Stavbu u klidové zóny Pec pod Sněžkou odmítala, během pár měsíců otočila

Nahrávám video

Na Jeleních loukách v Krkonoších chce stavět soukromý investor luxusní penzion. Vedení města Pec pod Sněžkou na jaře tvrdilo, že chystaný projekt není v souladu s územním plánem. Reportéři ČT zjišťovali, proč o půl roku později vedení města změnilo názor a s výstavbou souhlasí. Natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Jelení louky uprostřed Krkonošského národního parku jsou unikátním územím s přísně chráněnou přírodou. Léta tam stojí jen jediná bouda, kde hospodaří rodina Vratislava Říhy. Podivuje se, že se tady teď bude stavět. „Je to na hranici té nejvzácnější ochranné zóny, kam pod pokutou sto tisíc korun nesmí ani noha,“ podotýká.

Krajinný ekolog a člen regulační komise Pece pod Sněžkou a Rady KRNAPu Pavel Klimeš považuje za paradox, že na chystaném domě má být velká party terasa. „Neznám v Krkonoších horskou boudu v takovéto lokalitě, aby měla party terasu na úrovni třetího podlaží,“ poznamenal.

Projekt už získal územní rozhodnutí. Na Jeleních loukách má vyrůst čtyřpodlažní stavba. Devět a půl tisíce metrů krychlových, deset ubytovacích jednotek, čtyřicet lůžek a dvě desítky rezidentů. A to vše na hranici klidového území.

Říha přitom poznamenává, že když si chtěl postavit větší kůlnu, tak nemohl, protože „tady bylo zvlášť vzácné křemičité podloží“. Musel tak postavit menší kůlnu, která je bez stavebního povolení.

Prosadit projekt v severním cípu Jeleních luk chce od roku 2021 firma Bergalm podnikatele Jakuba Loveckého. Když Reportéři ČT v Krkonoších natáčeli, sám se jim ozval, setkání v hotelu zaznamenali. Rozhovor totiž odmítal s tím, že chce zůstat v pozadí. „V Klánovicích v Praze vám také nikdo nekoupí pozemek, protože si tam chce postavit kadibudku, když tam jde postavit rodinný dům,“ poznamenal.

Ještě letos na jaře to vypadalo, že projekt ztroskotá, územní řízení začalo v únoru. V polovině března město Pec pod Sněžkou vydalo stanovisko, že bouda na Jeleních loukách stát nemá. Říká, že stavba poškozuje krajinný ráz, není v souladu s platným územním plánem města. „Pro danou lokalitu je objem i kapacita navrhované stavby naprosto neadekvátní a zcela mimo měřítko a charakter původní zástavby,” uvádí se v dokumentu.

Územní plán se nezměnil

„Nezměnili jsme územní plán, nicméně souhlasíme s názorem trutnovského úřadu, který vydal stanovisko, že to je v souladu s územním plánem,“ vysvětluje změnu místostarosta Pece pod Sněžkou František Vaněk (nestr.). To, že v březnu město stavbu nepovolilo a argumentovalo právě územním plánem, byla podle místostarosty lidská chyba „Prostě vidíme, že ten rozpor s územním plánem tam není. A je to potvrzené i tím trutnovským úřadem,“ dodal Vaněk.

Jestli chystaná stavba na Jeleních loukách odpovídá územnímu plánu Pece pod Sněžkou, posuzoval úřad v Trutnově. „Kdyby ta stavba nebyla v souladu, tak my to povolení nevydáme,“ ujistil vedoucí odboru výstavby trutnovského úřadu Petr Kotlovský.

Že se v zelené zóně stavět nesmí, protože to jde proti územnímu plánu, psala Pec v dokumentu z března letošního roku. Do spisu, podle kterého úředníci v Trutnově rozhodovali, se to ale nedostalo. „Pec pod Sněžkou mohla vydat stanovisko do řízení, a to neučinila. Má vždycky hájit zájmy svých občanů. Proč obec neuplatnila svoje požadavky do řízení?“ podotýká Kotlovský. Město Pec pod Sněžkou nejen, že námitky neuplatnilo, ale otočilo a na stavbu na Jeleních loukách úplně změnilo názor. „Přehodnotili jsme to rozhodnutí. Nebyl důvod nesouhlasit s tou výstavbou,“ řekla starostka Ilona Karlíková (nestr.).

Regulační komise

Projekt přitom odmítla i městská regulační komise složená z krajinářů, architektů i ekologů, která novou výstavbu v Peci posuzuje a město na její názor v předchozích případech vždycky dalo. „Pokud město nechalo projít projekt bez kladného stanoviska regulační komise, tak porušilo vlastní principy. A pokud nyní došlo k tomu, že tento princip byl porušen, tak to možná je takový precedens, který může znamenat to, že do budoucna investoři budou regulační komisi obcházet,“ poznamenala zastupitelka Pece pod Sněžkou Zina Plchová (nestr.).

Rozpor s územním plánem přitom nepopisovala jenom radnice Pece. Už před dvěma lety na něj upozornilo i vedení Správy Krkonošského národního parku. „Původní dokument je z roku 2022. Já mám v ruce dokument, který jsme si vyžádali od městského úřadu v Trutnově, který nám řekl, že to v souladu s územním plánem je. A jediná instituce, která je schopná de facto jasně říci, jak to je, je právě městský úřad v Trutnově,“ sdělil mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

„V těch zelených lokalitách už mělo být stavěno velmi málo. Státní správa KRNAP následně vyžadovala, aby se tam nestavělo vůbec. Ten požadavek žádné stavby na těch horních lučních lokalitách vlastně vzešel z KRNAPu,“ řekl architekt a autor územního plánu Roman Koucký.

Třikrát tak velká stavba?

I kdyby plánovaná stavba v souladu s územním plánem byla, je tu ještě jedna pochybnost. Jak velký dům může vůbec teoreticky na Jeleních loukách vyrůst? I to se totiž v rámci posuzování stavby v národním parku řeší. Bouda na Jeleních loukách už byla, postupně ale chátrala a dnes už tam nestojí. „Máme projektovou dokumentaci původního domu, takže jsem spočítal objem s přesností na centimetry. To, co je schváleno územním rozhodnutím, tak má být třikrát větší,“ zmiňuje člen regulační komise Pece pod Sněžkou a Rady KRNAPu Klimeš.

Výrazně větší stavba než ta, která už na Jeleních loukách v minulosti stála, tam stát nemůže. Narušila by totiž krajinný ráz. Bouda se ale v minulosti opakovaně přestavovala a dnešní aktéři se tak neshodnou, s čím chystanou stavbu vůbec srovnávat. „V devětaosmdesátém roce byla kapacita dokonce dvaadevadesát lůžek. Je zřejmé, že dva a půl tisíce kubíků nebo tři tisíce kubíků, co říká pan Klimeš, na dvaadevadesát lůžek absolutně nemá šanci vycházet,“ míní Lovecký.

Jaký byl původní objem, nedokáže spočítat ani starostka s místostarostou. Ale podle nich je půdorys stavby v novém projektu zachovaný. „Laickým pohledem: navržený dům je padesát pět metrů dlouhý, šestnáct metrů široký, čtyři patra, tak je vám jasné, že takový dům tady nikdy nemohl stát,“ poznamenal Klimeš.

Změna developera, zmenšení projektu

Spory o to, co má, nebo nemá na Jeleních loukách stát, se táhnou daleko do minulosti, a to minimálně do roku 2014. Tehdy byl totiž plán, že tady vyroste jeden velký dům. Za projektem stál developer Jiří Davídek. Na vyjádření pro Reportéry ČT ale neměl čas.

Davídek sice získal stavební povolení, tehdejší starosta Pece se ale proti rozhodnutí vlastního úřadu odvolal, uspěl a ke stavbě nakonec nedošlo. Firmu Salert, která pozemek vlastnila, Davídek prodal Loveckému. Lovecký změnil název, ze Salertu je Bergalm. A přepsal i projekt, obrovský ubytovací komplex zmenšil a je krok od zahájení stavby na okraji nejpřísněji chráněné přírody.

Úspěch, nebo selhání státní správy?

Město ani správa parku už nemá námitky. Stavba, která hrozila v roce 2014, by prý byla horší. „Snížení kapacity, snížení objemu, změna architektonického pojetí té stavby. To jsou všechno věci, které vlastně správa parku trochu považuje za svůj úspěch ve vyjednávání se současným investorem,“ řekl mluvčí KRNAPu Radek Drahný.

„My potřebujeme dům, kde bude nějaká služba. Já myslím, že je z naší strany úspěch, že se to povedlo,“ poznamenala starostka.

Kritické hlasy ale zůstávají. „Snažíme se chovat slušně, tak ať se chovají také oni slušně. Tohleto není slušné od národního parku, to je faul,“ rozčiluje se Klimeš.

„Státní správa totálně selhala. Tady, když chcete cokoli dělat, tak s tím je obrovský problém. A najednou jde všechno jako po másle,“ uzavřel boudař Říha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoByty pro mladé nebudou, Hradec chce bývalou ubytovnu zdravotníků prodat

Zastupitelé Hradce Králové se rozhodli prodat bývalou ubytovnu zdravotníků. Od plánu přebudovat objekt na byty pro mladé ustoupili. Kritici však upozorňují, že bydlení pro mladé rodiny je ve městě zvláště nedostupné. Část veřejnosti proto požaduje, aby město svůj postoj přehodnotilo. Proti prodeji jsou také koaliční Změna pro Hradec a Zelení. Náměstek primátorky Pavel Vrbický (Piráti) naopak počítá s tím, že radnice v červnu vypíše soutěž na prodej domu a do září vybere kupce.
před 5 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Video„Šlo o kotníky.“ Svatojánské proudy částečně zasypalo kamení, trasa je uzavřená

Vůbec první turistická trasa v Česku, kterou vyznačil Klub českých turistů, je zavřená. Povodí Vltavy stezku Svatojánské proudy uzavřelo kvůli havarijnímu stavu. Její část zasypalo kamení. „Teď jsme odhalili jedno sesypání hned po zimě přímo na stezku. Dalo se to projít, ale šlo o kotníky. V tu chvíli jsme objednali geotechnický posudek,“ řekl vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Jan Kareis. V okolí ale momentálně žádná upozornění na pád kamení ani zátarasy nejsou. Místní obyvatele už vedení obcí informovalo. Zdejší živnostníci se nyní obávají možného odlivu turistů. Povodí Vltavy čeká na důkladný průzkum celé lokality, který rozhodne o nezbytných opatřeních. Kdy se stezka otevře, se v tuto chvíli neví.
29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

VideoFilipínští zdravotníci jsou žádanou posilou v českých nemocnicích

Posily ze zahraničí vyhlížejí tuzemské nemocnice, kterým hrozí odliv personálu. Do důchodu brzy zamíří tisíce zdravotních sester. Alespoň drobná pomoc teď dorazí z Filipín. O kvalifikované lidi má zájem čím dál víc zařízení. Už u přijímacího pohovoru musí uchazeči prokázat, že čeština pro ně nebude problém. Zdravotníci z pražské Thomayerovy nemocnice přiletěli do Manily vybrat padesát nových kolegů – čtyřicet sester a deset radiologů. „Pro nás je to velká pomoc, protože už teď pociťujeme, že i my jsme pod stavem zaměstnanců,“ popisuje záchranář Jakub Škoda. Více než polovina filipínských zdravotních sester pracuje v zahraničí, jen z Manily jich každoročně odjedou tisíce.
29. 5. 2026
Načítání...