, co se týká společnosti Energoaqua, jsem se neúčastnil,“ doplnil Tesař. Zabývali se jím podle něj jiní inspektoři.
Kontroly v areálu Energoaquy závady nezjistily
Zaměstnanci firmy Energoaqua podle Stachovce po havárii prověřovali provozní data a laboratorní rozbory. „Nic nenasvědčovalo tomu, že by čistírna měla nějaký nestandardní provoz o víkendu,“ uvedl Stachovec.
Poté, co inspektoři několik dní po havárii zahájili ve firmě předběžnou kontrolu, se podle něj pracovníci podniku zaměřili na kontroly kyanidových vod. Žádné závady prý nezjistili. „Takže jsme vyhodnotili situaci, že havárie, co se týče kyanidových odpadních vod, nemohla být způsobena na provoze,“ řekl Stachovec.
Jakýkoliv podíl firmy Energoaqua na ekologické havárii na řece Bečvě v minulých týdnech odmítli i další její pracovníci. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest, Havelkovi až pětileté vězení.
Zástupci firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout asi tři a půl kilometru od výusti společnosti Energoaqua a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. Také někteří rybáři a vědci se domnívají, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních leklých ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov.
Hlavní líčení ve sledované kauze začalo koncem letošního ledna. Nařízeno je na 39 jednacích dní, a to až do prosince. Pokračovat by mělo 12. dubna. Spis k případu má několik tisíc stran.
